Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: C/2001 Q4 (NEAT)

Fotogalerie: C/2001 Q4 (NEAT)

Fotografie komety posílejte do redakce info@astro.cz. Uvádějte informace o místě, čase pořízení a expozici.

fotogalerie

Hvězdárna Uherský Brod

Snímky z pozorování 12.5.2004, které bylo u nás druhé, poprvé se kometu podařilo vyfotografovat již 11.5.2004 v 22:40 SELČ, jen půl hodiny po Kleti.

Fotografováno kamerou SBIG CCD ST-7, objektiv AFP325/3.5, pointace na Zeiss Coude 150/2250. Hvězdárna Uherský Brod

Autor fotografií ing. Zbyněk Kaisler

1 sec.   22:13 SELČ
1 sec. 22:13 SELČ
5 sec.   22:15 SELČ
5 sec. 22:15 SELČ
10 sec. 22:07 SELČ
10 sec. 22:07 SELČ
1 sec. 22:13 SELČ 5 sec. 22:15 SELČ 10 sec. 22:07 SELČ
30 sec. 22:04 SELČ
30 sec. 22:04 SELČ
60 sec. 22:10 SELČ
60 sec. 22:10 SELČ
30 sec. 22:04 SELČ 60 sec. 22:10 SELČ
140504_30_2202_d.jpg

Bílá čára je družice Kosmos 2227, přesněji jde o těleso vyhořelé rakety vypuštěné 25.12.1992, podrobnosti v článku C/2001 Q 4 NEAT - den čtvrtý

140504_z4_NEAT.jpg
140504_z4b_NEAT.jpg
140504_z6_NEAT.jpg
140504_z6b_NEAT.jpg
neat_anim.gif

Na animací všech devíti snímků je rychlý pohyb komety po hvězdném pozadí ještě zřetelnější.

Odstup jednotlivých snímků jen mírně překračuje dvě minuty.

Podrobnosti k následujícím snímkům naleznete v článku Kometa C/2001 Q 4 NEAT - den pátý až sedmý

q4_20040516a.jpg
q4_20040516c.jpg
q4_20040516b.jpg
q4_20040516d.jpg

Lelekovice - Kamil Hornoch

Včerej�í snímky (15.5.2004), které jsem pořídil pomocí 35cm RL + CCD SBIG ST-6V v Lelekovicích kolem 20:15 UT. Byly snímány přes husté cirry. Do výsledného snímku bylo sečteno 33 patnáctisekundových expozic.

Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) byl pořízen v noci 14./15.5. 2004 kolem 20:15 UT za špatných pozorovacích podmínek přes vysokou oblačnost. Vznikl sečtením 33 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 495 sekund. Nebylo použito žádné dodatečné zpracování, pouze zobrazení v logaritmické škále jasu. Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) je totožný s předchozím. Dodatečným zpracováním pomocí mediánového filtru jsou zvýrazněny především proudy prachu unikající z jádra komety a tvořící proudy v prachovém ohonu.
Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) je totožný s předchozími dvěma. Dodatečným zpracováním pomocí rozostřené masky byly zvýrazněny detaily ve vnitřní komě, především prachové obálky tvořené materiálem periodicky vyvrhovaným z jádra. Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) je totožný s předchozími třemi. Je dodatečně zpracován a zobrazen tak, aby byly dobře vidět detaily v těsném okolí jádra.

Jaroměř - Zdeněk Bardon

C_2001_Q4NEAT_4.jpg
CCD snímek byl pořízen 14.05.2004 v 20:42UT optikou 76ED Borg a kamerou ST-7XE na montáži LX200. Výsledný snímek je součtem 40-ti 10sec. snímků. Počasí v pátek sice nebylo ideální, ale asi to dosud byla jediná možnost pro získání fotografie komety. Místem pořízení byla Jaroměř. Bardon Zděnek

Martin Gembec

c2001q4_135mm_normal.jpg
c2001q4_135mm_falesne_barvy.jpg

Podařilo se mi dostat do digitální podoby fotografii komety. Bohužel sken není příliš ideální. Prachový ohon je poměrně krátký a níže položený než plasmový, který je vidět sice špatně, ale beru jej jako bonus, neboť jsem jeho vyfocení příliš neočekával. Za úpravu do falešných barev děkuji Ladislavu Bálintovi ze Slovenska.

Technické info:
Fotoaparát Konica Autoreflex-T, obj. Sigma 2,8 / 135 mm, Fuji Superia X-Tra 400
exponováno 23:02:00 - 23:07:00 (SELČ) 14. 5. 2004, snaha pointovat na hvězdy.

Musel jsem se pokusit upravit vyvážení barev, protože fotka byla dohněda a také jsem mírně upravil křivky. Další info z pozorování komety a případné další fotografie na http://astronomy.hyperlink.cz/c2002t7-c2001q4.htm

Praha - Jan Mánek

Dsc00659c.jpg
Dsc00659d.jpg

Snímky byly pořízeny z okna ložnice v 7.patře paneláku na barrandovském sidlišti. On je to vlastně jen jeden snímek, druhý je ten samý s popisem. Zajímavé je to, že je tam i planetka Ceres.

Úpice - Libor Vyskočil

IMGG.jpg

Obrázek zachycuje přelet ISS 17. května 2004 ve 21 h 24 m 30 s UT kolem komety a otevřené hvězdokupy M44 (Jesličky) na ještě ne zcela temné obloze. Snímek byl pořízen objektivem 2.8/200 na film Kodak 400 ASA, expozice 7 min .

Benešov - Petr Kadleček

neat3.jpg

foceno manuální pointací na Rubinar 5,6/500 mm , začátek expozice 23.15, doba expozice 20 min.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Pozorování , Kometa , Čtenářská galerie


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »