9. vesmírný týden 2022

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 2. března v 18:35 SEČ. Jeho srpek můžeme vyhlížet na večerní obloze již od čtvrtka 3. března, ale lépe bude vidět až v dalších dnech.

Planety:
Většina planet se skrývá v záři Slunce. Jupiter se jeví v koronografu SOHO jako jasný bod s krátkými vodorovnými čárkami. Ráno můžeme pozorovat nad jihovýchodem jasnou planetu Venuši (−4,7 mag). V její blízkosti je také slabý Mars (1,2 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Těšili jsme se na slábnoucí aktivní oblast, která vyvolala silní erupce krátce předtím, když byla ještě na odvrácené polokouli. Ovšem aktivita byla opravdu nízká, zůstaly zde jen dvě větší skvrny. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Zvířetníkové světlo tvořené prachem v blízkosti roviny drah planet, který rozptyluje sluneční světlo, vytváří slabý kužel světla viditelný večer nad západním obzorem. U nás je přes světelný smog měst třeba koukat mimo ně a nejlépe tak, aby k západu další město nesvítilo. Potom je velmi nápadné. Zajímavý snímek pořídili společně Petr Horálek a Juan Carlos Casado, když ukázali, že vede přes celou oblohu.

Několik slabších komet nabízí večerní obloha. 19P/Borrelly je v Beranu, 104P/Kowal v Býku. Dále C/2019 L3 (ATLAS) v Blížencích a 67P/Churyumov-Gerasimenko v Raku.

Kosmonautika

JWST seřídil zrcadla tak, že světlo z nich nyní směřuje do jediného bodu. V uplynulém týdnu tedy došlo k zaostření jednotlivých obrazů vzniklých odrazem od jednotlivých částí primárního zrcadla. Poté se tyto obrazy sloučily do jediného místa. Nyní bude probíhat další doladění vzniklého obrazu a časem se bude řešit kvalita obrazu v jednotlivých přístrojích dalekohledu. První vědecká data tedy stále nemůžeme očekávat dříve než v létě.

Americká sonda Parker Solar Probe minula 25. února Slunce ve vzdálenosti 9,2 milionu kilometrů. Šlo již o 11. průlet v blízkosti Slunce, stejně blízký, jako rekordní desátý. Tentokrát však máme data z průletu nad k Zemi přivrácenou stranou, takže je můžeme porovnat s těmi, které nám poskytují další družice a sondy.

Družic Starlink na obloze opět výrazně přibylo. První start uplynulého týdne se uskutečnil v pondělí 21. února a vyneseno bylo 46 družic. První stupeň rakety letěl již pojedenácté a opět úspěšně přistál na plošině A Shortfall of Gravitas. Předtím obsloužil např. první demonstrační misi Crew Dragonu na ISS (DM-2, Behnken, Hurley). Druhý start proběhl v pátek 26. února z kalifornského kosmodromu Vandenberg a vyneseno bylo rovných 50 Starlinků. První stupeň, který předtím podpořil už tři mise (mj. sondu NASA Dart), přistál počtvrté na plošině Of Course I Still Love You.

Oba čínské starty, plánované na 26. a 27. února, byly úspěšné. Raketa CZ-4C vynesla radarovou družici Ludi Tance-1 01B, raketa CZ-8 vynesla 22 malých družic.

Válka vyvolaná ruským prezidentem Putinem na Ukrajině zatím nemá vliv na hlavní mezinárodní projekty, jako je provoz ISS. V sobotu došlo ke zvýšení dráhy stanice o 1300 metrů pomocí motoru ruské nákladní lodi Progress.

Výročí

1. března 1927 (95 let) se narodil americký astronom, popularizátor a učitel George Ogden Abell. Z jeho prací je nejznámější průzkum vzdálených galaxií a jejich kup v Palomarské přehlídce oblohy. Známý Abellův karalog obsahuje 2 712 položek.

1. března 1982 (40 let) přistála na Venuši sonda Veněra 13. Tato velmi úspěšná sovětská sonda pořídila měření atmosféry během sestupu na povrch, dokázala jako první odeslat barevné snímky povrchu Venuše, a dokonce odebrala a zkoumala vzorky půdy.

3. března 1972 (50 let) odstartovala k Jupiteru sonda Pioneer 10. Byla to první meziplanetární sonda k obří planetě. V prosinci 1973 zkoumala Jupiter a poté se vydala na mezihvězdnou dráhu (k hvězdě Aldebaran).

5. března 1512 (510 let) se narodil Gerhard Mercator, vlastním jménem Gerhard de Kremer. Mercator znamená v latině kupec. Pod tímto jménem je ale mnohem známější, protože je podle něj pojmenována slavná projekce mapy světa. Mercator zavedl nový způsob výroby globusu tak, jak ji známe podobně i v současnosti, kdy se potištěné papírové díly lepí na nějakou kulatou podložku. S astronomií jej váže také fakt, že vyrobil pěkný globus souhvězdí.

5. března 1982 (40 let) přistála na Venuši sovětská sonda Veněra 14. Protože byla vyslána společně se sesterskou Veněrou 13, jejich měření se mohla vhodně doplňovat. Obě sondy byly velmi úspěšné. Měřily při sestupu složení atmosféry, na povrchu odebraly a analyzovaly vzorky hornin. Drsné podmínky na povrchu zřejmě způsobily, že Veněra 14 přestala pracovat už po hodině pobytu na povrchu.

6. března 1787 (235 let) se narodil německý optik, fyzik a astronom Joseph von Fraunhofer. Když zkonstruoval spektrograf, všiml si ve spektru Slunce tmavých čar, dnes nazývaných Fraunhoferovy čáry. Později spatřil tyto čáry i ve spektru jiných jasných hvězd a usoudil, že odpovídají přímo vlastnostem těchto hvězd. Teoretické vysvětlení původu Fraunhoferových čar podal později německý fyzik Gustav Kirchhoff. Způsobuje je absorpce záření v chladnějších povrchových plynných vrstvách hvězd. Podrobné studium Fraunhoferových čar tvoří základ poznatků o Slunci, hvězdách, mlhovinách a jiných vesmírných objektech.

6. března 1937 (85 let) se narodila první žena, která se dostala do vesmíru, Valentina Těreškovová. Stalo se tak 16. 6. 1963, kdy letěla na palubě lodi Vostok 6. Za 70 h a 50 min uskutečnila 48 obletů planety. Během jednoho z obletů se k její lodi přiblížil na vzdálenost 5 km Vostok 5 s Valerijem Bykovským.

Výhled na příští týden 

• výročí: John Herschel
• výročí: Henry Draper
• výročí: objev prstenců planety Uran
• výročí: Dorrit Hoffleit(ová)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).