Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nad Ruskem explodoval meteorit

Nad Ruskem explodoval meteorit

Bolid z 15. února 2013 nad Uralem. Autor: Screen Grab.
Bolid z 15. února 2013 nad Uralem.
Autor: Screen Grab.
V pátek 15. února 2013 ráno okolo 9:15 ruského uralského času (4:15 SEČ) došlo k nebývale intenzivní astronomické události nad uralskou oblastí Ruska. Od jihovýchodu se na tamní ranní obloze rozzářil mimořádně jasný bolid, který krom záře dále provázela hlasitá rázová vlna. Podle dostupných zpráv byla zvuková hladina v některých místech tak vysoko, že roztřásla a rozbila okenní skla v některých místnostech. Po bolidu na obloze zůstala po dlouhé desítky minut jasná kouřová stopa. Samotné meteoritické zbytky dopadly na jižním Urale v Čeljabinské oblasti, asi 1500 km na východ od ruské metropole.

Aktualizováno: 26. února 2013, 13:23 SEČ.


  • Aktualizace 26. února 2013, 13:23 SEČ: Podle dostupných informací se vědci analyzující ruský meteorit dostali k zajímavému zjištění. Kromě již poměrně známého typu tělesa (chondrit typu L nebo LL - viz tabulka) se ukazuje, že v historii tohoto tělesa již došlo ke srážce s jiným tělesem. Zdroj: Ria.ru (rusky).

  • Aktualizace 25. února 2013, 12:12 SEČ: Z dostupných materiálů pád ruského bolidu analizovali pracovníci AsÚ AV ČR. Podařilo se jim spočítat dráhu letu tělesa v zemské atmosféře i ve Sluneční soustavě a místa dopadů jednotlivých fragmentů s relativně vysokou přesností. Tisková zpráva.

  • Aktualizace 18. února 2013, 13:18 SEČ: Zdá se, že hledání od pádu bolidu v Rusku přineslo první nalezené kousky vesmírného vetřelce. Střípky meteoritu pochází z Čerkabulu, kde se rovněž našel původní kruhový útvar v ledě tamního jezera. Informují o tom ruské Novosti. Zdroj: Ria.ru.

  • Aktualizace 16. února 2013, 12:57 SEČ: Agentura RIA Novosti i NASA přicházejí s tvrzením, že meteoroid měl před vstupem do atmosféry dokonce 17 metrů v průměru a hmotnost asi 10 kilotun. Bolid letěl od vstupu do atmosféry po výbuch 32,5 sekundy a při výbuchu uvolnil energii rovnající se 30ti násobku hirošimských bomb. Zdroje: Ria.ru, Spaceflightnow.com.

  • Aktualizace 15. února 2013, 20:10 SEČ: Opravené hodnoty v článku (Nature.com) udávají původní průměr 15 metrů a opravenou hmotnost na 7 kilotun. To odpovídá asi jedné padesátině (1/50) síly tunguské exploze (Jakub Černý).

  • Aktualizace 15. února 2013, 19:17 SEČ: Rozměry uvedené v Nature.com jsou nereálné. (cit. 2013-02-15 19:19 SEČ: "It was a very, very powerful event," says Margaret Campbell-Brown, an astronomer at the University of Western Ontario in London, Canada, who has studied data from two infrasound stations near the impact site. Her calculations show that the meteoroid was approximately 15 metres across when it entered the atmosphere, and put its mass at around 40 tonnes. "That would make it the biggest object recorded to hit the Earth since Tunguska," she says.) Při hmostnosti 40 tun by bylo těleso veliké okolo 2 metrů. Jiné zdroje (Ria.ru) uvádí hmotnost asi 50 tun. Při průměrné hustotě meteoritů 3500 kg/m3 (zdroj) by se tedy měl průměr původního tělesa pohybovat okolo 3 metrů. Výpočty v NASA jsou tedy v článku špatně interpretovány a čeká se na opravenou verzi. (Ladislav Bálint, Jakub Černý)

  • Aktualizace 15. února 2013, 18:28 SEČ: Těleso vstoupilo do atmosféry rychlostí asi 17 km/s (což je standardně dolní rychlostní limit vstupní rychlosti meteoroidů do zemské atmosféry; okolo 61 000 km/h). K intenzivní fragmentaci (a také maximálnímu zjasnění okolo -20 magnitud) došlo ve výšce mezi 30-50 km nad Zemí. Těleso evidentně nemělo souvislost s těsným průletem planetky 2012 DA14 kolem Země o pár hodin později. Obě tělesa mají rozdílné dráhové vlastnosti. Podle nejnovějších odhadů bylo těleso před vstupem do atmosféry veliké asi 15 metrů v průměru a vážilo okolo 40 tun. Pokud tomu tak je, jde o největší zaznamenaný objekt, která zasáhl Zemi od Tunguského meteoritu v roce 1908. Zdroj: Nature.com.

  • Aktualizace 15. února 2013, 17:41 SEČ: Zraněno bylo na 1000 lidí, zejména v Čeljabinsku. Z toho asi 200 dětí. Zranění souvisela především se sonickým rázem a následně roztříštěným sklem v mnoha místnostech a budovách. Poškození se nevyhnulo asi 3000 budov. Zdroj: CNN.com.

Původní článek

Pád meteoritu byl sledován s úžasem i panikou. Podle dostupných informací se při průvodních jevech zranilo v uralských městech Čeljabinsk a Satka několik stovek lidí (původní odhad 500 lidé, nyní se hovoří už skoro o tisíci) – zejména rozbitým sklem při intenzivní rázové vlně z exploze. Ve městě Satka šlo především o studenty a personál tamní vysoké školy. V Čeljabinsku byly škody zaznamnány všude - v obchodech, školách, kancelářích i na autech. Meteoritické úlomky pak popadaly volným pádem na zem na jihozápad od tohoto města. Podle ruských úřadů tam nejméně jeden meteorit skutečně dopadl. Kromě zranění se ještě lidé setkali s potížemi tamních mobilních operátorů. Průlet meteoritu na několik minut narušil běžnou funkci zemské ionosféry, která významně ovlivňuje šíření elektromagnetických vln v atmosféře.

Hned po úkazu zaznamenaly ruské tísňové linky nesčetné množství panických telefonátů. Není se čemu divit. Úkaz byl pozorován v ranních hodinách, kdy lidé například cestovali do práce, navíc na velkém území přálo počasí. Na obloze bez jediného většího mráčku se z jihovýchodu objevila jasná „světlice“, která neúprosně cestovala při pohledu z uralské oblasti nad jih, kde se brilantně rozzářila do hodnot patrně o dost vyšších než jas úplňku (patrně okolo -20 magnitudy, tedy "jen" asi stokrát slabší jak Slunce). V této době došlo k explozi meteoritu a jeho úlomky cestovaly dál k Zemi již poměrně tiše. Pád meteoritu se podařilo zaznamenat několika řidičům aut. Odtud pochází nejzdařilejší videozáznamy kolující nyní na internetu.

Další informace o vlastnostech meteoritu zatím nejsou známy. Rozhodně šlo o mimořádnou astronomickou událost, o které bude ještě další dny až týdny často slyšet.

Video: Záznam pádu bolidu z Uralu
(Zdroj: BrisbaneTimes.com.au)

Poznámka redakce: Čas uvedený v záznamech je patrně chybný. Pokud si zjistíte čas východu Slunce v Čeljabinsku (viz Hvězdárna ČB - okolo 4:17 SEČ), je bolid viditelný krátce před východem Slunce okolo 4:15 SEČ s nejistotou v minutách (Martin Gembec). Přesný čas úkazu tedy ještě zjišťujeme.

Dále doporučujeme: Nejnovější videa a snímky úkazu

Zdroje a další videa:
[1] Time: 100 Injured by Meteorite Falls in Russian Urals
[2] Russian Machine Never Breaks: What is happening in Cheljabinsk?
[3] The voice of Russia: What happened over the Urals...
[4] Brisbane Times: Meteor shower over Russia sees meteorites hit Earth
[5] Slade.com: Huge meteor explodes over Russia
[6] Wikipedia: 2013 Russian meteorite event




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Meteorit Čerkabul, Meteorit Čeljabinsk, Bolid


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »