Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sluneční aktivita se zvýšila. Uvidíme skvrnu okem?

Sluneční aktivita se zvýšila. Uvidíme skvrnu okem?

Celý disk Slunce vyfotografovaný vesmírnou observatoří Solar Dynamics Observatory 15. 8. 2022
Autor: NASA/SDO/HMI

Na přelomu 32. a 33. týdne 2022 se zvýšila aktivita Slunce, a tak doporučujeme zkontrolovat Slunce v nadcházejících dnech, pokud čas a počasí dovolí. V neděli 14. 8. došlo k erupci filamentu, který předtím visel nad povrchem Slunce. Uvolněná hmota vytvořila i koronální ejekci hmoty (CME) a část z ní by mohla dle předpovědí 17. srpna zasáhnout Zemi a způsobit slabší geomagnetickou bouři. Skvrny v aktivní oblasti AR 13078 už jsou možná dost velké na spatření okem bez dalekohledu. Pozor však na patřičný filtr, nejlépe brýle na sledování zatmění Slunce se speciální solární fólií.

Úvodem krátce připomínáme, že pozorování Slunce je snadná disciplína a je k ní možné využít i levný dalekohled. Dejte však pozor na dobrou fólii, nebo jiné vybavení na odstínění většiny záření (a to hlavně tepelného) a pozor na levné plastové okuláry a clony v nich při metodě projekce. Jak pozorovat bezpečně Slunce máme ve speciální sekci našeho webu a něco naznačí i přiložené video.

V úvodu zmíněná erupce filamentu, tedy hmoty držící se podél magnetických siločar nad slunečním povrchem, došlo již v neděli. Odehrála se v okolí aktivní oblasti 13076, kde není mnoho skvrn. Odvržená hmota však pokračovala do kosmického prostoru a část z ní podle výpočtů míří zřejmě i k Zemi. Očekává se, že 17. srpna dorazí k Zemi alespoň část oblaku nabitých částic a současně se zvýší rychlost slunečního větru díky vhodnému natočení koronální díry. Vzniknout může nejslabší geomagnetická bouře kategorie G1, která by mohla být doprovázena polární záře zřejmě jen v severských šířkách (viditelné asi jen okolo jižního pólu). 

Detaily aktivních oblastí na povrchu Slunce 15. 8. 2022. Vlevo AR 13081, uprostřed 13078 a vpravo dvojice 13079 a 13074. Autor: NASA/SDO/HMI
Detaily aktivních oblastí na povrchu Slunce 15. 8. 2022. Vlevo AR 13081, uprostřed 13078 a vpravo dvojice 13079 a 13074.
Autor: NASA/SDO/HMI

V pondělí 15. srpna kolem 18:50 SELČ došlo k erupci kategorie M2,7, tedy už středně silné. Může se stát, že budou následovat i další. Zároveň je zde hodně skvrn pohromadě a dohromady by mohly být dost velké na spatření pouhým okem. (A tento předpoklad se dopoledne 16. srpna potvrdil, když skvrna byla přes svářečské sklo č. 14 snadno spatřena jako mrňavá černá piha na povrchu Slunce).

Erupce filamentu 14. 8. 2022 na snímcích SDO a SOHO Autor: NASA/ESA/Solarham.net
Erupce filamentu 14. 8. 2022 na snímcích SDO a SOHO
Autor: NASA/ESA/Solarham.net

Obě aktivní oblasti, kde docházelo v pondělí k erupcím, AR 13078 a 79, prochází vývojem, který slibuje středně silné erupce kategorie M i v úterý. V případě, že by nastala v aktivní oblasti č. 78 uprostřed disku k takové erupci, kterou doprovodí výron hmoty z koróny, mohla by vyletět i k Zemi.

Záběr erupce M2,7 z 15. 8. 2022 na snímcích Solar Dynamics Observatory Autor: NASA/SDO/HMI/AIA(Solarham.net
Záběr erupce M2,7 z 15. 8. 2022 na snímcích Solar Dynamics Observatory
Autor: NASA/SDO/HMI/AIA(Solarham.net

Edit 16. 8. 2022 v 11:00 SELČ: K dalším erupcím opravdu docházelo a nejsilnější nastala dopoledne 16. 8. (viz přiložený graf). Aktuální vývoj můžete sledovat na stránce SWPC.

Záznam erupční aktivity z družic GOES. Můžeme vidět, že k nejsilnější erupci došlo 16. srpna v 10 hodin SELČ (8:00 Universal Time). Výška oranžové čáry určuje sílu erupce (poslední byla M5,08). Autor: NASA/SWPC
Záznam erupční aktivity z družic GOES. Můžeme vidět, že k nejsilnější erupci došlo 16. srpna v 10 hodin SELČ (8:00 Universal Time). Výška oranžové čáry určuje sílu erupce (poslední byla M5,08).
Autor: NASA/SWPC

Přejeme příjemné zážitky pod horkým letním sluncem a těšíme se na vaše fotografii v čtenářské galerii.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Solarham.net
[2] Spaceweather.com
[3] Erupční aktivita na družicích GOES



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sluneční erupce, Sluneční skvrny, Sluneční aktivita


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »