Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kolem Země 15. února 2013 prolétne planetka 2012 DA14

Kolem Země 15. února 2013 prolétne planetka 2012 DA14

Blízkozemní planetky. Autor: NASA.
Blízkozemní planetky.
Autor: NASA.
...v tom čase bude blíže než Měsíc a dokonce se dostane i pod orbity geostacionárních družic. Ke srážce se Zemí ovšem zcela jistě tentokrát nedojde.

Blízkozemní planetka označená astronomy jako 2012 DA14 prolétne velmi blízko od Země 15. února 2013. Astronomové spočítali, že až se dostane nejblíže k nám, bude dokonce nejen uvnitř oběžné dráhy Měsíce (asi 384 000 km), ale i blíže, než létají  nad  zemským  rovníkem  geostacionární  satelity (necelých 36 000 km). Planetka  2012 DA14 totiž bude v minimální vzdálenosti pouhých 28 000 km od povrchu Země. Ke srážce s naší planetou však zcela jistě nedojde, výpočty astronomů jsou přesné. Nebeská mechanika funguje a lze se na ni spolehnout. Jen díky tomu jsme již před mnoha desetiletími mohli vyslat první lidi na Měsíc a zpět a dnes naše sondy přesně navádíme nejen ke vzdáleným planetám, ale dokonce i do blízkosti vybraných malých planetek či komet.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 182 z 8. 2. 2013

Takže průlet planetky 2012 DA14 v roce 2013 je pro nás zcela bezpečný. Nakolik se změní její dráha a jak přesně se opět vrátí v roce 2020 do blízkosti Země, ještě odborníci upřesní, ale ani za sedm let nám kolize hrozit zcela jistě nebude.

Co se tedy stane, když kolem Země planetka bude procházet? Stručná odpověď je, že samozřejmě vůbec nic! Ani v den, respektive noc největšího přiblížení neuvidí převážná většina obyvatel naší planety nic neobvyklého a prakticky si ani ničeho nebude mít šanci všimnout. Asteroid nezmění přílivy. Nezpůsobí výbuch sopky, ba nebude mít sebemenší vliv ani na počasí. Prolétne kolem nás tak, jak to planetky v naprostém utajení dělají už celé čtyři a půl miliardy let historie Země.

Ale pokud budeme správně připraveni, vyzbrojeni informacemi a příslušnou technikou, máme šanci se na zajímavý úlomek skály řítící se kolem naší planety přeci jen alespoň krátce podívat. Planetka bude totiž v dosahu malých dalekohledů, které mají k dispozici i astronomové amatéři. Jen ti, kdo budou přesně vědět, kam se dívat a co hledat, budou mít šanci zaznamenat úspěch.

Orientační mapka letu planetky 2012 DA14. Autor: Petr Horálek, Stellarium.
Orientační mapka letu planetky 2012 DA14.
Autor: Petr Horálek, Stellarium.
Dne 15. února 2013  projde planetka relativně velice rychle  z jihovýchodní večerní oblohy na severní ranní nebe.  K nejtěsnějšímu přiblížení k Zemi dojde ve 20:26 SEČ. V tom čase se nám také bude jevit jako nejjasnější. Dosáhne jasnosti až 7. mag, což představuje jen o něco slabší objekt, než jsou hvězdy viditelné pouhým okem. Přibližně 4 minuty po svém největším přiblížení vstoupí planetka do stínu Země (nastane tedy její zatmění), v němž vydrží následujících asi 18 minut.  Jak  bude  od jihu rychle stoupat k severu, bude bohužel  současně stejně rychle klesat i její jasnost.

Nejlepší představu o dráze planetky, alespoň pro zájemce o astronomii, nám samozřejmě dá detailní efemerida zpracovaná na noc z 15. na 16. února 2013 (18:00 až 6:00 UT). Pozice jsou spočítány pro Rokycany, pro ostatní místa v celé střední Evropě budou odchylky jen minimální:


       HH:MM(UT)      Rektascenze      Deklinace     jasnost (mag)
 18:00     	11 50 23.00 	-59 13 23.4   	 9.74
 19:00     	12 02 17.10 	-31 16 24.2   	 8.31
 20:00     	12 12 47.49 	+13 13 06.6   	 7.57
 21:00     	12 24 11.10 	+46 54 42.9   	 8.61
 22:00     	12 36 27.25 	+63 39 16.8   	 9.69
 23:00     	12 49 44.36 	+72 25 14.3  	10.51
 00:00     	13 04 28.42 	+77 33 55.8  	11.12
 01:00     	13 21 18.49 	+80 50 17.1  	11.61
 02:00     	13 41 04.42 	+83 01 21.8  	12.01
 03:00     	14 04 39.49 	+84 30 51.2  	12.35
 04:00     	14 32 42.30 	+85 31 47.8  	12.65
 05:00     	15 05 07.03 	+86 11 55.8  	12.90
 06:00     	15 40 36.97 	+86 36 14.9  	13.13


Je nutné si uvědomit, že veškeré výše uvedené údaje jsou ve světovém čase (UT), který užívají astronomové na celém světě, aby se vyhnuli problémům s přepočtem na jednotlivá časová pásma. Ke světovému času je nutno připočítat jednu hodinu, abychom údaje získali v námi používaném středoevropském čase (SEČ).

Planetka vyjde pro střední Evropu na východě jen několik minut po svém nejtěsnějším průchodu kolem Země (20:26 SEČ) ve 20:40 SEČ společně se souhvězdím Panny (Virgo). To však je současně čas, kdy se objekt schová v zemském stínu (20:30 až 20:48 SEČ). Skutečně objevit by se pro nás tedy planetka měla až ve 20:48 SEČ, kdy ji opět začne osvětlovat sluneční světlo v čase její maximální jasnosti (kolem 7.5 mag) už sice nad východním obzorem, ale pouhých 5°.

Pak už 2012 DA14 bude rychle stoupat severovýchodní oblohou. Od 21 hod SEČ projde během  půl hodiny souhvězdím Vlas Bereniky (Coma Berenices). Následujících čtyřicet minut se zdrží v Honicích psech (Canes Venatici) a již v pomalejším tempu (ve 22:30 SEČ) protne oj "sedmihvězdí" Velkého vozu (který je součástí souhvězdí Velká medvědice – Ursa Major). Souhvězdí Velké medvědice opustí ve 23:00 SEČ a vstoupí do Draka (Draco), v němž vydrží až do jedné hodiny po půlnoci našeho času. To už ale jasnost planetky klesne pod 11. mag a na několik dalších let nenávratně zmizí z dosahu menších dalekohledů. Podrobné mapky pro nalezení planetky budou zveřejněny na webu www.astro.cz několik dní před průletem.

Planetka 2012 DA14 je v porovnání s řadou jiných asteroidů skutečně jen malým objektem. Její průměr zatím pouze odhadujeme a činí něco kolem 45 m. Její hmotnost je přesto docela úctyhodná, přibližně 130 000 tun. Pokud by nás pouze nemíjela, ale přímo se strefila do Země, naší planetu by jistě nezničila. Avšak následky srážky  by  přesto  byly  nezanedbatelné.  Došlo by totiž  k  výbuchu  o  síle  odpovídající  explozi  2,4  megatuny  TNT a ten by byl schopen snadno zničit celé velkoměsto i s jeho širokým okolím.

Takto těsné setkání je v každém případě velkou kuriozitou, a proto si, máte-li tu možnost, určitě nenechte ujít příležitost podívat se na vlastní oči (skrze dalekohled) na tak malou planetku.

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát PDF
[2] Formát DOC

Karel Halíř
Hvězdárna v Rokycanech, p.o.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: 2012 DA14, Blízkozemní planetka


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »