Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dneska by to možná šlo: Dva stíny a trojtečka

Dneska by to možná šlo: Dva stíny a trojtečka

Stíny na Jupiteru ve 20:50 SEČ

Největší planeta Sluneční soustavy a její čtyři nejjasnější měsíce jsou momentálně k vidění na obloze téměř celou noc. Občas nám tahle různorodá pětice, díky vzájemné poloze, nabídne i celkem zajímavý pohled. V noci ze čtvrtka na pátek (12./13.2.2026) dokonce hned dvakrát.

Již v 18:36 SEČ se na okraji Jupiterova kotouče objeví stín Europy a v 19:55 SEČ se k němu
připojí stín dalšího z galileovských měsíců – Callisto. Po dobu 91 minut budeme mít možnost pozorovat dva „flíčky“ na horních vrstvách atmosféry vlastní planety. Poté (ve 21:26 SEČ) zmizí stín Europy, která se začne připravovat na druhé setkání. Čekání na něj si můžete až do 23:57 SEČ ukrátit sledováním putujícího stínu Callisto. Jen o čtyři minuty později, přibližně minutu po půlnoci, se vedle Jupitera seřadí do „trojtečky“, dlouhé 15 úhlových vteřin, tři z jeho měsíců. K účastníkům předchozího stínového představení (zdola Callisto, Europa) se „nahoře“ přidá opačným směrem rychle se pohybující měsíc Io.

Měsíční trojtečka v 00:01 SEČ
Měsíční trojtečka v 00:01 SEČ
Současný přechod dvou a někdy i více stínů, nebo seřazení tří měsíců do linie, jsou události poměrně málo časté. A to, že k nim dojde současně během jedné noci, je chvíle, kterou byste si neměli nechat ujít! Jen nezapomeňte na to, že pro spatření stínů budete potřebovat větší zvětšení a dalekohled s kvalitní optikou, na rozdíl od trojtečky, kterou byste měli rozeznat i triedrem.
Bohužel předpověď počasí není pozorování příliš nakloněna. Ale jako vždy platí, štěstí přeje připraveným!

Občasník "Dneska by to možná šlo" vydává od roku 2013 Hvězdárna v Rokycanech a Plzni. Aktuální ročník najdete v sekci zpravodaje, starší čísla v archivu.




O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Astronomické úkazy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »