Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sluneční aktivita se zvýšila. Uvidíme skvrnu okem?

Sluneční aktivita se zvýšila. Uvidíme skvrnu okem?

Celý disk Slunce vyfotografovaný vesmírnou observatoří Solar Dynamics Observatory 15. 8. 2022
Autor: NASA/SDO/HMI

Na přelomu 32. a 33. týdne 2022 se zvýšila aktivita Slunce, a tak doporučujeme zkontrolovat Slunce v nadcházejících dnech, pokud čas a počasí dovolí. V neděli 14. 8. došlo k erupci filamentu, který předtím visel nad povrchem Slunce. Uvolněná hmota vytvořila i koronální ejekci hmoty (CME) a část z ní by mohla dle předpovědí 17. srpna zasáhnout Zemi a způsobit slabší geomagnetickou bouři. Skvrny v aktivní oblasti AR 13078 už jsou možná dost velké na spatření okem bez dalekohledu. Pozor však na patřičný filtr, nejlépe brýle na sledování zatmění Slunce se speciální solární fólií.

Úvodem krátce připomínáme, že pozorování Slunce je snadná disciplína a je k ní možné využít i levný dalekohled. Dejte však pozor na dobrou fólii, nebo jiné vybavení na odstínění většiny záření (a to hlavně tepelného) a pozor na levné plastové okuláry a clony v nich při metodě projekce. Jak pozorovat bezpečně Slunce máme ve speciální sekci našeho webu a něco naznačí i přiložené video.

V úvodu zmíněná erupce filamentu, tedy hmoty držící se podél magnetických siločar nad slunečním povrchem, došlo již v neděli. Odehrála se v okolí aktivní oblasti 13076, kde není mnoho skvrn. Odvržená hmota však pokračovala do kosmického prostoru a část z ní podle výpočtů míří zřejmě i k Zemi. Očekává se, že 17. srpna dorazí k Zemi alespoň část oblaku nabitých částic a současně se zvýší rychlost slunečního větru díky vhodnému natočení koronální díry. Vzniknout může nejslabší geomagnetická bouře kategorie G1, která by mohla být doprovázena polární záře zřejmě jen v severských šířkách (viditelné asi jen okolo jižního pólu). 

Detaily aktivních oblastí na povrchu Slunce 15. 8. 2022. Vlevo AR 13081, uprostřed 13078 a vpravo dvojice 13079 a 13074. Autor: NASA/SDO/HMI
Detaily aktivních oblastí na povrchu Slunce 15. 8. 2022. Vlevo AR 13081, uprostřed 13078 a vpravo dvojice 13079 a 13074.
Autor: NASA/SDO/HMI

V pondělí 15. srpna kolem 18:50 SELČ došlo k erupci kategorie M2,7, tedy už středně silné. Může se stát, že budou následovat i další. Zároveň je zde hodně skvrn pohromadě a dohromady by mohly být dost velké na spatření pouhým okem. (A tento předpoklad se dopoledne 16. srpna potvrdil, když skvrna byla přes svářečské sklo č. 14 snadno spatřena jako mrňavá černá piha na povrchu Slunce).

Erupce filamentu 14. 8. 2022 na snímcích SDO a SOHO Autor: NASA/ESA/Solarham.net
Erupce filamentu 14. 8. 2022 na snímcích SDO a SOHO
Autor: NASA/ESA/Solarham.net

Obě aktivní oblasti, kde docházelo v pondělí k erupcím, AR 13078 a 79, prochází vývojem, který slibuje středně silné erupce kategorie M i v úterý. V případě, že by nastala v aktivní oblasti č. 78 uprostřed disku k takové erupci, kterou doprovodí výron hmoty z koróny, mohla by vyletět i k Zemi.

Záběr erupce M2,7 z 15. 8. 2022 na snímcích Solar Dynamics Observatory Autor: NASA/SDO/HMI/AIA(Solarham.net
Záběr erupce M2,7 z 15. 8. 2022 na snímcích Solar Dynamics Observatory
Autor: NASA/SDO/HMI/AIA(Solarham.net

Edit 16. 8. 2022 v 11:00 SELČ: K dalším erupcím opravdu docházelo a nejsilnější nastala dopoledne 16. 8. (viz přiložený graf). Aktuální vývoj můžete sledovat na stránce SWPC.

Záznam erupční aktivity z družic GOES. Můžeme vidět, že k nejsilnější erupci došlo 16. srpna v 10 hodin SELČ (8:00 Universal Time). Výška oranžové čáry určuje sílu erupce (poslední byla M5,08). Autor: NASA/SWPC
Záznam erupční aktivity z družic GOES. Můžeme vidět, že k nejsilnější erupci došlo 16. srpna v 10 hodin SELČ (8:00 Universal Time). Výška oranžové čáry určuje sílu erupce (poslední byla M5,08).
Autor: NASA/SWPC

Přejeme příjemné zážitky pod horkým letním sluncem a těšíme se na vaše fotografii v čtenářské galerii.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Solarham.net
[2] Spaceweather.com
[3] Erupční aktivita na družicích GOES



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sluneční erupce, Sluneční skvrny, Sluneční aktivita


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »