Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pozorovali jste někdy noční svítící mraky?

Pozorovali jste někdy noční svítící mraky?

Ačkoli se noční svítící mraky (noctilucent clouds - NLC) objevují nejčastěji ve vyšších zeměpisných šířkách, tedy např. ve Skandinávii nebo Kanadě, byly okolo slunovratu spatřeny i v mnohem jižnějších polohách. Pokud tedy po západu Slunce spatříte nad západním či severním obzorem vysoko na obloze světélkující modrobílá vlákna, pak jste pravděpodobně spatřili noční svítící mraky.

Vznášejí se na samém okraji kosmu. Tenká vlákna mraků, většinou barvy ocelové modři, ne nepodobné cigaretovému kouři. Někteří vědci předpokládají, že jsou způsobeny vesmírným prachem, jiní z nich podezřívají globální oteplování.

NLC mraky jsou relativně novým fenoménem. Poprvé byly pozorovány roku 1885, jen dva roky po silné erupci sopky Krakatoa, která vyvrhla sopečný popel do zemské atmosféry až 80 km vysoko.

Ačkoli NLC vypadají jako by už byly v kosmu, nachází se opravdu uvnitř zemské atmosféry, ve vrstvě nazvané mezosféra, která se nalézá ve výšce od 50 do 85 km nad povrchem. Mezosféra je nejen velmi chladná, okolo - 125°C, ale také velmi suchá, až sto milionkrát sušší než vzduch na Sahaře. Nicméně, NLC jsou z vody. Mraky se skládají z velmi malých, téměř ideálních krystalků ledu, o velikosti částeček cigaretového kouře. Jak se však takové krystalky vytvoří v suché mezosféře, to je základní záhadou NLC mraků.

Zdroj vodní páry je méně kontroverzní. Do mezosféry ji vynesou v létě vzestupné vzdušné proudy z vlhké spodní atmosféry. To je také důvod, proč se NLC mraky objevují během léta.

Jedním z důvodů pro současné rozšíření NLC mraků by mohlo být globální oteplování. Důvod je paradoxní. Protože je pro jejich vznik nutná velmi nízká teplota, při které se led v suchém prostředí mezosféry vytvoří, je ironií, že za nízkou teplotu vysokých vrstev atmosféry může právě globální oteplování. Skleníkové plyny totiž způsobují ohřívání zemského povrchu tím, že odráží zpět k zemi teplo, které by jinak unikalo do kosmu. A právě toto teplo ve vysoké atmosféře schází a způsobuje její další ochlazování. Všimněte si, že NLC mraky byly poprvé spatřeny až během průmyslové revoluce, v čase kdy se prudce zvýšila produkce skleníkových plynů i potřebných kondenzačních jader.

V roce 2006 NASA plánuje vypustit malou družici, která by měla poskytnout odpovědi, které zatím při popisu vzniku a existence NLC schází. Družice bude obíhat Zemi ve výšce 550 km. Ačkoli to je malá družice, bude mít mnoho senzorů. Cílem je získat širokoúhlé snímky NLC, změřit jejich teplotu a chemické složení, monitorovat prachové aerosoly a počítat meteoroidy vstupující do zemské atmosféry. Poprvé by se tak kontrolovaly najednou všechny základní činitele, o kterých se domníváme, že napomáhají vzniku NLC mraků.

Do té doby je můžeme jen pozorovat a fotografovat jako krásný meteorologický jev. A o tom, že jej lze pozorovat i od nás svědčí každoroční pozorování Karla Kaisera z Rakouska.

Na stránkách spaceweather.com najdete obrazovou galerii těchto mraků. Bližší popis jevu naleznete na stránkách astro.cz. Další obrázky naleznete např. ZDE.

Zdroj: http://hvezdarnauherskybrod.sweb.cz




O autorovi



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »