Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pozorovali jste někdy noční svítící mraky?

Pozorovali jste někdy noční svítící mraky?

Ačkoli se noční svítící mraky (noctilucent clouds - NLC) objevují nejčastěji ve vyšších zeměpisných šířkách, tedy např. ve Skandinávii nebo Kanadě, byly okolo slunovratu spatřeny i v mnohem jižnějších polohách. Pokud tedy po západu Slunce spatříte nad západním či severním obzorem vysoko na obloze světélkující modrobílá vlákna, pak jste pravděpodobně spatřili noční svítící mraky.

Vznášejí se na samém okraji kosmu. Tenká vlákna mraků, většinou barvy ocelové modři, ne nepodobné cigaretovému kouři. Někteří vědci předpokládají, že jsou způsobeny vesmírným prachem, jiní z nich podezřívají globální oteplování.

NLC mraky jsou relativně novým fenoménem. Poprvé byly pozorovány roku 1885, jen dva roky po silné erupci sopky Krakatoa, která vyvrhla sopečný popel do zemské atmosféry až 80 km vysoko.

Ačkoli NLC vypadají jako by už byly v kosmu, nachází se opravdu uvnitř zemské atmosféry, ve vrstvě nazvané mezosféra, která se nalézá ve výšce od 50 do 85 km nad povrchem. Mezosféra je nejen velmi chladná, okolo - 125°C, ale také velmi suchá, až sto milionkrát sušší než vzduch na Sahaře. Nicméně, NLC jsou z vody. Mraky se skládají z velmi malých, téměř ideálních krystalků ledu, o velikosti částeček cigaretového kouře. Jak se však takové krystalky vytvoří v suché mezosféře, to je základní záhadou NLC mraků.

Zdroj vodní páry je méně kontroverzní. Do mezosféry ji vynesou v létě vzestupné vzdušné proudy z vlhké spodní atmosféry. To je také důvod, proč se NLC mraky objevují během léta.

Jedním z důvodů pro současné rozšíření NLC mraků by mohlo být globální oteplování. Důvod je paradoxní. Protože je pro jejich vznik nutná velmi nízká teplota, při které se led v suchém prostředí mezosféry vytvoří, je ironií, že za nízkou teplotu vysokých vrstev atmosféry může právě globální oteplování. Skleníkové plyny totiž způsobují ohřívání zemského povrchu tím, že odráží zpět k zemi teplo, které by jinak unikalo do kosmu. A právě toto teplo ve vysoké atmosféře schází a způsobuje její další ochlazování. Všimněte si, že NLC mraky byly poprvé spatřeny až během průmyslové revoluce, v čase kdy se prudce zvýšila produkce skleníkových plynů i potřebných kondenzačních jader.

V roce 2006 NASA plánuje vypustit malou družici, která by měla poskytnout odpovědi, které zatím při popisu vzniku a existence NLC schází. Družice bude obíhat Zemi ve výšce 550 km. Ačkoli to je malá družice, bude mít mnoho senzorů. Cílem je získat širokoúhlé snímky NLC, změřit jejich teplotu a chemické složení, monitorovat prachové aerosoly a počítat meteoroidy vstupující do zemské atmosféry. Poprvé by se tak kontrolovaly najednou všechny základní činitele, o kterých se domníváme, že napomáhají vzniku NLC mraků.

Do té doby je můžeme jen pozorovat a fotografovat jako krásný meteorologický jev. A o tom, že jej lze pozorovat i od nás svědčí každoroční pozorování Karla Kaisera z Rakouska.

Na stránkách spaceweather.com najdete obrazovou galerii těchto mraků. Bližší popis jevu naleznete na stránkách astro.cz. Další obrázky naleznete např. ZDE.

Zdroj: http://hvezdarnauherskybrod.sweb.cz




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »