Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Venuše u lvího srdce

Fotogalerie: Venuše u lvího srdce

Venuše u Regula. Autor: Martin Gembec
Venuše u Regula.
Autor: Martin Gembec
Ve středu 3. října 2012 došlo na ranní obloze k poměrně vzácnému nebeskému sektání jasné planety Venuše s výraznou hvězdou Regulus v pomyslném srdci souhvězdí Lva. Obě tělesa sice dělila propastná vzdálenost asi 77 světelných let, ale na obloze se objekty nacházely jen asi 0,17° daleko od sebe. Pro představu je to přibližně třetina úhlového průměru měsíčního úplňku. Při pohledu okem se zdálo, jakoby byl u Venuše jakýsi její slabší duch... Do redakce dorazilo několik pěkných záběrů této neobvyklé konjunkce. Autorům za snímky děkujeme.

Aktualizováno: 10. října 2012, 19:47 SELČ.

Své snímky konjunkce do této galerie zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnověji zaslaných pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.


Fotogalerie čtenářů:

Venuše a Regulus. Autor: Pavel Šebela
Venuše a Regulus.
Autor: Pavel Šebela
Jméno: Pavel Šebela
Datum: 3. října 2012, 6:01 SELČ
Místo: Senetářov, ČR
Poznámka: Canon 450 s objektive Canon 18-55. Ohnisko 42 mm, 1x10s ISO 800, na montáži EQ-5. Druhý snímek je pořízen přes dalekohled GSO 150/750 s komakorektorem. Stránky autora.

Další snímky

[1]

Venuše a Regulus. Autor: Antonín Hušek
Venuše a Regulus.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 3. října 2012, 4:20 SEČ
Místo: Švihov
Poznámka: Sky-Watcher 80/400. EOS 450D. Stránky autora.
Venuše u Regula. Autor: Martin Gembec
Venuše u Regula.
Autor: Martin Gembec
Jméno: Martin Gembec
Datum: 3. října 2012, 6:00 SELČ
Místo: Jablonec nad Nisou - Paseky, ČR
Poznámka: Panorama 4 fotografií. ISO 800, 15 s. Objektiv 17-85 mm nastaven na 24 mm ohnisko a f/4. Zkoušel jsem i snímky delším ohniskem a dalekohledem, ale tohle je jednoznačně hezčí. Okem zajímavá dvojička. Stránky autora.

Další snímky

[1], [2]

Venuše a Regulus. Autor: Lukáš Shrbený
Venuše a Regulus.
Autor: Lukáš Shrbený
Jméno: Lukáš Shrbený
Datum: 3. října 2012, 6:33 SELČ
Místo: Říčany
Poznámka: Venuše a Regulus necelých 11 obloukových minut od sebe. Foceno pomocí kompaktu Sony HX9 při nejdelším ohnisku (384 mm ekv.), expozice 1/15 s foceno z ruky. Oříznuto a rozostřena obloha pro potlačení šumu (Photoshop).
Setkání Venuše s Regulem. Autor: Petr Horálek
Setkání Venuše s Regulem.
Autor: Petr Horálek
Jméno: Petr Horálek
Datum: 3. října 2012, 5:32 SELČ
Místo: AsÚ Ondřejov, Kosmická budova
Poznámka: Nádherné setkání Venuše s Regulem, které dnes ráno dělilo pouhých 0,17°! Při pohledu očima se zdálo, jakoby měl člověk potíže se zrakem - vedle jasné Venuše byl jakýsi hvězdný "duch". Takhle nějak jsem si představoval pohled, který se naskytl v roce 1834 Fridrichu Besselovi, když poprvé spatřil Sírius B - slaboučkého průvodce nejjasnější hvězdy noční oblohy. Canon 550D, Samyang 24 mm, f4, ISO 400, 6 s.

Související a doporučujeme:
[1] Venuše a Regulus na ranní obloze (Martin Gembec)
[2] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[3] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Konjunkce, Venuše, Čtenářská galerie


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »