Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa 103P/Hartley proletí v těsné blízkosti Země

Kometa 103P/Hartley proletí v těsné blízkosti Země

Kometa 103P Hartley v blízkosti mlhoviny Pacman (kometa je vpravo, mlhovina vlevo). Autor: Mgr. Martin Gembec, Jizerské hory
Kometa 103P Hartley v blízkosti mlhoviny Pacman (kometa je vpravo, mlhovina vlevo).
Autor: Mgr. Martin Gembec, Jizerské hory
Na konci října nás čeká velmi blízký průlet periodické komety 103P/Hartley, který bude zároveň zblízka zkoumat vesmírná sonda Deep Impact vyslaná NASA. Kometa Hartley bude při tomto průletu velmi příznivě položená pro pozorování na noční obloze. Viditelná bude většinu noci vysoko nad obzorem. Kometa bude pozorovatelná v říjnu a listopadu 2010, kdy by mohla být slabě viditelná i pouhým okem na tmavé obloze, samozřejmě v přírodním prostředí bez světelného znečištění. Ve středu 20. října projde jen 0.12 astronomické jednotky (AU - jedna astronomická jednotka je přibližně 150 milionů km) od Země a 28. října projde přísluním, tedy bude nejblíže Slunci. Podobně blízké přiblížení komety k Zemi nastalo v posledních 15 letech pouze dvakrát, a to v roce 1996 (kometa C/1996 B2 Hyakutake 0.10 AU od Země) a 2006 (73P/Schwassmann-Wachmann 0.08 AU od Země).

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 146 ze 7. 10. 2010.

Kometu objevil 15. března 1986 na fotografické desce 1.2m UK Schmidt teleskopu na australské observatoři v Sidding Spring slavný objevitel komet Malcolm Hartley, který je objevitelem celkem 13 komet. Většinu minulého století byla kometa nepozorovatelná pro velkou vzdálenost od Slunce. Až přiblížení k Jupiteru a jeho gravitační účinky v roce 1971 snížily vzdálenost přísluní k 1 AU a kometa se tak stala mnohem lépe pozorovatelnou.

Kometa vyfotografovaná 2. října 2010. Snímek je zhotoven za pomocí filtrů a softwarově upraven, aby poskytl co nejvíce informací, především o struktuře ohonu komety. Autor: Nick Howes
Kometa vyfotografovaná 2. října 2010. Snímek je zhotoven za pomocí filtrů a softwarově upraven, aby poskytl co nejvíce informací, především o struktuře ohonu komety.
Autor: Nick Howes
Její letošní návrat je asi zdaleka nejpříznivějším návratem v historii komety. Zdá se, že se jedná o poměrně nové těleso s překotnou aktivitou. Jádro komety je však velice malé, průměr je odhadován mezi 1.14 - 1.2 km. Životnost takovéto komety asi nebude dlouhá a pokud bude pokračovat při stávající produkci hmoty, je možné, že nepřežije déle než dalších 17 návratů. Letošní rok je tedy výjimečnou příležitostí pro studium této zajímavé komety.

Podmínky návratu jsou extrémně příznivé především pro pozorovatele ze severní polokoule. Od 8. října do 2. listopadu bude kometa blíže než 0.15 AU od Země a 20. října dosáhne minimální vzdálenosti 0.12 AU, tedy asi 18 milionů km (47 x vzdálenost Země - Měsíc). Jen o 8 dní později projde nejblíže Slunci. Kometa by měla v maximu být jasnější 5. magnitudy a mohla by být na nepřesvětlené obloze, daleko od rušivých světel měst, vidět pouhým okem jako slabý mlhavý obláček.

Vyhledávací mapka pro říjen 2010. Autor: Petr Horálek.
Vyhledávací mapka pro říjen 2010. Autor: Petr Horálek.
V minulých návratech dosahovala kometa maxima jasnosti až po průchodu přísluním a slábla pomaleji než zjasňovala. Proto by mohla být jasným objektem ještě po celý listopad. Na začátku října nalezneme kometu vysoko na obloze v souhvězdí Kasiopeji. Kometa se bude v průběhu měsíce velice rychle pohybovat a postupně proletí Perseem, Žirafou, Vozkou a na konci října ji nalezneme v Blížencích. Bohužel v době jejího největšího přiblížení k Zemi bude pozorování rušit Měsíc, jenž o den později dosáhne úplňkové fáze. Kometa v té době bude vrcholit vysoko nad obzorem kolem půlnoci. V listopadu se její pohyb poněkud zpomalí (kometa se bude od Země vzdalovat), z Blíženců se posune do Jednorožce, Malého psa a listopadovou pouť zakončí v souhvězdí Lodní zádě. Stane se tak objektem spíše druhé poloviny noci.

Kometa se zároveň stane 6. kometou, jejíž jádro bude zblízka prozkoumáno kosmickou sondou. 4. listopadu 2010 by měla proletět ve vzdálenosti pouhých 700 km od komety sonda Deep Impact. Tato sonda v roce 2005 navštívila kometu 9P/Tempel, na kterou "vystřelila" impaktor, jenž uvolnil z jádra materiál, který sonda následně zkoumala. V rámci rozšířené mise měla kometa navštívit jádro komety 85P/Boethin, která ale nebyla při posledním návratu nalezena a tak byl zvolen náhradní cíl - kometa 103P/Hartley.

Na pozorování komety bude stačit malý dalekohled, na obloze se bude jevit jako mlhavý obláček o úhlovém průměru i větším, než má Měsíc v úplňku. Nezbytnou podmínkou dobré viditelnosti komety je však noční obloha co nejméně postižená světelným znečištěním (tedy mimo města). Za dobrých podmínek bude při těsném průletu možno kometu vidět slabě i pouhým okem, zcela určitě na pozorování bude stačit malý triedr.

Na pozorování komety vyhlašuje Společnost pro MeziPlanetární hmotu - sekce České astronomické společnosti výjimečnou pozorovací kampaň, která nemá ve své kategorii v ČR obdoby a do které se může zapojit skutečně každý. Cílem kampaně je získat v průběhu průletu komety kolem Země co nejvíce dat, a to jak vizuálních, tak fotografických. Vizuální pozorování je výzvou pro každého majitele malého přístroje (triedru) s chutí se něčemu přiučit. Ostatní zaměření pozorovací kampaně jsou již odbornějšího rázu. Více o pozorovací kampani naleznete na webové stránce chw.kommet.cz.

Aktuální informace o průletu komety, fotografie a pozorování komety lze nalézt na specializované stránce na Facebooku věnované kometě: www.facebook.com/pages/Czech-Hartley-Watch.

Doporučené odkazy:
[1] Webové stránky o pozorovací kampani CHW
[2] Web Společnosti pro MeziPlanetární hmotu
[3] Dřívější článek o očekávaném návratu komety (Jakub Černý)
[4] Fotogalerie komety (od čtenářů astro.cz)

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC (5.58 MB)
[2] Tiskové prohlášení v PDF (1.62 MB)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS)

Snímek komety C/2017 K2 (PANSTARRS) v souhvězdí Hadonoše. Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, proti originálu 2x zmenšen, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 2.435 au, od Slunce 3.148 au. Silný svit Měsíce a vysoká oblačnost.

Další informace »