< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2023
Martin Gembec Vytisknout článek

8. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 22. února 2023 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 2. do 26. 2. 2023. Měsíc je v novu. Dorůstající srpek se objeví na večerní obloze a nastane i pěkná konjunkce s jasnou Venuší a Jupiterem. Slunce je stále velmi aktivní, rozkolísá se i zemské magnetické pole. K ISS by se měla vydat kosmická loď Sojuz MS-23 bez posádky jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22. Poškozený Progress MS-21 se odpojil dle původního plánu, tedy 18. února. Chystá se start další dlouhodobé mise Crew-6. Před 100 lety se narodil český astronom Josip Kleczek.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 20. února v 8:06 SEČ. Již 22. února nastane pěkná konjunkce s Venuší a Jupiterem, kdy Měsíc bude mezi nimi do trojúhelníku. 25. 2. již bude poblíž planety Uran a 26. 2. pod Plejádami.

Planety
Za soumraku jsou k sobě již velmi blízko výrazné hvězdy, tedy planety Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−2,1 mag). Jejich konjunkce nastane již 1. března. Mars (0,1 mag) je večer vysoko nad jihem. Uran (5,8 mag) je o něco níže nad jihozápadem.
K pozorování GRS na Jupiteru máme již jen málo příležitostí. Středem kotoučku prochází optimálně např. 21. 2. v 18:45 SEČ a 26. 2. v 17:55. V neděli 19. 2. probíhá přechod Io (měsíc od 18:36, stín až od 19:28). 20. 2. v 18:48 se vynoří Io ze stínu Jupiteru. 24. 2. můžeme zachytit přechod měsíce Europa (stín od 17:16 do 19:50, v 18:18 skončí přechod měsíce). 25. 2. přechází Ganymed (měsíc končí už v 17:38, stín přechází od 18:08).

Sluneční skvrny 16. 2. v 15:36 SEČ Autor: Jan Gabriel
Sluneční skvrny 16. 2. v 15:36 SEČ
Autor: Jan Gabriel
Aktivita Slunce je opět zvýšená. Nejsilnější erupce X2,2 nastala ve východní části kotouče 16. 2. a byl při ní uvolněn velký oblak plazmatu, jehož okrajová část by mohla zasáhnout zemskou magnetosféru. Bohužel podle modelu jen úplným okrajem během 20. února. Ještě předtím byl o víkendu předvídán jeden slabší oblak z erupce 15. 2. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) se nyní nachází v Býku poblíž štítu Oriona a pomalu slábne. Stále je však snadno dostupná triedrem. Stačí k tomu jen tmavá obloha. V souhvězdí Andromedy se nyní nachází další poměrně jasná kometa C/2020 V2 (ZTF).

Poloha komety C/2022 E3 (ZTF) na konci února 2023 Autor: https://www.czsky.cz/
Poloha komety C/2022 E3 (ZTF) na konci února 2023
Autor: https://www.czsky.cz/

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-23, která má v bezpilotním režimu dorazit k ISS jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22, bude vypuštěna z kosmodromu Bajkonur 24. února 2023 a k ISS se má připojit o dva dny později 26. 2. Místo posádky doveze Sojuz MS-23 na ISS 429 kg nákladu. Mezitím došlo 18. 2. k odpojení poškozeného nákladního Progressu MS-21. Po prozkoumání posádkou stanice bylo rozhodnuto o jeho deorbitaci podle plánu. Je možné, že únik chladiva ze Sojuzu MS-22 a Prosgressu MS-21 spolu souvisí, ale výsledky šetření týmy NASA a Roskosmosu dosud nemáme.

Start nové japonské rakety H3 se nakonec neuskutečnil. Hlavní motor se zapálil a vzápětí zhasnul a startovní sekvence byla přerušena. Další termín startu nebyl zatím oznámen.

SpaceX dvakrát vypustila raketu Falcon 9. 17. 2. vynášel 51 družic Starlink (mise 2-5 a první stupeň č. 1063 podeváté úspěšně přistál). 18. února proběhl úspěšně start s telekomunikační družicí Inmarsat-6 F2 a první stupeň č. 1077 přistál potřetí.

V týdnu by měl 23. 2. proběhnout start čínské rakety CZ-3B/G3 s geostacionární družicí Zhongxing-26, Falcon 9 má 23. 2. startovat na misi Starlink 6-1.

26. února je v plánu start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Crew-6 k ISS. Posádku tvoří čtveřice Stephen Bowen, Warren Hoburg (USA), Sultan AlNejadí (SAE) a Andrej Feďajev (Rus).

Výročí

Josip Kleczek
Josip Kleczek
22. února 1923 (100 let) se narodil významný český astronom Josip Kleczek. Jeho skromnost vůbec nekorespondovala s jeho slávou. Byl to nejen významný spisovatel, ale také působil na řadě univerzit. Ze všeho nejvíce miloval Slunce a zabýval se jím desítky let. Do poslední chvíle byl velmi aktivní a bylo příjemné s ním hovořit. Byl jmenován čestným členem České astronomické společnosti a takému byla udělena Nušlova cena v roce 2003. Opustil nás 5. ledna 2014 ve věku téměř 91 let.

Jocelyn Bell Burnellová Autor: University of Dundee
Jocelyn Bell Burnellová
Autor: University of Dundee
24. února 1968 (55 let) vyšel v časopisu Nature článek oznamující objev pulsarů (Observation of a Rapidly Pulsating Radio Source. Pulsarů si poprvé všimla 6. srpna 1967 Jocelyne Bellová (Burnellová), která jich pak během následující měsíců našla ještě několik. Tým vedený Anthony Hewishem se nejprve domníval, že jde o pozemské zdroje, ale když se ukázal jejich vesmírný původ, začalo se jim humorně přezdívat „Little Green Man“ (LGM) pro jejich mimozemský původ. Brzy se ukázalo, že jde o rychle rotující neutronové hvězdy, jak již naznačoval i článek v Nature v únoru 1968. Nobelovu cenu za objev pulsarů dostal v roce 1974 bohužel pouze vedoucí celého týmu a iniciátor projektu Hewish. Ten nikdy zásluhy Jocelyn nezpochybňoval, ale ta se ocenění tehdy nedočkala.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Zond 4
  • výročí: Sojuz 28, Gubarev – Remek
  • výročí: Patrick Moore

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Další články autora (1 114)

Štítky: Jocelyn Bell, Josip Kleczek, Objev pulsarů, Vesmírný týden

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »