9. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 3. března v 16:24 SEČ a v tento den bude ráno vidět v blízkosti hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra.

Planety
Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem a o něco výše směrem k Plejádám je ještě slabý Uran (5,8 mag). Ostatní planety jsou zatím blízko Slunce nepozorovatelné. Merkur mine Saturn a bude možné to vidět na snímcích sluneční observatoře SOHO v koronografu LASCO C3. Merkur je tam pod zakrytým kotoučem Slunce jako jasný objekt s většími vodorovnými čárkami, Saturn slabší s kratinkými. Čím delší čárky, tím více signál přetéká do sousedních pixelů a tedy tím jasnější objekt je.

Aktivita Slunce zůstala vysoká, protože na viditelné polokouli se objevila další aktivní oblast s velkou skvrnou. Ve dnech 21. a 22. února zde došlo k třem erupcím nejsilnější kategorie X, přičemž ta nejsilnější, X6,37, byla zatím nejsilnější erupcí aktuálního cyklu sluneční aktivity. Zajímavostí je, že při této sérii erupcí nedošlo k žádným výrazným uvolněním oblak plazmatu (CME) ze sluneční koróny, takže se neočekávaly žádné výrazné polární záře. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

Sonda Nova-C nazvaná Odysseus soukromé společnosti Intuitive Machines dokázala v noci na 23. 2. přistát na povrchu Měsíce. Po přistání nepanovalo v řídící místnosti žádné nadšení a zdálo se, že se manévr nezdařil, ale od radioamatérů jsme věděli, že slabý signál vysílá, a nakonec asi po čtvrt hodině to potvrdilo i samotné řízení letu. Soukromá sonda poprvé dokázala měkce přistát na povrchu Měsíce a šlo o první úspěšné americké přistání od posledního Apolla 17 v prosinci 1972. Následná tisková konference přinesla očekávané informace, tedy že sonda přistála jinak, než měla, a zdá se, že leží na boku. Přesto jsou z ní stahována data a snad se dočkáme i nějakých fotografií. K přistání došlo doposud nejjižněji, v kráteru Malapert-A, přibližně 300 km od jižního pólu Měsíce.

Z oběžné dráhy se poprvé v historii vrátilo komerční návratové pouzdro, které provozuje společnost Varda Space Industries. O energii, navigaci a motorické manévry se starala platforma Photon společnosti Rocket Lab.

Při startu se Starlinky 23. 2. byl opět použit první stupeň Falconu 9 již po devatenácté. Tentokrát se povedlo i přistání, a tak můžeme v budoucnu očekávat jubilejní dvacáté znovupoužití rakety.

Výročí

1. března 2009 (15 let) dopadla sonda Chang'e 1 na povrch Měsíce. Sonda byla vypuštěna 24. 10. 2007 a 5. 11. se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výšce 200 km. Sonda prováděla měření výšky, spektra, vyzařování povrchu a poslala mnoho fotografií.

2. března 2004 (20 let) začala mise sondy Rosetta-Philae na svoji dlouhou pouť ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Její průzkum jádra komety spolu s přistáním modulu Philae na jejím povrchu je velkým úspěchem evropských inženýrů a vědců.

3. března 1959 (65 let) odstartovala měsíční sonda Pioneer 4. Ke startu posloužila vylepšená vojenská raketa Juno II týmu kolem Wernhera von Brauna. Let k Měsíci nebyl úplně bez komplikací, a nakonec proletěla dál, než se čekalo. Poté se jako druhá sonda po sovětské Luně 1 dostala na heliocentrickou dráhu.

3. března 1969 (55 let) odstartovala mise Apollo 9. Hlavním úkolem bylo poprvé otestovat lunární modul v samostatném letu. Vše se odehrálo na nízké oběžné dráze kolem Země. Dva úspěšné testovací lety lunárního modulu se uskutečnily 7. března 1969.

Výhled na příští týden 

• Večerní zvířetníkové světlo
• Výročí: George Gamow
• Výročí: Voyager 1 kolem Jupiteru
• Výročí: objev měsíčku Thebe u Jupiteru
• Výročí: Kepler (dalekohled)
• Výročí: Alvan Clark
• Výročí: David Fabricius
• Výročí: Jurij A. Gagarin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).