Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sobotní večer ozdobí největší úplněk

Sobotní večer ozdobí největší úplněk

Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick Baldridge
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.
Autor: Rick Baldridge
Vzpomínáte si na nejjasnější úplňky v prosinci 2008 a lednu 2009? Jistěže. Obzvláště ten první díky sněhové pokrývce rozptylující měsíční svit a poloze Měsíce ve vysokých zvířetníkových souhvězdích doslova rozsvítil za jiných okolností v přírodě temnou a mrazivou noc. Další velký úplněk se blíží, dočkáme se jej už v sobotu 19. března večer. Tentokráte opět ve "velkém stylu", neboť Měsíc úplňkový Měsíc bude největší od roku 1993!

Porovnání úplňkového Měsíce v perihelu a apogeu
Porovnání úplňkového Měsíce v perihelu a apogeu
Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, na které je k naší rodné planetě asi o 50 tisíc km blíže v perigeu (místo na dráze nejblíže k Zemi) oproti apogeu. Díky tomu se nám jeho úhlová velikost na obloze může lišit až o 14 procent (tedy přibližně o sedminu) a jas až o 30 procent. Aby byl úplněk úhlově největší, musí být Měsíc právě v době dosažení této fáze poblíž perigea, tedy nejblíže k Zemi. Není to tak vždy - k podobné pozici Měsíce dochází přibližně za 18 let.

V čem je to jiné oproti letům 2008 a 2009?

Je asi namístě se ptát, čím to že, když se celá událost opakuje za 18 let, nastává další největší úplněk letos v březnu? Při obou úplňcích v zimě 2008/2009 se Měsíc nenacházel pouze v blízkosti perigea, ale zároveň na obloze v místech, která "vynášejí" objekty na ekliptice (planety, Slunce a samozřejmě Měsíc) nad český obzor fyzicky nejvýše. Časově se však fáze úplňku a průchod Měsíce perigeem lišily o 5 a půl hodiny v případně prosincového úplňku 2008 a o 16 a půl hodiny v případě úplňku v lednu 2009. Letošní březnový úplněk sice už nenajdeme tak vysoko nad obzorem (Měsíc bude v souhvězdí Panny maximálně 34° nad obzorem), nicméně čas průchodu perigeem od času úplňku bude dělit pouze necelá hodina. K dokonalé výjimečnosti nahrává i fakt, že Měsíc není ani při každém přízemí (perigeu) ve stejné vzdálenosti. Při letošním úplňku jej bude od Země delit 356 577 km, což je nejméně za několik posledních let. Podobný úplněk nastal naposledy v březnu roku 1993. Více v článku Pavla Gabzdyla.

Katastrofické scénáře na obzoru

Celá tato nebývalá událost může evokovat v lidech myšlenky o drastických slapových vlnách a jiných možných katastrofách. Není však třeba propadat panice. Měsíc obíhá kolem Země po své dráze vpodstatě pořád stejně, pouze je nyní v době průchodu perigea zároveň v úplňku, tedy na přímce se Sluncem a Zemí. Pro přímořské státy pociťující vliv Měsíce na přílivu a odlivu to znamená o něco vyšší příliv a hlubší odliv. Řádově však o několik centimetrů.

Koukni, jak je Měsíc dneska obrovský!

Porovnání úplňkového Měsíce na obzoru a vysoko nad ním. Autor: David Haworth
Porovnání úplňkového Měsíce na obzoru a vysoko nad ním.
Autor: David Haworth
Že je Měsíc větší jak obvykle, si všimnete hlavně v době, kdy se bude nacházet u obzoru. To však nesouvisí ani tak s jeho fyzickou polohou nejblíže k Zemi, ale se známým optickým klamem. Lidské oko má tendenci velikost objektu odhadovat na základě přirovnání s nedalekými objekty. V případě Měsíce je takový odhad silně přeceněn, neboť mozek nedokáže objektivně porovnat vzdálené budovy či stromy s mnohem vzdálenějším Měsícem, který je oproti pozemským objektům přibližně o čtyři řády dál. U obzoru se nám proto Měsíc (i Slunce) zdá mnohdy větší než vysoko na obloze, kde jej už nemáme s čím tak rychle porovnat. Samozřejmě jistou úlohu tu hraje i zemská atmosféra, ale "zvětšení" Měsíce ovlivní jen minimálně. Nevěříte? Můžete se jednoduše přesvědčit. Stačí si vzít papír a namířit jej srolovaný do tvaru trubky k Měsíci při jeho východu. Průzor v papíru si nastavte tak, aby byl stejný jako úhlová velikost Měsíce. Pak počkejte pár hodin, až Měsíc povystoupí nad obzor, a namiřte na něj srolovaný papír znovu. Uvidíte, že rozdíl ve velikosti je minimální.

Krásná konstelace

Jak již bylo řečeno, sobotní největší úplněk najdete v souhvězdí Panny. Tam je v tuto chvíli i planeta Saturn a leží tu i jasná hvězda jarní oblohy - Spica. Měsíc vychází kolem 18:20 SEČ a úplněk nastává o přibližně 50 minut později, tedy v 19:11 (perigea pak náš souputník dosáhne ve 20:10 SEČ). Celou fotogenickou trojici - Měsíc, Saturn a Spicu - budeme moci pozorovat od deváté večerní až do půl šesté v neděli ráno.

Pošlete nám své fotografie

Pokud se vám podaří úplněk (či Měsíc, Saturn a Spicu) nafotografovat, můžete nám své snímky poslat do redakce. Sejde-li se více fotek, vytvoříme fotogalerii. Obrázky posílejte na e-mailovou adresu info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.

Video: Science@NASA o největším březnovém úplňku

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Super úplněk (Tony Phillips, NASA, anglicky)
[2] Dnes večer nastane nejjasnější úplněk roku 2008 (Petr Horálek)
[3] Největší a nejjasnější úplněk roku 2009 (Petr Horálek)
[4] V sobotu nastane výjimečně velký úplněk (Pavel Gabzdyl)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »