Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2025

9. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 26. února 2025 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 2. do 2. 3. 2025. Měsíc bude v novu a koncem týdne vytvoří seskupení s nízko položenými planetami. Na večerní obloze září velmi jasná Venuše a později vládnou večeru Jupiter a Mars. I s pomocí dalekohledu můžeme vidět všechny planety. Aktivita Slunce je nyní na střední úrovni. 19. února jsme mohli pozorovat zánik druhého stupně rakety Falcon 9. Solar Orbiter byl průletem kolem Venuše nasměrován nad rovinu ekliptiky. Blue Ghost by měl v neděli přistát na Měsíci.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 28. 2. 2025 v 1:45 SEČ. Za mimořádně čisté oblohy by mohl být vidět asi 16 hodin starý tenoulinký srpek už v pátek večer po západu Slunce. K vyhledání by mohl pomoci nedaleko se nacházející Saturn. V sobotu bude Měsíc mezi Merkurem a Venuší a v neděli už bude vysoko vlevo nahoru od Venuše.

Všech osm planet na večerní obloze na konci února 2025 Autor: Stellarium/Martin Gembec
Všech osm planet na večerní obloze na konci února 2025
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Planety
Pozorovat můžeme všech osm planet, počítaje i Zemi :-), viz článek Karla Halíře a Petra Sobotky.
Merkur (–1 mag) je každým dnem vidět lépe a lépe a za jasného večera bude nepřehlédnutelný i pouhým okem. Už jen obtížně je viditelná planeta Saturn (1,2 mag), měla by jít vyhledat s pomocí dalekohledu, podobně jako Neptun (8,0 mag). Pokud se to podaří, máme jistotu, že uvidíme najednou všechny planety.  Venuše (–4,8 mag) je nepřehlédnutelným objektem oblohy na západě. Vysoko nad jihem se večer nachází Uran (5,7 mag) a výrazný Jupiter (–2,3 mag) stejně jako v Blížencích Mars (–0,3 mag).

Venuše po západu slunce Autor: Vladimír Strouhal
Venuše po západu slunce
Autor: Vladimír Strouhal

Aktivita Slunce je na střední úrovni s tím, jak narůstá aktivita a počet skvrn v nejméně dvou aktivních oblastech. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kosmonautika a sondy

Zánik druhého stupně rakety Falcon 9 zaujal zřejmě nejvíce. 19. 2. ve 4:45 bylo možné jeho hořící trosky pozorovat nízko nad severním obzorem, přičemž nejodolnější trosky (nádrže na tlakovací hélium) dopadly západně od polského města Poznaň. Šlo o výjimečnou událost. Obvykle totiž horní stupně rakety řízeně zanikají nad Tichým oceánem a také pravděpodobnost, že stupeň zanikne zrovna nad Evropou a ještě za tmy, je velmi nízká.

Trosky zanikajícího druhého stupně rakety Falcon 9 na dvou záběrech z videa na D8 z 19. 2. 2025 Autor: Vojtěch Křížek
Trosky zanikajícího druhého stupně rakety Falcon 9 na dvou záběrech z videa na D8 z 19. 2. 2025
Autor: Vojtěch Křížek

Sonda Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace by měla pomocí 16s pondělního zážehu přejít na přibližně kruhovou oběžnou dráhu kolem Měsíce s nejbližším bodem dráhy 100 km nad povrchem. Následovat by měl přistávací manévr 2. března v 9:45 SEČ v oblasti Mare Crisium.

Solar Orbiter Evropské vesmírné agentury se protáhl kolem Venuše, čímž se zvýšil sklon dráhy sondy na 12° vůči rovině, v níž obíhá Země. To je klíčový okamžik v průběhu mise a umožní sledovat lépe polární oblasti Slunce. Sonda při průletu také měřila plasma a magnetické pole.

Výročí

25. února 1670 (355 let) se narodila německá astronomka Maria Margaretha Kirch, manželka Gottfrieda Kircha, který je objevitelem slavné velké komety z roku 1680. Maria Margaretha je jednou z mála žen, které se mohly vzdělat pod vedením svého manžela a věnovat se astronomii. Díky tomu objevila i svou kometu, C/1702 H1 (Kirch).

26. února 1850 (175 let) se narodil rakouský astronom Friedrich Karl Ginzel. Narodil se v dnešním Liberci (tehdy Reichenbergu). Věnoval se zatměním Slunce a Měsíce období starověku a jeho práce jsou také základem mnoha jiných týkajících se kalendářů. Dnes je po něm pojmenován také kráter na Měsíci.

26. února 1880 (145 let) se narodil irský astronom Kenneth Edgeworth. V letech 1943 a 1949 publikoval články o předpokládané existenci těles za dráhou Neptunu. Později, bez uvedení této práce, publikoval podobnou také Gérard Kuiper a proto dnes na jejich počest nazýváme tento pás planetek Kuiper-Edgeworthův pás, někdy však jen Kuiperův pás.

28. února 1535 (490 let) se ve Frísku (oblast Holandsko – Německo) narodil astronom Cornelius Gemma. Ten si večer 9. listopadu 1572 všiml nové hvězdy, která tam o den dříve nebyla a díky této jeho poznámce víme, že objevil tzv. Tychonovu supernovu o dva dny dříve, než si jí všiml Tycho Brahe. Supernova byla vidět v souhvězdí Kasijopeje, takže nebyl asi problém si rychle všimnout, že tam nějaká hvězda přebývá. Tato však zářila natolik, že se jasem vyrovnala Venuši (−4 mag). Její objev začal měnit pohled na neměnné nebeské sféry, podobně jako objev, že kometa z roku 1577 je dál, než Měsíc. I na tomto objevu, že komety jsou vzdálené objekty, se v roce 1577 Cornelius Gemma podílel spolu s nemnoha dalšími (např. Tychonem Brahe, Tadeášem Hájkem z Hájku).

29. února 1820 (205 let) se narodil americký astronom Lewis A. Swift, objevitel mnoha komet, z nichž vyniká kometa 109P/Swift-Tuttle, která je zdrojem částic meteorického roje Perseid.

1. března 1980 (45 let) objevili na Pic du Midi Pierre Laques a Jean Lecacheux měsíc Saturnu Helene. Měsíc, v době objevu označený S/1980 S6, se nachází v Lagrangeově bodě L4 na dráze měsíce Dione, je to tedy tzv. trójanský měsíc. Proto byl dříve označován i jako Dione B. Měsíček je velký asi 40×25 km a jeho povrch místy tvoří zajímavé brázdy v regolitu.

Výhled na příští týden 

  • Merkur na večerní obloze
  • Výročí: Jean Mueller

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Helene, Lewis Swift, Cornelius Gemma, Friedrich Karl Ginzel, Kenneth Edgeworth, Maria Margaretha Kirch, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »