Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2011

9. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 9. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 9. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 28. 2. do 6. 3. 2011.

Jeden týden s příznivým počasím končí a jiný s možná ještě lepším začíná. Vše díky velmi vysokému tlaku vzduchu. Měsíc je navíc v pátek v novu. Zvečera začíná viditelnost planety Merkur a končí viditelnost Jupiteru. Nadvládu nad nocí předává Saturnu, ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Večerním přeletům různých družic dominuje ISS s připojenou ATV-2 a raketoplánem Discovery.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. března 2011 ve 20:00 SEČ.

Setkání planet a Měsíce v 9. týdnu 2011
Setkání planet a Měsíce v 9. týdnu 2011
Obloha:

Srpek Měsíce se blíží k Venuši. Blízké setkání se uskuteční v úterý 1. března ráno asi kolem půl šesté. To bude Měsíc a Venuše jen 1° od sebe asi 3-5° nad jihovýchodním obzorem. Měsíc prochází nad ekliptikou, takže bude velmi dobře viditelný hned po pátečním novu. To znamená velmi dobrou šanci vidět jej necelých 24 hodin po novu v sobotu za soumraku. Oba zajímavé úkazy shrnují obrázky vlevo. Sobotní případ je opravdu extrémní, pouhým okem bude Měsíc viditelný spíše až od neděle.

Planety viditelné okem: Pouze za soumraku je dobře viditelný Jupiter (-2,1 mag). V jeho atmosféře jsou i za zhoršujících se podmínek dobře patrné dva pásy kolem rovníku. Ve středu 2. března bude vstupovat Európa za kotouček Jupiteru (zákryt v 19:32 SEČ). 5. března bychom mohli zaznamenat výstup měsíce Ganyméda ze stínu planety (v 18:22 SEČ). V neděli večer 6. 3. přechází Ió a jeho stín, ale musely by být podmínky, takže je to spíše zajímavost na závěr.
Saturn (0,5 mag) v souhvězdí Panny dominuje většinu noci, ale nevystupuje už tak vysoko nad obzor. Pozitivem je, že prstence jsou již dobře rozevřeny a tak se jedná o krásný pohled i malým dalekohledem. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počáteční část by mohla být viditelná většími dalekohledy, přibližný čas, kdy pozorovat najdete na na AF.
Venuše (-4,1 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci za svítání kolem šesté. O jejím setkání s Měsícem hovoříme výše.
Merkur (-1,5 mag) dosud zmiňován nebyl, avšak díky jeho jasu jej můžeme zkoušet pozorovat již tento týden nízko nad západním obzorem. Ke konci týdne spolu s velmi mladým Měsícem.
Mars (1,1 mag) končí svoji pouť zorným polem koronografu LASCO C3 na družici SOHO.

Večerní viditelnost zvířetníkového světla je nyní téměř nejlepší. Ideální bude jenom o měsíc později. Zkuste se tedy po něm podívat při výletu mimo města.

I letos můžete nahlásit stav oblohy u vás doma v rámci projektu Globe at Night. Pošlete své pozorování Oriona nebo měření SQM.

Viditelnost ISS a NanoSail-D: stanice má k sobě připojen raketoplán i ATV-2 a je velmi jasná Klikněte si v tabulce na nejbližší město. Pozor, Nanosail možná vůbec neuvidíte, pokud nezablýskne. Raketoplán se má od stanice odpojit v sobotu, více v kosmonautice. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Plánované události z minulého týdne se všechny odehrály úspěšně, ať už šlo o starty indické, či ruské rakety, nebo především spojení evropské lodi ATV-2 se stanicí ISS či všude zmiňovaný start raketoplánu Discovery k letu STS-133 na stanici ISS, s kterou se spojil večer 26. února.
    Mimořádnou příležitost vidět raketoplán Discovery naposledy na vlastní oči měli i obyvatelé střední Evropy, neboť vládlo jasné počasí a raketoplán byl velmi jasný, jen o málo slabší než stanice ISS. Překrásný úkaz nastal večer 26. února, kdy byl raketoplán jen asi 12 km od ISS a na obloze s ní utvořil hezký pár, vzdálený od sebe asi 2° (podle aktuální výšky to bylo i méně než 0,5°). Pokud se raketoplán odpojí od stanice 5. března odpoledne, potom těsně po západu Slunce bude podobná příležitost, jako byla 26. února a ještě o den později bychom mohli stihnout další přelet. Sledujte aktuální předpověď na Calsky.com nebo Heavens-above.com.
  • V USA se mají uskutečnit dva starty raket. Ze základny Vandenberg startují 3. března čtyři družice na raketě Taurus-XL. Z KSC na Floridě by měl 4. března na raketě Atlas 5 startovat bezpilotní miniraketoplán X-37B (2. zkušební let).

Výročí:

  • 1. března 1966 (45 let) dosáhla povrchu Venuše sonda Veněra 3. Ačkoli se se sondou nepodařilo navázat spojení, je to první uměle vyrobené těleso, které zasáhlo jinou planetu.
  • 6. března 1986 (25 let) prolétla sonda Vega 1 asi 9 tisíc kilometrů daleko od jádra Halleyovy komety. Díky snímkům se podařilo zjistit, že kometa má dvě velké aktivní oblasti a že povrch jádra je teplejší, než se u ledového jádra očekávalo. Podařilo se jí získat odhad velikosti jádra a upřesnit jeho rotaci a polohu pro blízký průlet Giotto.

Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Veněra 3, Vega 1


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »