Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Konjunkce Venuše s Merkurem
Aleš Majer Vytisknout článek

Konjunkce Venuše s Merkurem

Merkur a Venuše 27. 6. 2005 jen 5' od sebe
Autor: Martin Gembec

Předpovědní modely slibují na sobotu zlepšení počasí a tak si snad budeme moci vychutnat konjunkci Venuše s Merkurem. Teoreticky by při dokonalé průzračnosti ovzduší až k obzoru a vyvýšené pozorovatelově poloze s dobrým výhledem k západu mohlo být přiblížení obou planet viditelné večer po západu Slunce i pouhým okem. Lepší bude vychutnat si úkaz na denní obloze v dalekohledu, krátce po poledni při kulminaci obou těles.

Venuše tou dobou bude téměř 12° od Slunce, tedy dostatečně daleko pro snadné vyhledání. To nám usnadní i malý rozdíl deklinací – necelý 1°. Pokud tedy zrovna nemáme dalekohled na ustavené montáži se systémem GoTo, stačí zvolit okulár s menším zvětšením a zorným polem alespoň 2° a po zaostření na Slunce (pomocí vhodného filtru např. Baader Solar folie) je pootočit v RA o oněch 12° směrem k východu. Venuše by s jasností -3,9 mag měla být na denní obloze v pohodě viditelná ve standardním hledáčku 9×50.

Venuše za vysokou oblačností mobilem přes dalekohled Autor: Aleš Majer
Venuše za vysokou oblačností mobilem přes dalekohled
Autor: Aleš Majer
Pro zajímavost, jak vypadala naše „generálka“ na hvězdárně v Turnově: i přes husté cirry šlo vyhledat Venuši v poledne pomocí 6″ refraktoru. Stačilo dalekohled nastavit na Slunce, zaostřit jej na něj (velmi důležité) a poté podle dělených kruhů pootočit o 40 min v RA a nedaleko středu hledáčku svítil jasný bod. Pak už stačilo Venuši pouze jemnými pohyby vycentrovat ve velkém dalekohledu, a protože byl celkem dobrý seeing, mohli jsme si dovolit i 173násobné zvětšení, kdy byl obraz stále velmi klidný. Na malé jasné kuličce s úhlovým průměrem necelých 10″ se chvílemi objevovaly i nepravidelné šedé skvrny, které byly pravděpodobně pouze iluzorní. Ilustrační snímek mobilem za okulárem vidíte vlevo.

Níže je simulace z počítačového planetária, vpravo je Slunce, vlevo dvojice Merkur a Venuše. Takto nějak bude vypadat situace na obloze o víkendu během dne.

Poloha Merkuru a Venuše vůči Slunci
Poloha Merkuru a Venuše vůči Slunci

Na posledním obrázku níže je simulace, jak by měla konjunkce vypadat v zorném poli turnovského dalekohledu při zvětšení 75×. Planety se přiblíží až na vzdálenost asi půl stupně, přičemž Merkur se zdánlivě sune kolem Venuše zprava doleva.

Simulace zorného pole dalekohledu 150/2250 při zvětšení 75× Autor: Aleš Majer
Simulace zorného pole dalekohledu 150/2250 při zvětšení 75×
Autor: Aleš Majer




O autorovi

Štítky: Merkur, Venuše, Konjunkce


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »