Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Slunce - velká skvrna přichází

Slunce - velká skvrna přichází

Na východním okraji Slunce se dnes, z odvrácené strany, začíná vynořovat velká skvrna 649. Díky rotaci Slunce přejde přes k Zemi přivrácenou stranu mezi 13. a 17. červencem. Připomeneme i děje na Slunci z října minulého roku.
Úprava: 2004.07.13 10:49

Aktivita Slunce - velká skvrna přichází

sun130704sm.jpg
Na východním okraji Slunce se dnes, z odvrácené strany, začíná vynořovat velká skvrna 649. Díky rotaci Slunce přejde přes k Zemi přivrácenou stranu mezi 13. a 17. červencem. Je s ní spojená zvýšená aktivita včetně CME. K poslednímu vzplanutí střední třídy M1 došlo 12.7. v 10:10 SELČ a bylo spojeno s koronárním výtryskem hmoty (CME). Jeho zdroj se však nacházel ještě za východním okrajem a proto Zemi nezasáhne. Další, ještě silnější vzplanutí třídy M6, nastalo dnes ve 02:17 SELČ.

V následujících dnech se však nevylučují další vzplanutí a CME směřující k Zemi. Pokud nebudou, pak máte možnost se podívat alespoň na samotnou skvrnu, která bude opravdu hodně velká. Sledujte http://spaceweather.com/.

Je sluneční cyklus porouchaný?

Představte si, že jste v Kalifornii. Je červenec, střed léta. Slunce vychází brzy, jasné a teplé paprsky ohřívají zemi. Je nádherný den. A pak, náhle začne sněžit. Nejen sem tam vločka, ale pořádná zimní vánice, která pokračuje celé celé dva týdny. Tomu by meteorologové taktně řekli - neobvyklé počasí.

xchart.jpg
Zní to neuvěřitelně, ale něco takového se stalo na Slunci, loni koncem října a začátkem listopadu, říká David Hathaway, sluneční fyzik v NASA Marshall Space Flight Center. Jen několik málo týdnů předtím byla sluneční aktivita velmi nízká, tvář Slunce byla téměř prázdným místem, skoro beze skvrn. Kosmické počasí v blízkosti Země bylo mírné. Přesně tak, jak bychom to v tomto bodě 11 letého slunečního cyklu očekávali. Poslední maximum bylo v roce 2001 a sluneční aktivita od té doby klesala. Pak, náhle, na konci října se Slunce začalo chovat divně. Objevily se tři obrovské sluneční skvrny, každá větší než planeta Jupiter. Jedna z nich, sluneční skvrna 486, byla největší za posledních 13 let. A s ní spojené silné erupce spojené s CME.

Bylo to velké překvapení,říká Hathaway. Stejné jako sníh v červenci. Účinků Zemi byly mnoho. Výpadky radiového spojení, polární záře se pozorovala po celém světě - na Floridě, Texasu, jižní Evropě i v Austrálii a na mnoha jiných místech kde je jen zřídka k vidění.

Vědci roztřídili sluneční erupce podle jejich rentgenového výkonu. C- vzplanutí jsou nejslabší. M- vzplanutí jsou prostředně silné a X- vzplanutí jsou nejsilnější. Jejich stupnice byla až do té doby v rozsahu 1 - 20. Sluneční skvrna 486 ovšem rozpoutala 4.listopadu takovou bouři, že stupnice musela být rázem posunuta o dalších 8 stupňů. Vzplanutí X28 září bylo nejsilnějším, jaké kdy člověk zaznamenal.

V ČR jsme mohli sledovat polární záři (fotogalerie) (poznámka redakce)

Celé se to stalo dva roky po slunečním maximu. To nastavuje otázku. Je něco špatného ve slunečním cyklu?

Tyto poslední velké sluneční skvrny byly něco ohromného, ale průměrné počty slunečních skvrn pořád ještě klesaly, jak se předpovídalo. Sluneční činnost stále ještě správně směřuje ke slunečnímu minimu v roce 2006.

Hathaway spekuluje, že není vyloučeno, že co jsme tehdy zakoušeli, je jen normální část slunečního cyklu. Grafy by tomu nasvědčovaly (plné rozlišení).

Zdroj: SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »