Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 28. února 2024 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 3. března v 16:24 SEČ a v tento den bude ráno vidět v blízkosti hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra.

Planety
Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem a o něco výše směrem k Plejádám je ještě slabý Uran (5,8 mag). Ostatní planety jsou zatím blízko Slunce nepozorovatelné. Merkur mine Saturn a bude možné to vidět na snímcích sluneční observatoře SOHO v koronografu LASCO C3. Merkur je tam pod zakrytým kotoučem Slunce jako jasný objekt s většími vodorovnými čárkami, Saturn slabší s kratinkými. Čím delší čárky, tím více signál přetéká do sousedních pixelů a tedy tím jasnější objekt je.

Aktivita Slunce zůstala vysoká, protože na viditelné polokouli se objevila další aktivní oblast s velkou skvrnou. Ve dnech 21. a 22. února zde došlo k třem erupcím nejsilnější kategorie X, přičemž ta nejsilnější, X6,37, byla zatím nejsilnější erupcí aktuálního cyklu sluneční aktivity. Zajímavostí je, že při této sérii erupcí nedošlo k žádným výrazným uvolněním oblak plazmatu (CME) ze sluneční koróny, takže se neočekávaly žádné výrazné polární záře. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Detail skvrn na Slunci 25. 2. 2024 v aktivní oblasti AR3590 Autor: David Rýva
Detail skvrn na Slunci 25. 2. 2024 v aktivní oblasti AR3590
Autor: David Rýva

Kosmonautika a sondy

Sonda Nova-C nazvaná Odysseus soukromé společnosti Intuitive Machines dokázala v noci na 23. 2. přistát na povrchu Měsíce. Po přistání nepanovalo v řídící místnosti žádné nadšení a zdálo se, že se manévr nezdařil, ale od radioamatérů jsme věděli, že slabý signál vysílá, a nakonec asi po čtvrt hodině to potvrdilo i samotné řízení letu. Soukromá sonda poprvé dokázala měkce přistát na povrchu Měsíce a šlo o první úspěšné americké přistání od posledního Apolla 17 v prosinci 1972. Následná tisková konference přinesla očekávané informace, tedy že sonda přistála jinak, než měla, a zdá se, že leží na boku. Přesto jsou z ní stahována data a snad se dočkáme i nějakých fotografií. K přistání došlo doposud nejjižněji, v kráteru Malapert-A, přibližně 300 km od jižního pólu Měsíce.

Z oběžné dráhy se poprvé v historii vrátilo komerční návratové pouzdro, které provozuje společnost Varda Space Industries. O energii, navigaci a motorické manévry se starala platforma Photon společnosti Rocket Lab.

Při startu se Starlinky 23. 2. byl opět použit první stupeň Falconu 9 již po devatenácté. Tentokrát se povedlo i přistání, a tak můžeme v budoucnu očekávat jubilejní dvacáté znovupoužití rakety.

Výročí

1. března 2009 (15 let) dopadla sonda Chang'e 1 na povrch Měsíce. Sonda byla vypuštěna 24. 10. 2007 a 5. 11. se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výšce 200 km. Sonda prováděla měření výšky, spektra, vyzařování povrchu a poslala mnoho fotografií.

2. března 2004 (20 let) začala mise sondy Rosetta-Philae na svoji dlouhou pouť ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Její průzkum jádra komety spolu s přistáním modulu Philae na jejím povrchu je velkým úspěchem evropských inženýrů a vědců.

Barevný snímek jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko vznikl přes různé filtry přístroje OSIRIS Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Barevný snímek jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko vznikl přes různé filtry přístroje OSIRIS
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

3. března 1959 (65 let) odstartovala měsíční sonda Pioneer 4. Ke startu posloužila vylepšená vojenská raketa Juno II týmu kolem Wernhera von Brauna. Let k Měsíci nebyl úplně bez komplikací, a nakonec proletěla dál, než se čekalo. Poté se jako druhá sonda po sovětské Luně 1 dostala na heliocentrickou dráhu.

3. března 1969 (55 let) odstartovala mise Apollo 9. Hlavním úkolem bylo poprvé otestovat lunární modul v samostatném letu. Vše se odehrálo na nízké oběžné dráze kolem Země. Dva úspěšné testovací lety lunárního modulu se uskutečnily 7. března 1969.

Výhled na příští týden 

  • Večerní zvířetníkové světlo
  • Výročí: George Gamow
  • Výročí: Voyager 1 kolem Jupiteru
  • Výročí: objev měsíčku Thebe u Jupiteru
  • Výročí: Kepler (dalekohled)
  • Výročí: Alvan Clark
  • Výročí: David Fabricius
  • Výročí: Jurij A. Gagarin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chang´e-1, Pioneer 4, Philae, Rosetta, Apollo 9, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »