Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Slunce - velká skvrna přichází

Slunce - velká skvrna přichází

Na východním okraji Slunce se dnes, z odvrácené strany, začíná vynořovat velká skvrna 649. Díky rotaci Slunce přejde přes k Zemi přivrácenou stranu mezi 13. a 17. červencem. Připomeneme i děje na Slunci z října minulého roku.
Úprava: 2004.07.13 10:49

Aktivita Slunce - velká skvrna přichází

sun130704sm.jpg
Na východním okraji Slunce se dnes, z odvrácené strany, začíná vynořovat velká skvrna 649. Díky rotaci Slunce přejde přes k Zemi přivrácenou stranu mezi 13. a 17. červencem. Je s ní spojená zvýšená aktivita včetně CME. K poslednímu vzplanutí střední třídy M1 došlo 12.7. v 10:10 SELČ a bylo spojeno s koronárním výtryskem hmoty (CME). Jeho zdroj se však nacházel ještě za východním okrajem a proto Zemi nezasáhne. Další, ještě silnější vzplanutí třídy M6, nastalo dnes ve 02:17 SELČ.

V následujících dnech se však nevylučují další vzplanutí a CME směřující k Zemi. Pokud nebudou, pak máte možnost se podívat alespoň na samotnou skvrnu, která bude opravdu hodně velká. Sledujte http://spaceweather.com/.

Je sluneční cyklus porouchaný?

Představte si, že jste v Kalifornii. Je červenec, střed léta. Slunce vychází brzy, jasné a teplé paprsky ohřívají zemi. Je nádherný den. A pak, náhle začne sněžit. Nejen sem tam vločka, ale pořádná zimní vánice, která pokračuje celé celé dva týdny. Tomu by meteorologové taktně řekli - neobvyklé počasí.

xchart.jpg
Zní to neuvěřitelně, ale něco takového se stalo na Slunci, loni koncem října a začátkem listopadu, říká David Hathaway, sluneční fyzik v NASA Marshall Space Flight Center. Jen několik málo týdnů předtím byla sluneční aktivita velmi nízká, tvář Slunce byla téměř prázdným místem, skoro beze skvrn. Kosmické počasí v blízkosti Země bylo mírné. Přesně tak, jak bychom to v tomto bodě 11 letého slunečního cyklu očekávali. Poslední maximum bylo v roce 2001 a sluneční aktivita od té doby klesala. Pak, náhle, na konci října se Slunce začalo chovat divně. Objevily se tři obrovské sluneční skvrny, každá větší než planeta Jupiter. Jedna z nich, sluneční skvrna 486, byla největší za posledních 13 let. A s ní spojené silné erupce spojené s CME.

Bylo to velké překvapení,říká Hathaway. Stejné jako sníh v červenci. Účinků Zemi byly mnoho. Výpadky radiového spojení, polární záře se pozorovala po celém světě - na Floridě, Texasu, jižní Evropě i v Austrálii a na mnoha jiných místech kde je jen zřídka k vidění.

Vědci roztřídili sluneční erupce podle jejich rentgenového výkonu. C- vzplanutí jsou nejslabší. M- vzplanutí jsou prostředně silné a X- vzplanutí jsou nejsilnější. Jejich stupnice byla až do té doby v rozsahu 1 - 20. Sluneční skvrna 486 ovšem rozpoutala 4.listopadu takovou bouři, že stupnice musela být rázem posunuta o dalších 8 stupňů. Vzplanutí X28 září bylo nejsilnějším, jaké kdy člověk zaznamenal.

V ČR jsme mohli sledovat polární záři (fotogalerie) (poznámka redakce)

Celé se to stalo dva roky po slunečním maximu. To nastavuje otázku. Je něco špatného ve slunečním cyklu?

Tyto poslední velké sluneční skvrny byly něco ohromného, ale průměrné počty slunečních skvrn pořád ještě klesaly, jak se předpovídalo. Sluneční činnost stále ještě správně směřuje ke slunečnímu minimu v roce 2006.

Hathaway spekuluje, že není vyloučeno, že co jsme tehdy zakoušeli, je jen normální část slunečního cyklu. Grafy by tomu nasvědčovaly (plné rozlišení).

Zdroj: SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »