Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Perseidy se blíží

Perseidy se blíží

Výročí jednoho z nejznámějších meteorických rojů, Perseid se pomalu, ale nezadržitelně blíží. A co víc, předpovědi naznačují, že by letos mohly být neobvykle zajímavé.

image003.gif
Roj začíná být aktivní již zanedlouho, uprostřed července, kdy Země vstoupí do okrajových částí mraku částeček uvolněných kdysi z komety Swift-Tuttle. Meteoroidy velikosti zrnek prachu vlétají do atmosféry a vykreslují ohnivé pruhy přes noční oblohu. Zpočátku jen několik každou noc, ale množství se bude postupně zvyšovat až do noci z 11. na 12.srpna, kdy přichází každoroční maximum, ve kterém pozorovatelé mohou očekávat, že uvidí tucty a možná, krátkodobě, dokonce i stovky meteorů za hodinu.

Tento rok je pro Perseidy dobrým rokem a to hned z několika důvodů. Zaprvé Měsíc svým svitem, pár dnů před novem, nebude kazit pozorování. Zadruhé, obvyklá sprška z 12.srpna, by mohla mít zvláštní předehru, novou vlnu meteorů už den předem, 11.srpna. Ta by měla být pro pozorovatele novinkou, způsobena vláknem prachu poprvé procházejícím přes zemskou oběžnou dráhu. Za třetí, maximum prvního z vrcholů, je pro pozorování z našeho území v mimořádně příznivém čase. Radiant roje vychází nad severovýchodním obzorem okolo 21 hodiny SELČ, Měsíc vychází až o půl druhé ráno a je v té době už 4 dny po poslední čtvrti. Nebude tedy pozorování nijak výrazně rušit. Stejné nebo lepší podmínky nastanou až v roce 2028.

Situace 12.srpna nad ránem, hodinu před východem Slunce, je na mapce.

Nové vlákno, stejně jako celý zbytek prachového mraku, ze kterého pochází roj Perseid, je zbytkem po kometě Swift-Tuttle. Rozdíl mezi nimi je v tom, že nové vlákno je relativně mladé. Uvolnilo se z komety teprve v roce 1862. Další mrak prachu, ze kterého pochází každoroční roj, je mnohem starší, možná až tisíce let. Je více rozptýlený a tím odpovědný za téměř měsíc dlouhou spršku vrcholící právě 12.srpna.

Jestli jsou předpovědi správné, bude Země procházet středem nového vlákna ve středu, 11.srpna v 22:54 SELČ. Při tomto průchodu se sice mají vyskytovat většinou slabší meteory, ovšem v množství až 200 meteorů za hodinu. Toto maximum by mělo trvat nejméně 15, ale pravděpodobně asi až 40 minut. Vychází to ze závěrů publikovaných ve WGN podle Esko Lyytinena a Van Flanderna. Jedná se o reálný, ale zatím pouze teoretický předpoklad, protože se Země ještě nikdy nesetkala s tímto vláknem, uvolněným při předposledním návratu komety ke Slunci.

Tradiční maximum 12.srpna by pak mělo nastat jen asi 12 hodin na to, okolo 13:10 SELČ??3 hod a budete-li pozorovat až do rána, možná zahlédnete první meteory hlavní části roje. Očekávané množství je 40-60 meteorů za hodinu. V tomto případě tedy na tom budou lépe pozorovatelé v Severní Americe, u kterých bude tou dobou ještě tma.

image004.jpg
Mezi znalce roje Perseid se významně zapsali počátkem druhé poloviny dvacátého století i českoslovenští astronomové A.Hruška, Zdeněk Ceplecha a Miroslav Plavec. Vypracovali z různých výchozích podkladů poměrně velice spolehlivé odhady intenzity návratů a přiblížili se tak i k pochopení dnes přijímané vláknové struktury roje, kterou je vysvětlována jak pozorovaná změna poloh radiantu, tak dlouhá doba aktivity.

Kometu, která je zdrojem roje, objevili Američané Lewis Swift a Horace Tuttle, pracující nezávisle na sobě, ve dnech 16. a 19. července roku 1862. Tato dvě data objevu a jména objevitelů má kometa proto, že Swift své pozorování původně neoznámil, protože byl přesvědčen, že pozoruje jen pár dní před tím nalezenou kometu Schmidt. To, že se jedná o zcela novou kometu si uvědomil až po Tuttlově oznámení. V noci na 11.srpna pak tehdy sledovali oba astronomové právě to vlákno, přes které letos Země projde. Trvalo však další tři roky, než si Giovanni Schiaparelli uvědomil, že je to právě tato kometa ze které pochází meteorický roj Perseid. Ovšem v těch pohnutých dnech občanské války Severu proti Jihu se v USA o takové věci nikdo nestaral. Schiaparelli (na obrázku) se proslavil hlavně svými kresbami marťanských kanálů.

Názor, že komety a asteroidy mohou ohrozit naší planetu nebyla široce přijímána až do roku 1980. Teprve pak si astronomové začali dělat starosti. Kometa Swift-Tuttle je stejné velikosti jako asteroid, který vyhubil dinosaury před 65 miliony let a ještě nedávno, až do roku 1992, se zdálo, že Swift-Tuttle by se mohla srazit se Zemí už v 14.srpna 2126. Nová data o dráze komety, vracející se do přísluní každých 135 let a přesnější výpočty Briana Marsdena nakonec ukázaly, všechno je jinak a žádné nebezpečí srážky Země s touto kometou nehrozí a to ještě nejméně další tisíciletí. V roce 2126 projde kometa okolo Země ve vzdálenosti 24 milionů kilometrů, ale v roce 3034 už to bude téměř přesný zásah. Kometa projde okolo Země uvnitř pásma 1,6 milionu km (1 milion mil), tedy jen zhruba 4x dál než je Měsíc. Času připravit se na ještě těsnější návrat je tedy dost.

Tak tedy uvolněte se, těšte se a nakonec pozorujete. Perseidy jsou neškodné a krásné. A tento rok je neobvykle dobrým rokem pro to je uvidět.

Zdroj: http://hvezdarnauherskybrod.sweb.cz




O autorovi



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »