Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kolem Země 15. února 2013 prolétne planetka 2012 DA14

Kolem Země 15. února 2013 prolétne planetka 2012 DA14

Blízkozemní planetky. Autor: NASA.
Blízkozemní planetky.
Autor: NASA.
...v tom čase bude blíže než Měsíc a dokonce se dostane i pod orbity geostacionárních družic. Ke srážce se Zemí ovšem zcela jistě tentokrát nedojde.

Blízkozemní planetka označená astronomy jako 2012 DA14 prolétne velmi blízko od Země 15. února 2013. Astronomové spočítali, že až se dostane nejblíže k nám, bude dokonce nejen uvnitř oběžné dráhy Měsíce (asi 384 000 km), ale i blíže, než létají  nad  zemským  rovníkem  geostacionární  satelity (necelých 36 000 km). Planetka  2012 DA14 totiž bude v minimální vzdálenosti pouhých 28 000 km od povrchu Země. Ke srážce s naší planetou však zcela jistě nedojde, výpočty astronomů jsou přesné. Nebeská mechanika funguje a lze se na ni spolehnout. Jen díky tomu jsme již před mnoha desetiletími mohli vyslat první lidi na Měsíc a zpět a dnes naše sondy přesně navádíme nejen ke vzdáleným planetám, ale dokonce i do blízkosti vybraných malých planetek či komet.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 182 z 8. 2. 2013

Takže průlet planetky 2012 DA14 v roce 2013 je pro nás zcela bezpečný. Nakolik se změní její dráha a jak přesně se opět vrátí v roce 2020 do blízkosti Země, ještě odborníci upřesní, ale ani za sedm let nám kolize hrozit zcela jistě nebude.

Co se tedy stane, když kolem Země planetka bude procházet? Stručná odpověď je, že samozřejmě vůbec nic! Ani v den, respektive noc největšího přiblížení neuvidí převážná většina obyvatel naší planety nic neobvyklého a prakticky si ani ničeho nebude mít šanci všimnout. Asteroid nezmění přílivy. Nezpůsobí výbuch sopky, ba nebude mít sebemenší vliv ani na počasí. Prolétne kolem nás tak, jak to planetky v naprostém utajení dělají už celé čtyři a půl miliardy let historie Země.

Ale pokud budeme správně připraveni, vyzbrojeni informacemi a příslušnou technikou, máme šanci se na zajímavý úlomek skály řítící se kolem naší planety přeci jen alespoň krátce podívat. Planetka bude totiž v dosahu malých dalekohledů, které mají k dispozici i astronomové amatéři. Jen ti, kdo budou přesně vědět, kam se dívat a co hledat, budou mít šanci zaznamenat úspěch.

Orientační mapka letu planetky 2012 DA14. Autor: Petr Horálek, Stellarium.
Orientační mapka letu planetky 2012 DA14.
Autor: Petr Horálek, Stellarium.
Dne 15. února 2013  projde planetka relativně velice rychle  z jihovýchodní večerní oblohy na severní ranní nebe.  K nejtěsnějšímu přiblížení k Zemi dojde ve 20:26 SEČ. V tom čase se nám také bude jevit jako nejjasnější. Dosáhne jasnosti až 7. mag, což představuje jen o něco slabší objekt, než jsou hvězdy viditelné pouhým okem. Přibližně 4 minuty po svém největším přiblížení vstoupí planetka do stínu Země (nastane tedy její zatmění), v němž vydrží následujících asi 18 minut.  Jak  bude  od jihu rychle stoupat k severu, bude bohužel  současně stejně rychle klesat i její jasnost.

Nejlepší představu o dráze planetky, alespoň pro zájemce o astronomii, nám samozřejmě dá detailní efemerida zpracovaná na noc z 15. na 16. února 2013 (18:00 až 6:00 UT). Pozice jsou spočítány pro Rokycany, pro ostatní místa v celé střední Evropě budou odchylky jen minimální:


       HH:MM(UT)      Rektascenze      Deklinace     jasnost (mag)
 18:00     	11 50 23.00 	-59 13 23.4   	 9.74
 19:00     	12 02 17.10 	-31 16 24.2   	 8.31
 20:00     	12 12 47.49 	+13 13 06.6   	 7.57
 21:00     	12 24 11.10 	+46 54 42.9   	 8.61
 22:00     	12 36 27.25 	+63 39 16.8   	 9.69
 23:00     	12 49 44.36 	+72 25 14.3  	10.51
 00:00     	13 04 28.42 	+77 33 55.8  	11.12
 01:00     	13 21 18.49 	+80 50 17.1  	11.61
 02:00     	13 41 04.42 	+83 01 21.8  	12.01
 03:00     	14 04 39.49 	+84 30 51.2  	12.35
 04:00     	14 32 42.30 	+85 31 47.8  	12.65
 05:00     	15 05 07.03 	+86 11 55.8  	12.90
 06:00     	15 40 36.97 	+86 36 14.9  	13.13


Je nutné si uvědomit, že veškeré výše uvedené údaje jsou ve světovém čase (UT), který užívají astronomové na celém světě, aby se vyhnuli problémům s přepočtem na jednotlivá časová pásma. Ke světovému času je nutno připočítat jednu hodinu, abychom údaje získali v námi používaném středoevropském čase (SEČ).

Planetka vyjde pro střední Evropu na východě jen několik minut po svém nejtěsnějším průchodu kolem Země (20:26 SEČ) ve 20:40 SEČ společně se souhvězdím Panny (Virgo). To však je současně čas, kdy se objekt schová v zemském stínu (20:30 až 20:48 SEČ). Skutečně objevit by se pro nás tedy planetka měla až ve 20:48 SEČ, kdy ji opět začne osvětlovat sluneční světlo v čase její maximální jasnosti (kolem 7.5 mag) už sice nad východním obzorem, ale pouhých 5°.

Pak už 2012 DA14 bude rychle stoupat severovýchodní oblohou. Od 21 hod SEČ projde během  půl hodiny souhvězdím Vlas Bereniky (Coma Berenices). Následujících čtyřicet minut se zdrží v Honicích psech (Canes Venatici) a již v pomalejším tempu (ve 22:30 SEČ) protne oj "sedmihvězdí" Velkého vozu (který je součástí souhvězdí Velká medvědice – Ursa Major). Souhvězdí Velké medvědice opustí ve 23:00 SEČ a vstoupí do Draka (Draco), v němž vydrží až do jedné hodiny po půlnoci našeho času. To už ale jasnost planetky klesne pod 11. mag a na několik dalších let nenávratně zmizí z dosahu menších dalekohledů. Podrobné mapky pro nalezení planetky budou zveřejněny na webu www.astro.cz několik dní před průletem.

Planetka 2012 DA14 je v porovnání s řadou jiných asteroidů skutečně jen malým objektem. Její průměr zatím pouze odhadujeme a činí něco kolem 45 m. Její hmotnost je přesto docela úctyhodná, přibližně 130 000 tun. Pokud by nás pouze nemíjela, ale přímo se strefila do Země, naší planetu by jistě nezničila. Avšak následky srážky  by  přesto  byly  nezanedbatelné.  Došlo by totiž  k  výbuchu  o  síle  odpovídající  explozi  2,4  megatuny  TNT a ten by byl schopen snadno zničit celé velkoměsto i s jeho širokým okolím.

Takto těsné setkání je v každém případě velkou kuriozitou, a proto si, máte-li tu možnost, určitě nenechte ujít příležitost podívat se na vlastní oči (skrze dalekohled) na tak malou planetku.

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát PDF
[2] Formát DOC

Karel Halíř
Hvězdárna v Rokycanech, p.o.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: 2012 DA14, Blízkozemní planetka


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »