Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa Elenin konec světa nepřinese

Kometa Elenin konec světa nepřinese

Snímek komety C/2010 X1 Elenin z 11. listopadu 2010. Autor: A. Sergeyev a A. Novichonok
Snímek komety C/2010 X1 Elenin z 11. listopadu 2010.
Autor: A. Sergeyev a A. Novichonok
Nedlouho po objevu komety C/2010 X1 Elenin v prosinci 2010 se objevila řada zpráv předpovídající blížící se katastrofu. Většinou se jedná o nespecifické zprávy, které neříkají, jak vlastně kometa konec světa způsobí, či co za katastrofu přinese. Na internetu najdete zajímavé zprávy, které dávají kometám skoro až nadpřirozené schopnosti. Z těch, co mne zarazily nejvíce byla předpověď, že ke Slunci se blíží obrovská kometa, protože se na něm vyskytlo mnoho erupcí. V tomto článku si řekneme něco o tom, jak je to ve skutečnosti s katastrofami způsobenými kometami.

Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA.
Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA.
Nejprve je třeba si uvědomit, co jsou to komety. Ač kometa jako celý objekt dosahuje opravdu monumentálních rozměrů, sta tisícikilometrové hlavy komet a mnoho miliónů kilometrů dlouhé ohony, je to jen zdání. Ve skutečnosti jsou to netečné "skalky" velice křehkého materiálu. Jiří Grygar kdysi v televizní sérii "Okna vesmíru dokořán" hezky popsal, že ohon takové komety bychom si mohli poskládat a odvézt v trabantu. Ve skutečnosti je v ohonu hmoty trochu více, ale přirovnání má blízko ke skutečnosti. To, co vidíme jako monumentální kometu, je vlastně jenom "trochu hustší" vakuum. Ve skutečnosti jsou to naprosto neškodné řídké konglomeráty prachových zrnek, vody a těkavých plynů o velikosti několika kilometrů, které prostě jen dělají velkou show. Náraz komety do Slunce je srovnatelný s nárazem sněhové vločky do Mount Everestu. Komety, které do Slunce "padají", se obvykle ani nedostanou k jeho pomyslnému povrchu, protože se vypaří v horké sluneční atmosféře. Cokoliv, co vidíme na Slunci, určitě nesouvisí s kometami. Skutečně nebezpečná může být srážka komety se Zemí (nebezpečí pro lidstvo, samotná Země si z toho, co "pročesává" její slupku, mnoho vrásek nedělá).

Nyní tedy konečně ke kometě Elenin, může být její hrozba pro Zemi skutečná?

1) Velikost jádra - Tu neznáme nikdy přesně, protože je kometa aktivní a jádro v oblaku kolem něj nevidíme. Podle aktivity komety však můžeme alespoň usuzovat, o jak velký "kousek" se jedná. U komety Elenin se podle stávající aktivity jedná o kometu s miniaturním jádrem (v poměru s jinými kometárními jádry), pravděpodobně s průměrem mezi 0.5-1 km! Těleso takových rozměrů by při zásahu Země mohlo způsobit pohromu kontinentálních rozměrů, případně po pádu do moře nepříjemné vlny tsunami. Kometa projde přísluním 10. září letošního roku. Přísluní komety je poměrně blízko Slunci a průlet kolem Země nastane až poté. Při velikosti jejího jádra ale není vůbec jisté, zda z něj něco po průchodu přísluním zbyde a možná se komety nakonec ani nedočkáme!

2) Nejistota dráhy - V různých zdrojích s katastrofickými scénáři se můžeme dovědět, že dráha komety Elenin je nejistá. To je částečně pravda, ale nejistota dráhy se pohybuje v úzkých mantinelech. Trefit Zemi není vůbec snadný oříšek! Pokud si Zemi představíme jako terčík na střelnici o rozloze 1 AU (střední vzdálenost mezi Zemí a Sluncem; asi 150 milionů km), pak při stejném měřítku na střelnici 1 km je velikost terčíku 8 desetin milimetru! Trefit se by dělalo problém i nejlepším pozemským ostrostřelcům. Pokud je tedy dráha komety nejistá a nejnižší hodnota přiblížení k Zemi se pohybuje okolo 0.24 AU, nemusíme se vůbec ničeho obávat.

3) Zatajování informací od NASA - To se stává v konspiračních teoriích folklórem. Jádrem je informace: "katastrofa bude, jen je skutečná dráha komety utajovaná aby nevznikla panika" (a na oběžné dráze se staví kosmická loď s Brucem Willisem, který se chystá Zemi zachránit). NASA by si určitě přála, aby mohla něco takového zatajit, ale není to v její moci. Aktuální dosah amatérských dalekohledů je tak veliký, že třeba právě kometa Elenin byla takovým amatérem objevena a mnoha ostatními sledována. To dává možnost si kterémukoliv amatérovi dráhu komety spočítat. Kdyby tedy byla na kolizním kurzu k Zemi, jistě by si nějaký amatér všiml, že kometa není tam kde má na obloze být. A téměř určitě by si to nenechal pro sebe.

Se skutečným ohrožením Země kometou nebo asteroidem je to složitější...

Malířova představa katastrofocké srážky asteroidu se Zemí. Autor: Don Davis/NASA.
Malířova představa katastrofocké srážky asteroidu se Zemí. Autor: Don Davis/NASA.
Pravděpodobnost srážky s kometou je menší než u asteroidů. Počet komet procházejících drahou Země je mizivý - okolo komety za rok, spíše méně. Dráha Země (tj. její obvod) je dlouhá skoro 940 milionů kilometrů a trefit na takové dráze kilometrovou kometou těleso o průměru téměř 13 tisíc kilometrů je dost obtížné. Nebezpečí je v nečekanosti. Může se jednat o kometu přicházející z Oortova oblaku, kterou lidstvo doposud nepozorovovalo a tak v případě objevení takovéto kometu bude jen málo času na to nějak efektivně zareagovat.

Asteroidů se v blízkosti Země potuluje více, přesto je kolizní prostor za čas existence naší planety dost pročištěný. Nebezpečím jsou zbloudilé asteroidy, gravitačními poruchami vychýleny na kolizní kurz. Takový proces může trvat i stovky miliónů let, při kterých můžeme asteroid pozorovat a zkoumat. Při přesně známé dráze nám takový časový předstih dává dost času podniknout jednoduchou akci k mírné změně dráhy, která způsobí, že v budoucnu asteroid Zemi mine.

Pokud nějaká katastrofa nastane, nevíme, zda ji způsobí kometa, nebo asteroid. Statistika je ošemetná, stačí si vzít srovnání mince a kostky. Je větší pravděpodobnost, že padne orel na minci, než jednička na kostce. Přesto může v klidu v šesti pokusech padnout 6 jedničet a samá panna!

Katastrofální planetární vymírání se dle historických záznamů vyskytuje jednou za 27 - 30 miliónů let. Pravděpodobně se jej nikdo z nás nedožije, a tak si budeme moci pohodlně vychutnat pohled hezkou kometu Elenin na podzimní obloze a poté spokojeně přežít rok 2012.

S ohledem na výše uvedené pravděpodobnosti, bychom na komety měli nahlížet spíše jako na nositelky života. Jsou odpovědné za transport organických látek a životadárné vody na Zem v minulosti a tak umožnily vznik života a kdo ví ... v budoucnosti snad mohou posloužit jako oázy pro kosmonauty, na kterých lze snadno přistát a získat palivo, vodu i substrát pro potravu ve vesmíru...

Přavzato: www.kommet.cz

Související:
[1] Nešikovná Hyakutake a zaběhnutá Hale-Bopp (Jakub Černý)
[2] Kometa C/2010 X1 Elenin na stránkách Seiichi Yoshidy
[3] Konec světa v roce 2012 NEBUDE




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »