Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometu Garradd sledujte u "Velkého vozu"

Kometu Garradd sledujte u "Velkého vozu"

Snímek komety od Geralda Rhemanna 1. února 2012 ve 3:05 UT.
Snímek komety od Geralda Rhemanna 1. února 2012 ve 3:05 UT.
Kometa Garradd je na naší obloze viditelná malými dalekohledy už téměř 3/4 roku. V únoru nastalo dlouho očekávané maximum jasnosti, oproti očekávání nebyla kometa touto dobou mnoho pozorovatelná. Důvodem byly nepříjemné zimní teploty a viditelnost pouze na ranní obloze. Jen málo lidí tak mělo příležitost kometu pozorovat. Nyní se konečně situace rapidně zlepší.

Maximum jasnosti komety nebylo navíc příliš výrazné a tak nebyl ve viditelnosti výrazný rozdíl oproti podzimu. Nyní se již kometa bude vzdalovat jak od Slunce tak od Země a začně opět slábnout. V průběhu března zatím jen velmi zvolna o pár desetinek magnitud. Kometu si tedy budeme moci stále užít a nyní již i na večerní obloze za příznivějších teplot! V dosahu malých dalekohledů vydrží až do začátku června, kdy zmizí na soumrakové obloze.

Vývoj jasnosti komety

Zpráv o jasnosti komety od listopadu je poměrně málo, většina zpráv o jejím vývoji pochází především od Artyoma Novichonoka. Tento pozorovatel patří k těm, kteří vnímají komety spíše slabší, proto to na grafu vývoje jasnosti komety vypadá, že kometa žádné maximum jasnosti neměla. Ve skutečnosti je hlavním důvodem absence pozorovatelů, kteří prozměnu vnímají komety jasnější. I přes tento efekt se ale zdá, že kometa nedosáhla původně očekávané jasnosti a byla o nějakou tu desetinku magnitudy slabší. Na konečné vyhodnocení vývoje aktivity komety je ještě čas. Ze světa přišla i ojedinělá hlášení o pozorování komety pouhým okem, vesměs se jednalo o velice zkušené pozorovatele s dobře vycvičeným zrakem a tmavou oblohou.

Viditelnost komety na jaře

Pohyb komety po obloze od března do poloviny června 2012
Pohyb komety po obloze od března do poloviny června 2012
V březnu se bude kometa zvolna přesouvat ze souhvězdí Draka do Velké medvědice (jejíž součástí je též známý asterizmus "Velký vůz"). Tou dobou bude stále jasným objektem viditelným i v malých triedrech, navíc vysoko na obloze, nejlépe viditelná okolo půlnoci. Velice dobrým orientačním bodem pro vyhledání komety je "Velký vůz", nacházející se poblíž a který je snadno rozpoznatelné seskupení hvězd na naší obloze.

Černobílé mapky na tisk pro vyhledání komety v období březen - červen


    Datum         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1  Nejlepší čas (A, h)
2012- 3-13.99  12 18.86   70 22.5   1.903   1.294   111    7.0   0:51 (180, 70)
2012- 3-18.93  11 10.93   68 12.6   1.941   1.335   111    7.1  23:24 (180, 72)
2012- 3-22.89  10 30.30   65 28.6   1.972   1.379   111    7.2  22:28 (180, 75)
2012- 3-26.86  10  0.69   62 18.3   2.004   1.434   109    7.3  21:42 (180, 78)

Viditelnost komety v dubnu bude ve znamení slábnutí. Kometa se zvolna dostane na 8. magnitudu a viditelnost se definitivně přesune do večerních hodin. Začátkem dubna ji zastihneme prakticky v nadhlavníku v předních nohách Velké medvědice ze kterých se postupně přesune do souhvězdí Rysa.


    Datum         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1  Nejlepší čas (A, h)
2012- 4- 7.80   9 13.13   52 33.0   2.104   1.647   102    7.7  20:08 (180, 88)
2012- 4-11.79   9  5.14   49 34.3   2.139   1.731    99    7.9  20:02 ( 83, 87)
2012- 4-15.80   8 59.39   46 47.5   2.174   1.821    96    8.0  20:10 ( 72, 81)
2012- 4-19.80   8 55.35   44 13.0   2.210   1.914    93    8.2  20:18 ( 73, 76)
2012- 4-23.81   8 52.60   41 50.4   2.246   2.011    89    8.3  20:26 ( 75, 71)

V květnu zeslábne o další magnitudu a na pozorování komety už nebude stačit malý triedr, budeme potřebovat menší dalekohled, nebo velké astronomické binokuláry (např. 11x80 nebo 25x100). Kometa postupně klesá k obzoru na večerní obloze a dostává se do souhvězdí Raka.


    Datum         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1  Nejlepší čas (A, h)
2012- 5- 5.83   8 49.58   35 44.8   2.356   2.313    79    8.7  20:50 ( 83, 55)
2012- 5- 9.83   8 49.76   34  0.6   2.393   2.416    76    8.9  20:59 ( 86, 50)
2012- 5-13.84   8 50.37   32 23.6   2.431   2.519    73    9.0  21:08 ( 89, 45)
2012- 5-17.84   8 51.32   30 53.2   2.469   2.622    70    9.1  21:16 ( 92, 41)
2012- 5-21.85   8 52.56   29 28.5   2.506   2.724    66    9.2  21:24 ( 94, 36)
2012- 5-25.86   8 54.04   28  8.9   2.545   2.826    63    9.3  21:32 ( 97, 32)

Poslední šanci vidět kometu menším dalekohledem budeme mít začátkem června, kdy se bude stále nacházet v souhvězdí Raka, velice rychle ovšem zmizí na soumrakové obloze.


    Datum         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1  Nejlepší čas (A, h)
2012- 6- 6.87   8 59.55   24 35.5   2.660   3.122    54    9.6  21:52 (105, 19)
2012- 6-10.87   9  1.66   23 31.4   2.698   3.217    51    9.7  21:56 (108, 16)
2012- 6-14.88   9  3.86   22 30.1   2.737   3.309    48    9.8  22:00 (110, 12)
2012- 6-18.88   9  6.14   21 31.3   2.776   3.400    45    9.9  22:02 (112,  9)

Vizuální viditelnost komety tím definitivně nekončí, v druhé polovině roku se opět objeví na ranní obloze, bude již ale slabým objektem pro větší a střední dalekohledy, pokud takový přístroj máte budete ji moci ještě z nostalgie vyzkoušet.


Se zlepšující se viditelností komety můžete opět zasílat své snímky do připravované galerie. Fotografie zasílejte na redakční e-mail info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte doplnit své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování, příp. technické informace (použitý fotoaparát, objektiv, expozice atp.). Do galerie můžete zasílat i své kresby! I k nim ale připište požadované údaje. Zdařilé snímky nezapomeňte zaslat též do ČAM. Autorům došlých fotografií děkujeme!
Související:
[1] Kometa Garradd v lednu a únoru 2012 (2012) (Jakub Černý)
[2] Kometa Garradd na podzimní a zimní obloze (2011) (Jakub Černý)
[3] Očekávaná kometa Garradd na letní obloze (2011) (Jakub Černý)
[4] Fotogalerie komety Garradd na podzimní obloze 2011 (Petr Horálek)

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (kommet.cz)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »