Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Venuše u lvího srdce

Fotogalerie: Venuše u lvího srdce

Venuše u Regula. Autor: Martin Gembec
Venuše u Regula.
Autor: Martin Gembec
Ve středu 3. října 2012 došlo na ranní obloze k poměrně vzácnému nebeskému sektání jasné planety Venuše s výraznou hvězdou Regulus v pomyslném srdci souhvězdí Lva. Obě tělesa sice dělila propastná vzdálenost asi 77 světelných let, ale na obloze se objekty nacházely jen asi 0,17° daleko od sebe. Pro představu je to přibližně třetina úhlového průměru měsíčního úplňku. Při pohledu okem se zdálo, jakoby byl u Venuše jakýsi její slabší duch... Do redakce dorazilo několik pěkných záběrů této neobvyklé konjunkce. Autorům za snímky děkujeme.

Aktualizováno: 10. října 2012, 19:47 SELČ.

Své snímky konjunkce do této galerie zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnověji zaslaných pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.


Fotogalerie čtenářů:

Venuše a Regulus. Autor: Pavel Šebela
Venuše a Regulus.
Autor: Pavel Šebela
Jméno: Pavel Šebela
Datum: 3. října 2012, 6:01 SELČ
Místo: Senetářov, ČR
Poznámka: Canon 450 s objektive Canon 18-55. Ohnisko 42 mm, 1x10s ISO 800, na montáži EQ-5. Druhý snímek je pořízen přes dalekohled GSO 150/750 s komakorektorem. Stránky autora.

Další snímky

[1]

Venuše a Regulus. Autor: Antonín Hušek
Venuše a Regulus.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 3. října 2012, 4:20 SEČ
Místo: Švihov
Poznámka: Sky-Watcher 80/400. EOS 450D. Stránky autora.
Venuše u Regula. Autor: Martin Gembec
Venuše u Regula.
Autor: Martin Gembec
Jméno: Martin Gembec
Datum: 3. října 2012, 6:00 SELČ
Místo: Jablonec nad Nisou - Paseky, ČR
Poznámka: Panorama 4 fotografií. ISO 800, 15 s. Objektiv 17-85 mm nastaven na 24 mm ohnisko a f/4. Zkoušel jsem i snímky delším ohniskem a dalekohledem, ale tohle je jednoznačně hezčí. Okem zajímavá dvojička. Stránky autora.

Další snímky

[1], [2]

Venuše a Regulus. Autor: Lukáš Shrbený
Venuše a Regulus.
Autor: Lukáš Shrbený
Jméno: Lukáš Shrbený
Datum: 3. října 2012, 6:33 SELČ
Místo: Říčany
Poznámka: Venuše a Regulus necelých 11 obloukových minut od sebe. Foceno pomocí kompaktu Sony HX9 při nejdelším ohnisku (384 mm ekv.), expozice 1/15 s foceno z ruky. Oříznuto a rozostřena obloha pro potlačení šumu (Photoshop).
Setkání Venuše s Regulem. Autor: Petr Horálek
Setkání Venuše s Regulem.
Autor: Petr Horálek
Jméno: Petr Horálek
Datum: 3. října 2012, 5:32 SELČ
Místo: AsÚ Ondřejov, Kosmická budova
Poznámka: Nádherné setkání Venuše s Regulem, které dnes ráno dělilo pouhých 0,17°! Při pohledu očima se zdálo, jakoby měl člověk potíže se zrakem - vedle jasné Venuše byl jakýsi hvězdný "duch". Takhle nějak jsem si představoval pohled, který se naskytl v roce 1834 Fridrichu Besselovi, když poprvé spatřil Sírius B - slaboučkého průvodce nejjasnější hvězdy noční oblohy. Canon 550D, Samyang 24 mm, f4, ISO 400, 6 s.

Související a doporučujeme:
[1] Venuše a Regulus na ranní obloze (Martin Gembec)
[2] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[3] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Konjunkce, Venuše, Čtenářská galerie


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »