Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Konjunkce Venuše s Merkurem
Aleš Majer Vytisknout článek

Konjunkce Venuše s Merkurem

Merkur a Venuše 27. 6. 2005 jen 5' od sebe
Autor: Martin Gembec

Předpovědní modely slibují na sobotu zlepšení počasí a tak si snad budeme moci vychutnat konjunkci Venuše s Merkurem. Teoreticky by při dokonalé průzračnosti ovzduší až k obzoru a vyvýšené pozorovatelově poloze s dobrým výhledem k západu mohlo být přiblížení obou planet viditelné večer po západu Slunce i pouhým okem. Lepší bude vychutnat si úkaz na denní obloze v dalekohledu, krátce po poledni při kulminaci obou těles.

Venuše tou dobou bude téměř 12° od Slunce, tedy dostatečně daleko pro snadné vyhledání. To nám usnadní i malý rozdíl deklinací – necelý 1°. Pokud tedy zrovna nemáme dalekohled na ustavené montáži se systémem GoTo, stačí zvolit okulár s menším zvětšením a zorným polem alespoň 2° a po zaostření na Slunce (pomocí vhodného filtru např. Baader Solar folie) je pootočit v RA o oněch 12° směrem k východu. Venuše by s jasností -3,9 mag měla být na denní obloze v pohodě viditelná ve standardním hledáčku 9×50.

Venuše za vysokou oblačností mobilem přes dalekohled Autor: Aleš Majer
Venuše za vysokou oblačností mobilem přes dalekohled
Autor: Aleš Majer
Pro zajímavost, jak vypadala naše „generálka“ na hvězdárně v Turnově: i přes husté cirry šlo vyhledat Venuši v poledne pomocí 6″ refraktoru. Stačilo dalekohled nastavit na Slunce, zaostřit jej na něj (velmi důležité) a poté podle dělených kruhů pootočit o 40 min v RA a nedaleko středu hledáčku svítil jasný bod. Pak už stačilo Venuši pouze jemnými pohyby vycentrovat ve velkém dalekohledu, a protože byl celkem dobrý seeing, mohli jsme si dovolit i 173násobné zvětšení, kdy byl obraz stále velmi klidný. Na malé jasné kuličce s úhlovým průměrem necelých 10″ se chvílemi objevovaly i nepravidelné šedé skvrny, které byly pravděpodobně pouze iluzorní. Ilustrační snímek mobilem za okulárem vidíte vlevo.

Níže je simulace z počítačového planetária, vpravo je Slunce, vlevo dvojice Merkur a Venuše. Takto nějak bude vypadat situace na obloze o víkendu během dne.

Poloha Merkuru a Venuše vůči Slunci
Poloha Merkuru a Venuše vůči Slunci

Na posledním obrázku níže je simulace, jak by měla konjunkce vypadat v zorném poli turnovského dalekohledu při zvětšení 75×. Planety se přiblíží až na vzdálenost asi půl stupně, přičemž Merkur se zdánlivě sune kolem Venuše zprava doleva.

Simulace zorného pole dalekohledu 150/2250 při zvětšení 75× Autor: Aleš Majer
Simulace zorného pole dalekohledu 150/2250 při zvětšení 75×
Autor: Aleš Majer




O autorovi

Štítky: Merkur, Venuše, Konjunkce


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »