Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometu Garradd sledujte u "Velkého vozu"

Kometu Garradd sledujte u "Velkého vozu"

Snímek komety od Geralda Rhemanna 1. února 2012 ve 3:05 UT.
Snímek komety od Geralda Rhemanna 1. února 2012 ve 3:05 UT.
Kometa Garradd je na naší obloze viditelná malými dalekohledy už téměř 3/4 roku. V únoru nastalo dlouho očekávané maximum jasnosti, oproti očekávání nebyla kometa touto dobou mnoho pozorovatelná. Důvodem byly nepříjemné zimní teploty a viditelnost pouze na ranní obloze. Jen málo lidí tak mělo příležitost kometu pozorovat. Nyní se konečně situace rapidně zlepší.

Maximum jasnosti komety nebylo navíc příliš výrazné a tak nebyl ve viditelnosti výrazný rozdíl oproti podzimu. Nyní se již kometa bude vzdalovat jak od Slunce tak od Země a začně opět slábnout. V průběhu března zatím jen velmi zvolna o pár desetinek magnitud. Kometu si tedy budeme moci stále užít a nyní již i na večerní obloze za příznivějších teplot! V dosahu malých dalekohledů vydrží až do začátku června, kdy zmizí na soumrakové obloze.

Vývoj jasnosti komety

Zpráv o jasnosti komety od listopadu je poměrně málo, většina zpráv o jejím vývoji pochází především od Artyoma Novichonoka. Tento pozorovatel patří k těm, kteří vnímají komety spíše slabší, proto to na grafu vývoje jasnosti komety vypadá, že kometa žádné maximum jasnosti neměla. Ve skutečnosti je hlavním důvodem absence pozorovatelů, kteří prozměnu vnímají komety jasnější. I přes tento efekt se ale zdá, že kometa nedosáhla původně očekávané jasnosti a byla o nějakou tu desetinku magnitudy slabší. Na konečné vyhodnocení vývoje aktivity komety je ještě čas. Ze světa přišla i ojedinělá hlášení o pozorování komety pouhým okem, vesměs se jednalo o velice zkušené pozorovatele s dobře vycvičeným zrakem a tmavou oblohou.

Viditelnost komety na jaře

Pohyb komety po obloze od března do poloviny června 2012
Pohyb komety po obloze od března do poloviny června 2012
V březnu se bude kometa zvolna přesouvat ze souhvězdí Draka do Velké medvědice (jejíž součástí je též známý asterizmus "Velký vůz"). Tou dobou bude stále jasným objektem viditelným i v malých triedrech, navíc vysoko na obloze, nejlépe viditelná okolo půlnoci. Velice dobrým orientačním bodem pro vyhledání komety je "Velký vůz", nacházející se poblíž a který je snadno rozpoznatelné seskupení hvězd na naší obloze.

Černobílé mapky na tisk pro vyhledání komety v období březen - červen


    Datum         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1  Nejlepší čas (A, h)
2012- 3-13.99  12 18.86   70 22.5   1.903   1.294   111    7.0   0:51 (180, 70)
2012- 3-18.93  11 10.93   68 12.6   1.941   1.335   111    7.1  23:24 (180, 72)
2012- 3-22.89  10 30.30   65 28.6   1.972   1.379   111    7.2  22:28 (180, 75)
2012- 3-26.86  10  0.69   62 18.3   2.004   1.434   109    7.3  21:42 (180, 78)

Viditelnost komety v dubnu bude ve znamení slábnutí. Kometa se zvolna dostane na 8. magnitudu a viditelnost se definitivně přesune do večerních hodin. Začátkem dubna ji zastihneme prakticky v nadhlavníku v předních nohách Velké medvědice ze kterých se postupně přesune do souhvězdí Rysa.


    Datum         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1  Nejlepší čas (A, h)
2012- 4- 7.80   9 13.13   52 33.0   2.104   1.647   102    7.7  20:08 (180, 88)
2012- 4-11.79   9  5.14   49 34.3   2.139   1.731    99    7.9  20:02 ( 83, 87)
2012- 4-15.80   8 59.39   46 47.5   2.174   1.821    96    8.0  20:10 ( 72, 81)
2012- 4-19.80   8 55.35   44 13.0   2.210   1.914    93    8.2  20:18 ( 73, 76)
2012- 4-23.81   8 52.60   41 50.4   2.246   2.011    89    8.3  20:26 ( 75, 71)

V květnu zeslábne o další magnitudu a na pozorování komety už nebude stačit malý triedr, budeme potřebovat menší dalekohled, nebo velké astronomické binokuláry (např. 11x80 nebo 25x100). Kometa postupně klesá k obzoru na večerní obloze a dostává se do souhvězdí Raka.


    Datum         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1  Nejlepší čas (A, h)
2012- 5- 5.83   8 49.58   35 44.8   2.356   2.313    79    8.7  20:50 ( 83, 55)
2012- 5- 9.83   8 49.76   34  0.6   2.393   2.416    76    8.9  20:59 ( 86, 50)
2012- 5-13.84   8 50.37   32 23.6   2.431   2.519    73    9.0  21:08 ( 89, 45)
2012- 5-17.84   8 51.32   30 53.2   2.469   2.622    70    9.1  21:16 ( 92, 41)
2012- 5-21.85   8 52.56   29 28.5   2.506   2.724    66    9.2  21:24 ( 94, 36)
2012- 5-25.86   8 54.04   28  8.9   2.545   2.826    63    9.3  21:32 ( 97, 32)

Poslední šanci vidět kometu menším dalekohledem budeme mít začátkem června, kdy se bude stále nacházet v souhvězdí Raka, velice rychle ovšem zmizí na soumrakové obloze.


    Datum         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1  Nejlepší čas (A, h)
2012- 6- 6.87   8 59.55   24 35.5   2.660   3.122    54    9.6  21:52 (105, 19)
2012- 6-10.87   9  1.66   23 31.4   2.698   3.217    51    9.7  21:56 (108, 16)
2012- 6-14.88   9  3.86   22 30.1   2.737   3.309    48    9.8  22:00 (110, 12)
2012- 6-18.88   9  6.14   21 31.3   2.776   3.400    45    9.9  22:02 (112,  9)

Vizuální viditelnost komety tím definitivně nekončí, v druhé polovině roku se opět objeví na ranní obloze, bude již ale slabým objektem pro větší a střední dalekohledy, pokud takový přístroj máte budete ji moci ještě z nostalgie vyzkoušet.


Se zlepšující se viditelností komety můžete opět zasílat své snímky do připravované galerie. Fotografie zasílejte na redakční e-mail info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte doplnit své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování, příp. technické informace (použitý fotoaparát, objektiv, expozice atp.). Do galerie můžete zasílat i své kresby! I k nim ale připište požadované údaje. Zdařilé snímky nezapomeňte zaslat též do ČAM. Autorům došlých fotografií děkujeme!
Související:
[1] Kometa Garradd v lednu a únoru 2012 (2012) (Jakub Černý)
[2] Kometa Garradd na podzimní a zimní obloze (2011) (Jakub Černý)
[3] Očekávaná kometa Garradd na letní obloze (2011) (Jakub Černý)
[4] Fotogalerie komety Garradd na podzimní obloze 2011 (Petr Horálek)

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (kommet.cz)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »