Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sobotní večer ozdobí největší úplněk

Sobotní večer ozdobí největší úplněk

Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick Baldridge
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.
Autor: Rick Baldridge
Vzpomínáte si na nejjasnější úplňky v prosinci 2008 a lednu 2009? Jistěže. Obzvláště ten první díky sněhové pokrývce rozptylující měsíční svit a poloze Měsíce ve vysokých zvířetníkových souhvězdích doslova rozsvítil za jiných okolností v přírodě temnou a mrazivou noc. Další velký úplněk se blíží, dočkáme se jej už v sobotu 19. března večer. Tentokráte opět ve "velkém stylu", neboť Měsíc úplňkový Měsíc bude největší od roku 1993!

Porovnání úplňkového Měsíce v perihelu a apogeu
Porovnání úplňkového Měsíce v perihelu a apogeu
Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, na které je k naší rodné planetě asi o 50 tisíc km blíže v perigeu (místo na dráze nejblíže k Zemi) oproti apogeu. Díky tomu se nám jeho úhlová velikost na obloze může lišit až o 14 procent (tedy přibližně o sedminu) a jas až o 30 procent. Aby byl úplněk úhlově největší, musí být Měsíc právě v době dosažení této fáze poblíž perigea, tedy nejblíže k Zemi. Není to tak vždy - k podobné pozici Měsíce dochází přibližně za 18 let.

V čem je to jiné oproti letům 2008 a 2009?

Je asi namístě se ptát, čím to že, když se celá událost opakuje za 18 let, nastává další největší úplněk letos v březnu? Při obou úplňcích v zimě 2008/2009 se Měsíc nenacházel pouze v blízkosti perigea, ale zároveň na obloze v místech, která "vynášejí" objekty na ekliptice (planety, Slunce a samozřejmě Měsíc) nad český obzor fyzicky nejvýše. Časově se však fáze úplňku a průchod Měsíce perigeem lišily o 5 a půl hodiny v případně prosincového úplňku 2008 a o 16 a půl hodiny v případě úplňku v lednu 2009. Letošní březnový úplněk sice už nenajdeme tak vysoko nad obzorem (Měsíc bude v souhvězdí Panny maximálně 34° nad obzorem), nicméně čas průchodu perigeem od času úplňku bude dělit pouze necelá hodina. K dokonalé výjimečnosti nahrává i fakt, že Měsíc není ani při každém přízemí (perigeu) ve stejné vzdálenosti. Při letošním úplňku jej bude od Země delit 356 577 km, což je nejméně za několik posledních let. Podobný úplněk nastal naposledy v březnu roku 1993. Více v článku Pavla Gabzdyla.

Katastrofické scénáře na obzoru

Celá tato nebývalá událost může evokovat v lidech myšlenky o drastických slapových vlnách a jiných možných katastrofách. Není však třeba propadat panice. Měsíc obíhá kolem Země po své dráze vpodstatě pořád stejně, pouze je nyní v době průchodu perigea zároveň v úplňku, tedy na přímce se Sluncem a Zemí. Pro přímořské státy pociťující vliv Měsíce na přílivu a odlivu to znamená o něco vyšší příliv a hlubší odliv. Řádově však o několik centimetrů.

Koukni, jak je Měsíc dneska obrovský!

Porovnání úplňkového Měsíce na obzoru a vysoko nad ním. Autor: David Haworth
Porovnání úplňkového Měsíce na obzoru a vysoko nad ním.
Autor: David Haworth
Že je Měsíc větší jak obvykle, si všimnete hlavně v době, kdy se bude nacházet u obzoru. To však nesouvisí ani tak s jeho fyzickou polohou nejblíže k Zemi, ale se známým optickým klamem. Lidské oko má tendenci velikost objektu odhadovat na základě přirovnání s nedalekými objekty. V případě Měsíce je takový odhad silně přeceněn, neboť mozek nedokáže objektivně porovnat vzdálené budovy či stromy s mnohem vzdálenějším Měsícem, který je oproti pozemským objektům přibližně o čtyři řády dál. U obzoru se nám proto Měsíc (i Slunce) zdá mnohdy větší než vysoko na obloze, kde jej už nemáme s čím tak rychle porovnat. Samozřejmě jistou úlohu tu hraje i zemská atmosféra, ale "zvětšení" Měsíce ovlivní jen minimálně. Nevěříte? Můžete se jednoduše přesvědčit. Stačí si vzít papír a namířit jej srolovaný do tvaru trubky k Měsíci při jeho východu. Průzor v papíru si nastavte tak, aby byl stejný jako úhlová velikost Měsíce. Pak počkejte pár hodin, až Měsíc povystoupí nad obzor, a namiřte na něj srolovaný papír znovu. Uvidíte, že rozdíl ve velikosti je minimální.

Krásná konstelace

Jak již bylo řečeno, sobotní největší úplněk najdete v souhvězdí Panny. Tam je v tuto chvíli i planeta Saturn a leží tu i jasná hvězda jarní oblohy - Spica. Měsíc vychází kolem 18:20 SEČ a úplněk nastává o přibližně 50 minut později, tedy v 19:11 (perigea pak náš souputník dosáhne ve 20:10 SEČ). Celou fotogenickou trojici - Měsíc, Saturn a Spicu - budeme moci pozorovat od deváté večerní až do půl šesté v neděli ráno.

Pošlete nám své fotografie

Pokud se vám podaří úplněk (či Měsíc, Saturn a Spicu) nafotografovat, můžete nám své snímky poslat do redakce. Sejde-li se více fotek, vytvoříme fotogalerii. Obrázky posílejte na e-mailovou adresu info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.

Video: Science@NASA o největším březnovém úplňku

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Super úplněk (Tony Phillips, NASA, anglicky)
[2] Dnes večer nastane nejjasnější úplněk roku 2008 (Petr Horálek)
[3] Největší a nejjasnější úplněk roku 2009 (Petr Horálek)
[4] V sobotu nastane výjimečně velký úplněk (Pavel Gabzdyl)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »