Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 28. února 2024 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 3. března v 16:24 SEČ a v tento den bude ráno vidět v blízkosti hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra.

Planety
Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem a o něco výše směrem k Plejádám je ještě slabý Uran (5,8 mag). Ostatní planety jsou zatím blízko Slunce nepozorovatelné. Merkur mine Saturn a bude možné to vidět na snímcích sluneční observatoře SOHO v koronografu LASCO C3. Merkur je tam pod zakrytým kotoučem Slunce jako jasný objekt s většími vodorovnými čárkami, Saturn slabší s kratinkými. Čím delší čárky, tím více signál přetéká do sousedních pixelů a tedy tím jasnější objekt je.

Aktivita Slunce zůstala vysoká, protože na viditelné polokouli se objevila další aktivní oblast s velkou skvrnou. Ve dnech 21. a 22. února zde došlo k třem erupcím nejsilnější kategorie X, přičemž ta nejsilnější, X6,37, byla zatím nejsilnější erupcí aktuálního cyklu sluneční aktivity. Zajímavostí je, že při této sérii erupcí nedošlo k žádným výrazným uvolněním oblak plazmatu (CME) ze sluneční koróny, takže se neočekávaly žádné výrazné polární záře. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Detail skvrn na Slunci 25. 2. 2024 v aktivní oblasti AR3590 Autor: David Rýva
Detail skvrn na Slunci 25. 2. 2024 v aktivní oblasti AR3590
Autor: David Rýva

Kosmonautika a sondy

Sonda Nova-C nazvaná Odysseus soukromé společnosti Intuitive Machines dokázala v noci na 23. 2. přistát na povrchu Měsíce. Po přistání nepanovalo v řídící místnosti žádné nadšení a zdálo se, že se manévr nezdařil, ale od radioamatérů jsme věděli, že slabý signál vysílá, a nakonec asi po čtvrt hodině to potvrdilo i samotné řízení letu. Soukromá sonda poprvé dokázala měkce přistát na povrchu Měsíce a šlo o první úspěšné americké přistání od posledního Apolla 17 v prosinci 1972. Následná tisková konference přinesla očekávané informace, tedy že sonda přistála jinak, než měla, a zdá se, že leží na boku. Přesto jsou z ní stahována data a snad se dočkáme i nějakých fotografií. K přistání došlo doposud nejjižněji, v kráteru Malapert-A, přibližně 300 km od jižního pólu Měsíce.

Z oběžné dráhy se poprvé v historii vrátilo komerční návratové pouzdro, které provozuje společnost Varda Space Industries. O energii, navigaci a motorické manévry se starala platforma Photon společnosti Rocket Lab.

Při startu se Starlinky 23. 2. byl opět použit první stupeň Falconu 9 již po devatenácté. Tentokrát se povedlo i přistání, a tak můžeme v budoucnu očekávat jubilejní dvacáté znovupoužití rakety.

Výročí

1. března 2009 (15 let) dopadla sonda Chang'e 1 na povrch Měsíce. Sonda byla vypuštěna 24. 10. 2007 a 5. 11. se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výšce 200 km. Sonda prováděla měření výšky, spektra, vyzařování povrchu a poslala mnoho fotografií.

2. března 2004 (20 let) začala mise sondy Rosetta-Philae na svoji dlouhou pouť ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Její průzkum jádra komety spolu s přistáním modulu Philae na jejím povrchu je velkým úspěchem evropských inženýrů a vědců.

Barevný snímek jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko vznikl přes různé filtry přístroje OSIRIS Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Barevný snímek jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko vznikl přes různé filtry přístroje OSIRIS
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

3. března 1959 (65 let) odstartovala měsíční sonda Pioneer 4. Ke startu posloužila vylepšená vojenská raketa Juno II týmu kolem Wernhera von Brauna. Let k Měsíci nebyl úplně bez komplikací, a nakonec proletěla dál, než se čekalo. Poté se jako druhá sonda po sovětské Luně 1 dostala na heliocentrickou dráhu.

3. března 1969 (55 let) odstartovala mise Apollo 9. Hlavním úkolem bylo poprvé otestovat lunární modul v samostatném letu. Vše se odehrálo na nízké oběžné dráze kolem Země. Dva úspěšné testovací lety lunárního modulu se uskutečnily 7. března 1969.

Výhled na příští týden 

  • Večerní zvířetníkové světlo
  • Výročí: George Gamow
  • Výročí: Voyager 1 kolem Jupiteru
  • Výročí: objev měsíčku Thebe u Jupiteru
  • Výročí: Kepler (dalekohled)
  • Výročí: Alvan Clark
  • Výročí: David Fabricius
  • Výročí: Jurij A. Gagarin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chang´e-1, Pioneer 4, Philae, Rosetta, Apollo 9, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »