Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2013

9. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3.

Měsíc je po úplňku. Večer lze pozorovat Jupiter, ráno Saturn. Večer končí přelety ISS. Chystá se let lodi Dragon k ISS. Před 35 lety odstartoval náš kosmonaut Vladimír Remek.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pondělí 25. února. Začátek března již přinese bezměsíčné večery.

Planety:
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný v první polovině noci. Vrcholí vysoko nad jihem v souhvězdí Býka již kolem 18. hodiny. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Přechody GRSÚkazy měsíců
25.2. 21:55 25.2. Io přechod 20:35-22:47, stín 21:55-(0:07)
26.2. 17:50 26.2. Europa přechod stínu 17:20-19:46
Io zákryt 17:53, zatmění konec 21:23
27.2. 23:35 27.2. Io přechod stínu konec 18:36
28.2. 19:25 1.3. Ganymed přechod 22:24-(0:44)
2.3. 21:05 3.3. Europa zákryt 22:27-0:55
2.3. 21:05    
Časy jsou v SEČ.

Pozorovací podmínky planety Saturn (0,4 mag) jsou nejlepší ráno. Vrcholí v souhvězdí Vah kolem 4. hodiny. Můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezera v prstenci (Cassiniho dělení).

Aktivita Slunce se příliš nezvýšila, ačkoli jednu aktivnější oblast jsme tu měli a další se možná chystá. Počet skvrn můžete pravidelně kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS večer pomalu končí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity chystá rozbor vzorků nabraných minulý týden z vnitřku horniny. Barva vzorků je narozdíl od okolí pěkně odlišná, protože jde o čerstvě navrtaný vzorek nezasažený všudypřítomným načervenalým prachem.
     
  • V Indii se ke startu chystá kanadský satelit NEOSSat. Start pomocí rakety PSLV je v plánu v pondělí 25. února ve 13:36 SEČ. Start této družice byl odkládán už od roku 2010. Shodou okolností k němu má tedy dojít zrovna v době, kdy jsme zažili zajímavé události s objekty jejího plánovaného zájmu, tedy blízkozemními asteroidy (NEO's - Near Earth Objects).
     
  • 1. března by měla k ISS odstartovat další nákladní loď společnosti SpaceX Dragon. Start je v plánu v 16:10 SEČ.
     
  • Minulý pátek společnost Orbital Sciences úspěšně otestovala motor rakety Antares. Dva urychlovací motory AJ26, postavené v Rusku a modifikované firmou Aerojet, hořely podle plánu 29 sekund. Test zároveň otestoval startovní rampu Wallops Island ve Virginii. Raketa je na tekuté palivo (kerosen a kapalný kyslík), takže šlo o první test větší rakety na kapalné palivo na tomto místě, stejně jako první kapalinovou raketu Orbital Sciences. Tato firma se pomocí ní chce zapojit do vynášení nákladů pro NASA na ISS. V dubnu by měla být raketa vypuštěna se zátěží a v červnu nebo červenci by mohl proběhnout testovací let s nákladní lodí Cygnus k ISS.
     

Výročí:

  • 2. března 1978 (35 let) odstartoval v lodi Sojuz 28 ke stanici Saljut 6 československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl vlastně prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA a tak je někdy ESA označován i jako první evropský kosmonaut. Vybíralo se tehdy ze dvou vynikajících vojenských letců, avšak nakonec nebyl k letu vybrán Oldřich Pelčák, ale Remek. Společně s kosmonautem Alexejem Gubarevem strávil ve vesmíru více než 7 dní. Během návštěvy stanice Saljut 6 se setkali s dvojicí kosmonautů Sojuzu 26. Remek má dnes stále dobré vztahy s Ruskem. Jako politik byl zvolen do Evropského parlamentu a nyní pracuje v komisi zabývající se energetikou budoucnosti (projekt ITER - termonukleární reaktor).
     
  • 2. března 1968 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Zond 4. Sonda se z parkovací dráhy kolem Země dostala na výstřednou eliptickou a díky tomu obletěla i Měsíc. Při návratu k Zemi udělala v její atmosféře jakousi žabičku (skip reentry), to znamená, že nejprve vnikla do atmosféry nad USA, pak vyskočila a podruhé zanikla při vstupu do atmosféry nad Guinejským zálivem. To už byla ale na pokyn zničena, aby se nedostala do cizích rukou.
     
  • 27. února 1998 (15 let) odstartovala geostacionární družice Hot Bird 4. Družice patří do rodiny významných satelitů přenašejících televizní, rozhlasové programy a datové služby. Hot Bird 4 již dokáže multiplexovat digitální signál přímo na palubě. Z pozice 13° východně byl přesunut v roce 2006 na 7° západně a přejmenován na Atlantic Bird 4.
     

Výhled na příští týden:

  • první pokusy o PanSTARRS?
  • Výročí: Patrick Moore
  • Výročí: James Bradley

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vladimír Remek, Dragon, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »