Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Spatříme v květnu jasnou kometu?

Spatříme v květnu jasnou kometu?

Kometa Hale-Bopp nad italskou Cortinou v roce 1997.
Autor: Diego Gaspari a Giuseppe Menardi

Astronomové nyní informují o zjasňující se kometě ATLAS (C/2019 Y4), která v posledních týdnech překračuje několikasetkrát svou předpovězenou jasnost a je pozorovatelná už většími binokuláry jako mlhavá skvrna v souhvězdí Velké medvědice. Pokud svůj trend vývoje jasnosti dodrží, bude od konce dubna pozorovatelná pouhýma očima a od poloviny května na večerní obloze jednou z nejjasnějších komet, které jsme mohli v posledních desetiletích pozorovat. Zajímavostí také je, že kometa ATLAS je s velkou pravděpodobností fragmentem „Velké komety 1844“, která dosáhla 1. hvězdné velikosti.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, Autor: Martin Gembec
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8,
Autor: Martin Gembec
Kometa byla objevena 28. prosince 2019 přehlídkovým systémem ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert Systam), umístěným na havajských ostrovech Haleakala a Maunaloa. Tehdy se její jasnost pohybovala okolo 19,6 magnitudy, tedy na prahu citlivosti velkých astronomických přístrojů. Už na konci ledna ovšem astronomy překvapila zjasněním, které ji učinilo pozorovatelné i většími amatérskými dalekohledy. V současné době se jasnost komety pohybuje okolo 8,5té magnitudy, což ji činí pozorovatelnou většími binokuláry na obloze daleko od měst. Díky své poloze ve Velké medvědici (nedaleko od „korby velkého vozu“) se dostává v našich zeměpisných šířkách v pozdních nočních hodinách vysoko nad obzor, takřka do nadhlavníku. Navíc je cirkumpolární – vůbec nezapadá pod obzor.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) s prvním náznakem ohonu na fotografii z 11. března 2020. Autor: Michael Jäger a Gianluca Masi
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) s prvním náznakem ohonu na fotografii z 11. března 2020.
Autor: Michael Jäger a Gianluca Masi

Rapidní zjasňování komety C/2019 Y4 ATLAS v průběhu první poloviny března. Autor: Terry Lovejoy.
Rapidní zjasňování komety C/2019 Y4 ATLAS v průběhu první poloviny března.
Autor: Terry Lovejoy.

Velká kometa 2020?

Kometa PANSTARRS hned po západu
Kometa PANSTARRS hned po západu
Na konci března vstoupí kometa ATLAS do souhvězdí Žirafy, kde setrvá až do poloviny května a její jasnost bude postupně narůstat. Na počátku dubna by mohla být pozorovatelná už i menšími binokuláry, na jeho konci pak na hranici viditelnosti pouhýma očima. To už se bude pomalu blížit k přízemí a na cestě k nejbližšímu bodu své dráhy u Slunce. Přísluním pak proletí 31. května pouhých 39 milionů km (zhruba o 7 milionů km blíže než planeta Merkur). Nejzajímavější pak bude období v první polovině května, kdy ji najdeme nízko nad severozápadem v souhvězdí Persea. V té době se její viditelnost výrazně zhorší (bude viditelná v podstatě jen za soumraku), ale svou jasností by již mohla konkurovat hvězdám Velkého vozu. Nedaleko, směrem blíže k severozápadu pak uvidíme i planety Venuši s Merkurem. K pozorování samozřejmě bude nutný odkrytý obzor a místo daleko od světelného smogu, který by výhledu k ní mohl kardinálně vadit. Bude viditelná jen na začátku noci nevysoko (cca 15°) nad severoseverozápadním obzorem nebo za rozbřesku, s ohledem na vývoj jasnosti přibližně až do 25. května. S pravděpodobností blížící se k jistotě nečekejte žádnou mohutnou vlasatici velkých nebeských rozměrů, ale kometu, která by se svou jasností mohla zapsat mezi nejvýraznější komety posledních desetiletí – vedle komet PanSTARRS (C/2011 L4) nebo Lovejoy (C/2014 Q4). V obou případech šlo o komety, které byly za dobrých podmínek viditelné očima a neskutečně fotogenické i za použití nenáročné fotografické techniky.

Dráha komety ATLAS mezi hvězdami až do července 2020. U nás přestane být pozorovatelná ve třetí dekádě května 2020, kdy bude procházet souhvězdím Persea. V té době najdeme kometu už jen nízko nad obzorem během soumraku nebo rozbřesku. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.
Dráha komety ATLAS mezi hvězdami až do července 2020. U nás přestane být pozorovatelná ve třetí dekádě května 2020, kdy bude procházet souhvězdím Persea. V té době najdeme kometu už jen nízko nad obzorem během soumraku nebo rozbřesku.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.

Co oko nevidí

Kometa McNaught na denní obloze. Autor: Stephan Seip.
Kometa McNaught na denní obloze.
Autor: Stephan Seip.
V tuto chvíli se vědci baví o hodnotách maximální jasnosti mezi 1. magnitudou (nejjasnější hvězdy oblohy) a -10. magnitudou (jasnost Měsíce v první čtvrti). Bohužel ale – ať tak či onak – tohoto maximální jasu se očima nepokocháme, neboť „vlasatice“ bude ležet na obloze dosti blízko slunečnímu disku. Záznam nám tak poskytnou až družice pozorující okolí Slunce speciálními kamerami, tzv. koronografy. Pakliže by se však naplnila nejoptimističtější prognóza, byla by kometa pozorovatelná na denní obloze i pouhým okem – při vhodném zakrytí slunečního disku právě v období kolem jejího průletu přísluním (podobně jako kometa McNaught 14. ledna 2007). Poté začne postupovat k nebeskému rovníku a pozorovatelná bude jen z oblastí jižní zemské polokoule.

Možná příbuzná slavné komety

Velká kometa roku 1844. Autor: Sciencephoto.com
Velká kometa roku 1844.
Autor: Sciencephoto.com
Na odhadované oběžné dráze s oběžnou periodou 5 467 let navštívila kometa ATLAS naposledy vnitřní Sluneční soustavu někdy na konci 4. tisíciletí před naším letopočtem a znovu se ukáže až k závěru 76. století našeho letopočtu. Z dráhových měření také vyplývá, že má velmi podobné dráhové vlastnosti jiné komety - C/1844 Y1, která na přelomu let 1844 a 1845 zazářila jako vlasatice první hvězdné velikosti s velmi výrazným ohonem, pozorovaným zejména z Nového Zélandu a Tasmánie. Zda se i z komety ATLAS stane „Velká kometa“, je v tuto chvíli tedy opravdu dosti nejisté. Navzdory všem optimistickým předpovědím je stále nutné sledovat vývoj jejího chování. Z toho, co se dělo s kometou doposud, tu ale (nemalé) šance na pěknou kometární podívanou opravdu jsou.

Nejen kometa je k vidění

Jarní obloha nám už v tuto chvíli nabízí mnohem víc než možnou jasnou kometu. Nad západním obzorem jasně září planeta Venuše, která bude pozorovatelná až do druhé poloviny května. Nejzajímavější podívané připravuje na přelomu března a dubna, kdy se nejdříve octne spolu s Měsícem ve fázi úzkého srpku poblíž jasných hvězdokup v Býku a 4. dubna dokonce před jednou z nich, Plejádami, fotogenicky projde.  V noci 20./21. dubna nás potom čekají i Lyridy – pravidelný meteorický roj, který má právě letos velice příznivé pozorovací podmínky. Měsíc nebude vůbec rušit a zejména v ranních hodinách bychom mohli napočítat několik desítek „padajících hvězd“. Další pozoruhodné i vzácné jevy nás čekají i v letních a podzimních měsících – více v zevrubném přehledovém článku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Universetoday.com
[2] Spaceweather.com
[3] Databáze komet Seiichy Yoshidy - C/2019 Y4 (ATLAS)
[4] Pozorujte jarní komety (autor: Martin Mašek)
[5] Online světová fotogalerie komety ALTAS
[6] SkyLive.com - kde je nyní kometa ATLAS?
[7] V roce 2020 nás čekají pozoruhodné nebeské úkazy



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: C/2019 Y4 (ATLAS)


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »