Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Tichomořské prstencové zatmění sledujte online

Tichomořské prstencové zatmění sledujte online

Prstencové zatmění Slunce. Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
Prstencové zatmění Slunce.
Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
V noci 20./21. května, tedy z neděle na pondělí, proběhne v severní polovině Tichomoří viditelné prstencové zatmění Slunce. Pás annularity si "střihne" východní čínské pobřeží, velkou část Japonska včetně lidnatého Tokia a po přesunu přes oceán skončí na západní polovině USA. Asijská populace si jej užije v ranních hodinách, Američané naopak večer před západem Slunce. Vy se na úkaz budete moci podívat aspoň přes internet…

Prstýnky Slunce ve stínech stromů při prstencovém zatmění v roce 2005. Autor: Davide Andreani
Prstýnky Slunce ve stínech stromů při prstencovém zatmění v roce 2005.
Autor: Davide Andreani
Prstencové zatmění Slunce vzniká, když se Měsíc ve fázi novu postaví mezi Zemi a Slunce a zároveň leží na své dráze poblíž odzemí. Úhlově menší Měsíc tak nezakryje sluneční kotouč celý a pozorovatel nacházející se poblíž středu měsíčního stínu na Zemi vidí, že temný měsíční disk obklopuje oslnivá část sluneční fotosféry. V anglicky mluvících zemích se tedy často setkáváme s přídomkem "ring of fire" (tedy ohnivý prstenec). Oproti úplnému zatmění Slunce není očima vidět žádná další vrstva sluneční atmosféry jako chromosféra nebo koróna. Na pozorování úkazu musí být pozorovatelé vybaveni bezpečnými filtry i při jeho maximální fázi. Krásné jevy se odehrávají zejména pod stromy, kde ve skulinkách mezi jejich listím pronikají obrazy slunečního kroužku a vytváří neobvyklou hru světla a stínu.

Zatmění začíná v jihovýchodní Číně nedaleko hranice s Vietnamem po půlnoci našeho času, tedy v pondělí 21. května ráno. Dále se přesouvá přes Hong Kong a Taiwan do Japonska, kde jej v dopoledních hodinách spatří ve výšce asi 35° nad obzorem i obyvatelé Tokia. Zatmění tam bude trvat okolo 5 minut. Jakmile měsíční stín opustí japonské ostrovy, octne se ve velké délce trasy pouze v severním Pacifiku. Velmi výrazného částečného zatmění se dočkají na Aljašce a Aleutských ostrovech. Kolem 3:30 našeho času se stane jev svátkem všech nedočkavých nadšenců v širé oblasti západní a jihozápadní poloviny USA, kde se tohoto jedinečného jevu budou moci nabažit ve večerních hodinách. Čekali tam na něj přibližně 18 let. Za západu Slunce se prstýnek ukáže nad severozápadem Texasu, kde pás annularity ve 3:36 končí. Měsíc při maximální fázi zakryje 94,4 procenta slunečního disku. Úkaz je prvním ze tří výjimečných jevů jdoucích za sebou - 4. června nastane částečné zatmění Měsíce a 6. června pak přechod Venuše přes Slunce. Posledního úkazu, ze všech tří nejvzácnějšího, se v jeho závěrečné třetině dočkáme i u nás.

Vydržte a sledujte online na internetu

Pokud byste chtěli úkaz sledovat v přímém přenosu, můžete se z předchozích řádků dovtípit, že si na to budete muset přivstat, nebo spíše jít spát později. Webcasty poběží mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Odkazy níže vás navedou na některé ohlášené webcasty, které se budou v době úkazu konat a které by vám měly zprostředkovat alespoň kusý zážitek. Už tedy jen zbývá na některý z odkazů kliknout a doufat, že v lokacích přenosu popřeje počasí a nevyskytne se nějaká technická závada... Pokud byste snad webcast nestihli, v průběhu pondělního dopoledne a večera se internet rozhodně začne plnit překrásnými snímky jevu a patrně se objeví i nějaká zmínka v odpoledních či večerních zprávách.


Animace průběhu zatmění v USA (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění v USA (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

Jedno ze dvou zatmění

Toto prstencové zatmění Slunce je prvním ze dvou slunečních zatmění v tomto roce. Druhé se uskuteční za půl roku - ráno 14. listopadu 2012 australského času (večer 13. listopadu našeho času) v severních poloostrovech exotické Austrálie. Půjde o zatmění úplné o délce asi 2 minut z východního pobřeží Queenslandu, kam také míří drtivá většina vědeckých expedic, nadšenců a veřejných zájezdů. Zatmění budou pozorovat nejčastěji v oblasti kolem města Cairns. Více o zatmění i některých veřejných expedicích najdete na speciální stránce úkazu.

Kdy další prstencové?

Prstencová zatmění Slunce jsou přibližně stejně častá jako úplná. Další nastane 9. května příštího roku a vychutnají si jej rovněž Australané. Do Evropy se "prstýnek" nasune až 26. ledna 2028, kdy jej za západu Slunce budou moci lidé spatřit zejména z Portugalska a také jižního Španělska. V České republice prstencové zatmění spatří spíš až naše děti. To nejbližší se odehraje ráno 13. července 2075 a pás annularity se posune přes Rakousko a Slovensko, přičemž naše území projde jen okrajově v oblasti podél hranic mezi Břeclaví a Jablunkovem. Větší území ČR pak zasáhne pás 23. července 2093. Ve čtvrtečních odpoledních hodinách toho dne zahlédnou Češi "ohnivý prsten" ze severovýchodní poloviny našeho území a například takové Slezské Pavlovice budou jen několik desítek kilometrů od centrální linie zatmění.

Související a dále doporučujeme:
[1] Další animace na ShadowAndSubstance.com
[2] Spaceweather.com - další informace a později i snímky úkazu
[3] Zatmění Slunce až do roku 2060 (nejen) z České republiky (Petr Horálek)
[4] Pro fajnšmekry: Asii a USA ohromí na konci jara 2012 tři výjimečné úkazy (Petr Horálek)
[5] Přechod Venuše přes Slunce 6. června 2012




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »