Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Největší úplněk to zatím nebyl

Největší úplněk to zatím nebyl

Měsíc téměř v úplňku 29. 8. 2015 zrcadlovkou přes dalekohled
Autor: Aleš Majer

Kombinace pěkného počasí a úplňku možná nejednoho z nás vedla k myšlence, že ten Měsíc v úplňku září nějak moc. Když se to sejde a Měsíc je na své dráze blíže Zemi a zároveň v úplňku, osvětluje krajinu trochu víc. Největší úplněk letošního roku to ještě úplně nebyl, ten nás čeká až v září a bude to speciální velký úplněk.

Pokud vás tedy jas měsíčního úplňku v minulých dnech překvapil, nebo jste se domnívali, že šlo o tzv. superúplněk, pak vězte, že k tomu skutečně nebylo daleko. Měsíc obíhá Zemi po eliptické dráze a tak je občas na své dráze blíž (přízemí) a občas dál (odzemí). Když se přízemí sejde s úplňkem, jedná se o velký úplněk, nebo superúplněk. Ten úplně největší za poslední roky byl k vidění v březnu 2011. Na snímku níže jej můžete porovnat s jiným úplňkem téhož roku, kdy byl Měsíc naopak v odzemí.

Měsíc v úplňku v přízemí a odzemí. Superúplněk 2011 Autor: Martin Gembec
Měsíc v úplňku v přízemí a odzemí. Superúplněk 2011
Autor: Martin Gembec

V roce 2011 byl úplněk v přízemí ve vzdálenosti 354 000 km, což je na dlouhé roky rekordně blízko. Letos na konci srpna byl Měsíc vzdálen 358 000 km a protože přízemí nastalo o den dříve než úplněk, nejednalo se o největší úplněk letošního roku.

Ten největší úplněk zažijeme 28. září a bude to speciální záležitost, protože, jak už jistě víte, úplněk postupně zčervená a nastane úplné zatmění Měsíce

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie: Největší úplněk 19. března 2011
[2] Úplné zatmění Měsíce 28. září 2015



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Superúplněk, Měsíc


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa, která neměla být vidět

V elektronickém telegramu CBET 5698 ze dne 4.6.2026 přišla zpráva, že periodická kometa 220P/McNaught mezi 30. a 31. květnem zjasnila ze 17.5 magnitudy na 8.-9. Kometa se nacházela momentálně v souhvězdí Ryb, ráno na konci nautické noci byla ve výšce asi 8 stupňů nad obzorem. Obrázek je výsledkem pokusu ji za těchto podmínek zachytit, k velkému šumu přispěl ještě i Měsíc se 75% osvětleného povrchu, 46 stupňů východně od komety. Elongace přes 70 stupňů při nízké deklinaci komety a naopak vysoké u Slunce, je výhodou pro pozorovatele z jižních šířek. V levém dolním rohu je zmenšenina RAW originálu první šestisekundové expozice z celkového počtu 34, černým rámečkem jsou přibližně vyznačeny hranice detailního snímku. Je na ní vidět, že značnou část snímaného pole zabrala budova a stožár s umělým osvětlením tréninkového hřiště - bohužel rčení, že pod lampou je tma, tady nezabralo. Pro srovnání jsou označeny magnitudy tří blízkých hvězd.

Další informace »