Venuše a Jupiter ranní obloze. Autor: Petr HorálekUž bezmála dva měsíce můžeme na časné ranní obloze či za svítání narazit na neobvykle jasnou dvojici zářících objektů. Ve skutečnosti nejde o hvězdy, ale nejjasnější planety Sluneční soustavy - Venuši a Jupiter. Dvojice planet byla mimo jiné hlavním aktérem při nedávném zákrytu Jupiteru Měsícem. Fotogenické uskupení těchto těles s hvězdnými objekty na pozadní budeme moci pozorovat ještě dalších několik týdnů.
Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012. Autor: Petr HorálekJasné planety Venuše a Jupiter byly zejména v březnu a dubnu tohoto roku stálicemi v popředí zájmu při pohledu na večerní oblohu. Podobně jako u jarní večerní viditelnosti jsou planety nyní výraznou dvojicí časného ranního nebe. Po svém vzácném přechodu přes sluneční disk se planeta Venuše v druhé dekádě června přesunula na ranní oblohu. Jupiter už v té době na rozbřeskové obloze byl ke spatření. Významným okamžikem při jejich současné poloze na ranní obloze byla fotogenická konjunkce 15. července, při níž navíc Měsíc jednu z planet - Jupiter - zakryl. I mimo přítomnost Měsíce je však na dvojici planet před rozbřeskem krásný pohled.
Obě planety nyní najdeme v souhvězdí Býka, honosícího se otevřenými hvězdokupami Hyády a Plejády. Díky pozvolna se prodlužující noci a pomalu blížícímu se podzimu je tato oblast oblohy stále lépe a dříve pozorovatelná. Už kolem 3. hodiny letního času se z místa s opravdu dobrým rozhledem na východ dá dvojice planet bez problému spatřit. Jupiter přitom leží na severovýchodním okraji kupy Hyády, která vypadá jako ležící písmenko "V". Nejjasnější hvězdou kupy je jasný Aldebaran, který však k ostatním hvězdám fyzicky nepatří, jen se do hvězdokupy promítá. Jde o hvězdného rudého obra ležícího od Slunce asi 65 světelných let daleko, tedy přibližně o polovinu blíže než hvězdy z Hyád.
Venuše, Jupiter a hvězdokupy ranní obloze. Autor: Petr HorálekVenuše je o dost níže, od Jupiteru leží na opačné straně než druhá krásná hvězdokupa, Plejády. Venuše je ovšem i při malé výšce nad obzorem často nepřehlédnutelná. Výše nad obzorem ji pak poznáme i z měst. Zatímco Jupiter bude v Býku nedaleko Hyád k nalezení v dalších několika měsících, Venuše se pomalu od objektů bude vzdalovat a na ranní obloze zůstane stále při obzoru. Už ve středu 15. srpna se octne v největší západní elongaci od Slunce, bude tedy od něj úhlově nejdál - konkrétně 46°. Poté se k němu začne pozvolna přibližovat, její ranní viditelnost však potrvá až do poloviny prosince. Za tu dobu ještě procestuje od Blíženců, přes Raka a Lva až do Panny. Jupiter se do té doby stane velmi dobře pozorovatelným objektem vysoko na noční obloze a přiláká tak spoustu zájemců i k dalekohledům, v nichž kromě nejjasnějších měsíců ukáže i své známé atmosférické pásy.
Venuše, Jupiter a Měsíc na ranní obloze. Autor: Petr HorálekVenuše i do konce své viditelnosti ještě bude mít co nabídnout. Zajímavé budou její průchody kolem známých objektů v těchto souhvězdích - 14. září jižně od hvězdokupy Jesličky v Raku, 3. října ve velmi těsné blízkosti hvězdy Regulus ve Lvu (při rozbřesku bude oba objekty dělit jen 10 úhlových minut, k největšímu přiblížení dojde na denní obloze kolem 8:50 SEČ) a konečně 27. listopadu se na obloze přiblíží jen na půl úhlového stupně k planetě Saturn. Nedaleko bude taky Merkur. Navíc, vždy v polovině měsíce (kolem 13. dne) se až do listopadu bude u planety pravidelně vyskytovat Měsíc ve fázi úzkého srpku. Zejména 12. října a 11. listopadu budou tato seskupení Venuše a Měsíce s jasnými hvězdami stát za to.
A co nás ještě kromě "obyčejného" pohledu na tyto ranní planety čeká? Už na konci příštího týdne se stanou kulisou každoročního vesmírného divadla - meteorického roje Perseid. V neděli 12. srpna krátce po čtvrté hodině ranní, kdy bude meteorický roj pomalu spět ke svému maximu, se nad východním obzorem budeme moci kochat nejen planetami a hvězdokupami v Býku, ale i krásným souhvězdím Orionu a Měsícem ve fázi couvajícího srpku nedaleko Jupiteru a hvězdy Aldebaran. Samotný Měsíc sice bude svým jasem trochu rušit pozorování meteorů, ale pohled na celé nebeské uskupení bude dostatečnou satisfakcí či dokonce nezapomenutelným zážitkem.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4