Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Poslední částečné zatmění Slunce

Poslední částečné zatmění Slunce

Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011. Autor: Michal Magner
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011.
Autor: Michal Magner
V pátek 25. listopadu se v ranních hodinách světového času odehraje na jižním zemském pólu výrazné částečné zatmění Slunce. Půjde o poslední svého druhu, které se ve světě odehraje až do října 2014. Pro nadšené cestovatele zvané „eclipse chasers“ tak pomalu končí trpělivé čekání, neboť příští rok po dlouhé době opět nabídne jedno zatmění prstencové a jedno úplné. Středoevropané se navíc za přibližně dva týdny dočkají příbuzného jevu – rovněž ne příliš obvyklého zatmění Měsíce. Příští rok také spatří úkaz století…

Částečné zatmění Slunce 25. listopadu se odehraje nad jižním pólem okolo půl osmé středoevropského času. Spatří jej především současní obyvatelé promrzlého antarktického kontinentu, kteří budou nízko na obzoru vyhlížet shora ukrojený sluneční kotouč. Maximální zatmění se odehraje blízko poloostrova Graham land jižně pod argentinsko-chilskou Patagonií. Měsíc tam skryje přes 90 procent slunečního kotouče. Malé částečné zatmění uvidí lidé v ranních hodinách v Jihoafrické republice. Ve večerních hodinách též obyvatelé Nového Zélandu a Tasmánie. Posledně dvě zmíněné země mají to štěstí, že se nad nimi za necelý rok odehraje částečné zatmění Slunce znovu.

Toto je světově poslední ze čtyř částečných zatmění Slunce probíhajících ve "šňůře" od ledna tohoto roku. Při všech těchto zatměních se měsíční stín nedokl žádné zemské periferie, a proto byla zatmění vidět vždy jen z velkého území na Zemi jako částečná. Právě první z nich jsme mohli v České republice vcelku úspěšně spatřit 4. ledna v ranních hodinách. Ve světě se částečné zatmění odehraje až v 23. října 2014.

Animace průběhu zatmění ve světě (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace se ovládá zelenými tlačítky, které umožňují průběh úkazu krokovat nebo plynule spustit.

Malé okénko do budoucna

Podobný pohled, jaký nás čeká, nabídlo zatmění Měsíce 21. prosince 2010 nad filipínským městem Mandaluyong. Autor: Erika Valdueza
Podobný pohled, jaký nás čeká, nabídlo zatmění Měsíce 21. prosince 2010 nad filipínským městem Mandaluyong.
Autor: Erika Valdueza
Pojďme se nyní podívat, jaká další zatmění ve světě, ale i v České republice v následujícím období nastanou. Hned o dna týdny později, 10. prosince nastane úplné zatmění Měsíce. Půjde o poslední úplné měsíční zatmění do roku 2014 světově a 2015 pro středoevropany. V České republice toto prosincové zatmění spatříme v podstatě již jen v závěrečné částečné fázi – Měsíc bude za podvečerního soumraku vycházet nad obzor právě v době konce úplného zatmění. Ačkoliv tedy fázi úplného zatmění nespatříme, rozhodně půjde o neobvykle fotogenickou podívanou. Podrobnosti o zatmění připravujeme.

O necelý půlrok na to se obyvatelé východní Asie a západní poloviny Spojených států budou moci nabažit prstencového zatmění Slunce. To se odehraje ze 20. na 21. května 2012 (zatmění přestoupí datovou hranici) a bude jakýmsi úvodním jevem z trojice mimořádných úkazů, které spatří především lidé v těchto končinách. Druhým úkazem bude 4. června částečné zatmění Měsíce, které nám žel bude skryto obzorem a celou přehlídku zakončí o dva dny později, 6. června 2012, nesmírně vzácný přechod Venuše přes Slunce. Závěrečné asi dvě hodiny jevu spatříme i u nás časně ráno po východu Slunce. Znovu temný Venušin kotouček přecházející pozvolna přes zářivé Slunce lidé zaznamenají až v prosinci roku 2117!

Na téměř samotný závěr roku 2012 se ovšem mnozí nadšenci těší nejvíce. 14. listopadu 2012 v časných ranních hodinách východního australského času (13. listopadu večer našeho času) se v severním teritoriu v oblasti kolem „protinožského“ městečka Cairns odehraje po dlouhých dvou a půl letech úplné zatmění Slunce. Velkým lákadlem je především fakt, že v době úkazu bude také pozvolna vrcholit aktivita Slunce a během zatmění tak budou moci vědci pozorovat průvodní jevy solarmaxu ve vnitřní koróně Slunce tak, jak toho nemůže být doposud schopna žádná družice.

Fotografie z pátečního částečného zatmění Slunce budete moci najít například na serveru Spaceweather.com. V České republice spatříme zatmění Slunce až 20. března 2015. Měsíc při něm skryje přibližně 73 procent slunečního disku a jako úplné jej budou moci pozorovat lidé na Faerských ostrovech nebo na Špicberkách.

Doporučujeme:
[1] Pro fajnšmekry: Asii a USA ohromí na konci jara 2012 tři výjimečné úkazy (Petr Horálek)
[2] Nejbližší zatmění nad územím ČR (Expresní astronomické informace)
[3] Zatmění Slunce a Měsíce na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »