Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Bude dnes z našeho území viditelná polární záře?

Bude dnes z našeho území viditelná polární záře?

Polární záře nad ostrovem Kvaløya
Autor: Jan Klíma

Polární záře bývá z našeho území vidět zcela výjimečně. Včera se sešly okolnosti, takže hlavně obyvatelé severní část území republiky se mohli podívat na tento zřídkavý úkaz. Dnes by měla Zemi zasáhnout další sluneční erupce, přesto není jisté, že polární záři uvidíme.  

Polární záře, která byla z našeho území pozorovatelná včera, souvisí s erupcí o mohutnosti M3.7, ke které došlo 24. února 2023. Postarala se o ní aktivní oblast s označením NOAA 13229. Tato stejná oblast o den později vyprodukovala další, tentokrát silnější erupci o mohutnosti M6.4. Obě erupce byly provázeny tzv. výronem koronální hmoty (CME), přičemž část ionizovaných částic mířila k Zemi.

První část dopadajících částic už máme za sebou a dnes v noci se očekává dopad částic z druhé erupce, které by opět mohly vyvolat polární záře. V tomto případě není vyloučeno, že by mohla být pozorovatelná i z České republiky.

Kp index (ukazatel, který vyjadřuje, v jakých zeměpisných šířkách bude polární záře vidět) se totiž odhaduje na Kp 7. Jedná se však o nízkou hodnotu, pro naši zeměpisnou šířku je ideální hodnota od Kp 8, a tak pravděpodobnost není v tuto chvíli vysoká.

Případným zájemcům o pozorování doporučujeme tmavé oblasti bez světelného znečištění s otevřeným obzorem na sever, ideálně někde na horách. Je dobré si do batohu kromě horkého čaje a deky zabalit i fotoaparát, který umožňuje pořizovat delší expozice a pochopitelně i nějaký stativ.

Polární záře jsou ale velmi nevyzpytatelné, situace se může velmi rychle změnit. Doporučujeme proto sledovat např. webové stránky www.spaceweatherlive.com,kde jsou k dispozici všechny potřebné informace.

Článek rozebírající možnosti předpovědět, zda už má smysl záři vyhlížet, nebo ještě je klid.

Video https://www.spaceweather.com/images2023/25feb23/halocme.gif zachycující erupci M6.4 a výron CME.

Zdroj informací: Sluneční oddělení, Astronomický ústav AV ČR




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Polární záře


45. vesmírný týden 2026

45. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem.  7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »