Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2014

9. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 26. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 26. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 24. 2. do 2. 3.

Měsíc bude kolem novu, zve nás na lov Messiérů. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. Druhá polovina noci patří planetám Marsu a Saturnu. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce je střední s množstvím malých skvrn. Planetka Pallas je v opozici.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc a Venuše - konjunkce 26. 2. 2014 - mapka podle Stellaria Autor: Martin Gembec
Měsíc a Venuše - konjunkce 26. 2. 2014 - mapka podle Stellaria
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude v novu v noci z pátka na sobotu (1. března). Vyzývá nás tím k lovu Messiérových objektů. Známý maratón je nejlepší absolvovat při únorovém nebo březnovém novu. V únoru se nám bude lépe lovit večerní objekty podzimní oblohy, ale hůře na tom budeme ráno ve Střelci. O měsíc později to bude naopak.

Velice blízké setkání Měsíce a Venuše nabídne středa 26. února před svítáním. Okraj srpku Měsíce se bude nacházet asi 20 úhlových minut od srpku Venuše. K zákrytu dojde mimo Evropu, například ve střední Africe nebo v Indii.

Planety:
Jupiter (−2,4 mag) je od soumraku velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,4 mag) a Saturn (0,4 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci. Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách. Venuše (−4,6 mag) dosahuje nejvyšší jasnosti a je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme její poměrně velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
24. 2. 23:50   25. 2. Europa zákryt začíná 21:52
25. 2. 19:40   26. 2. Ganymed zákryt 20:45–23:56
27. 2. 21:20   27. 2. Europa přechod měsíc 17:00–19:41
Europa přechod stínu 19:11–21:54
28. 2. 17:10   1. 3. Io přechod měsíce (23:54)–2:10
Io přechod stínu 1:01–3:17
Io zákryt začíná 21:15
1. 3. 23:00   2. 3. Ganymed přechod stínu končí 18:25
Io přechod měsíc 18:22–20:37
Io přechod stínu 19:30–21:46
2. 3. 18:50   23. 2. Io přechod měsíce končí 18:47
Io přechod stínu končí 19:51
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je středně vysoká. Vrací se aktivní oblast, která před měsícem produkovala mnoho středně silných erupcí. Na povrchu Slunce je navíc mnoho malých skvrnek. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

26. února nastává opozice planetky Pallas – je to druhá objevená planetka vůbec a současně jde svými rozměry o druhý největší objekt obíhající v oblasti hlavního pásu planetek, tedy mezi drahami Marsu a Jupiteru. Pohybuje se souhvězdím Hydry (viz mapka) a jeho jasnost je kolem 6,5 mag, což z něj činí vhodný objekt pro triedr či malý dalekohled.

Kosmonautika:

  • Raketa Falcon dostane nožičky, jak trefně poznamenali na blogu Kosmonautix. Březnový start lodi Dragon k ISS by se totiž měl odehrát poprvé na vylepšené verzi rakety Falcon 9, avšak ta bude mít na svém 1. stupni ještě jednu zajímavost, výsuvné nohy, na kterých by měl první stupeň v budoucnu měkce přistávat.
     
  • Soukromá nákladní loď Cygnus se v minulém týdnu oddělila od ISS a zanikla nad Tichým oceánem.
     

Výročí:

  • 24. února 1949 (65 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957. Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.
     
  • 25. února 1969 (45 let) odstartovala sonda Mariner 6. Cílem byl průlet kolem Marsu. Ten se zdařil a sonda zaslala na Zemi množství fotografií.
     
  • 2. března 2004 (10 let) odstartovala sonda Rosetta na svoji dlouhou pouť ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tato dlouhá cesta se letos chýlí ke konci. Pokud nenastanou komplikace, sonda se usadí na oběžnou dráhu kolem kometárního jádra v srpnu a v listopadu očekáváme přistání modulu Philae na jejím povrchu. Kometa přiletí nejblíže ke Slunci v srpnu 2015 a celou tuto dobu by měla Rosetta kolem ní obíhat a zkoumat ji, jak zvyšuje svou aktivitu.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc na večerní obloze
  • Výročí: Apollo 9
  • Výročí: Pioneer 4
  • Výročí: Voyager 1 u Jupiteru
  • Výročí: dalekohled Kepler
  • Výročí: Jurij Alexejevič Gagarin

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 6, Sonda Rosetta


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »