Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úplné zatmění Měsíce 21. ledna 2019

Úplné zatmění Měsíce 21. ledna 2019

Průběh zatmění Měsíce a barvy v zemském stínu během úkazu 31. ledna 2018.
Autor: Petr Horálek.

V pondělí 21. ledna 2019 se v časných ranních hodinách Měsíc nad Českou republikou ponoří na 1 hodinu a 2 minuty celým svým diskem do zemského stínu. Nastane tak úplné zatmění Měsíce, které bude navíc na dlouhá léta poslední svého druhu – další z našeho území spatříme až v září roku 2025. Měsíc během zatmění z oblohy nezmizí, neboť se na jeho povrch budou promítat odstíny pozemských červánek. Chytne tedy velmi neobvyklý naoranžovělý, cihlově červený či až hnědý odstín, který by mohl být zejména na začátku a před koncem úkazu doplněn i slabým tyrkysovým nádechem na okraji našeho souputníka. Na nebi bychom tak mohli pozorovat vskutku pestrobarevný úplněk.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 256 ze 14. 1. 2019

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 4 měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než 1,5°, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jakoby někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.

Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj pak celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více jak půl druhé hodiny. Délka úplného zatmění závisí na tom, jak daleko je zrovna od Země a jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. V případě nadcházejícího úkazu se Měsíc přímo do centra stínu neponoří, i tak ale fáze úplného zatmění potrvá 1 hodinu a 2 minuty.

Měsíc při úplném zatmění z oblohy nezmizí. Vzdušný obal Země láme podobně jako optický hranol sluneční světlo do vnitřku zemského stínu. Na Měsíc dopadá jen červená (dlouhovlnná) část spektra slunečního světla, neboť vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlí už v atmosféře, díky čemuž také vděčíme za blankytný odstín denní oblohy. Měsíc tak chytne zvláštní naoranžovělou, cihlově červenou, rudou nebo dokonce nahnědlou barvu. Tmavost Měsíce při jeho úplném zatmění je však pokaždé jiná, kromě polohy Měsíce v zemském stínu ji ovlivňuje aktuální stav znečištění atmosféry, především po silných sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý.

Pozoruhodné může být zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech. Tento „tyrkysový“ jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu. Byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění (například v roce 2001, 2007 nebo v červenci 2018) a předpokládá se, že bude výrazný právě při nadcházejícím úkazu, neboť na Měsíc se bude promítat stín severní zemské polokoule, kde je ozonová vrstva plynulá bez ozonových děr.

Úkaz bude z Česka pozorovatelný v pondělí 21. ledna v časných ranních hodinách. Už krátce po 4:15 SEČ bude očima patrné, jako by byl Měsíc z levého horního okraje neobvykle tmavší.  V té době již bude probíhat polostínové zatmění a Měsíc se bude pomalu přibližovat k neostré hranici plného zemského stínu. Částečné zatmění začne ve 4:34 SEČ. Postupné ponořování celého úplňku do zemského stínu potrvá přes hodinu, přičemž Měsíc bude ještě relativně vysoko nad západním obzorem. Úplné zatmění začíná v 5:41 SEČ ve výšce asi 20°. Prakticky na opačné straně oblohy, nízko nad jihovýchodem, bude v té době vycházet jasná dvojice planet Venuše a Jupiteru. Právě v prvních minutách zatmění můžeme také očekávat tyrkysový jev (jeho barevná intenzita se ale s jistotou předpovědět nedá). Nejblíž ke středu zemského stínu Měsíc projde v 6:12 SEČ při výšce asi 14,5° nad obzorem. Tehdy bude nejtmavší. Vpravo od Měsíce najdeme jasné hvězdy CastorPollux ze souhvězdí Blíženců, které s cihlově rudým Měsícem budou tvořit jakousi elegantní přímku. Asi 7,5° východně (nalevo nahoře) od zatmělého Měsíce bude v malém dalekohledu (či daleko od měst i pouhýma očima) vidět hvězdokupa M44 – Jesličky v souhvězdí Raka. Od 6:30 se může znovu zvýraznit tyrkysový jev na horním okraji disku, kde se Měsíc bude jevit světlejší, neboť už se bude blížit k okraji zemského stínu. Úplné zatmění končí v 6:43 SEČ ve výšce necelých 10° nad obzorem a v té době již začne pozvolna svítat. Měsíc v prvních minutách po konci úplného zatmění bude vypadat, jako by měl shora jasnou „polární čepičku“. Další hodinu pak bude pomalu vystupovat ze stínu a klesat k obzoru. Obloha bude světlat postupným rozbřeskem, přičemž právě tato poslední hodina by mohla být velmi fotogenická s nejrůznějšími pozemskými objekty – historickými stavbami, horami, stromy… V Praze pak Měsíc zapadá přibližně 8 minut po skončení částečného zatmění, tedy krátce před 8. hodinou ranní, prakticky za východu Slunce. Na jiných místech Česka se čas západu Měsíce (a východu Slunce) liší v minutách.

Průběh zatmění v České republice

Začátek polostínového zatmění *

3 hod 36 min 30 s SEČ

Začátek částečného zatmění

4 hod 33 min 54 s SEČ

Začátek úplného zatmění

5 hod 41 min 17 s SEČ

Maximální fáze zatmění

6 hod 12 min 12 s SEČ

Konec úplného zatmění

6 hod 43 min 16 s SEČ

Konec částečného zatmění

7 hod 50 min 39 s SEČ

Západ Měsíce (Praha)

7 hod 58 min SEČ

* tato fáze není očima pozorovatelná

Úkaz se rozhodně vyplatí i fotografovat, a to jak z měst, tak i mimo ně, kde bude viditelná širokoúhlá scenérie se zatmělým Měsícem, hvězdami Blíženců a hvězdokupou v souhvězdí Raka. Právě malá výška Měsíce nad obzorem umožní našeho barevně zatmělého souputníka zachytit s různými přírodními monumenty či architektonickými památkami. Fotografové se pak mohou o své úlovky podělit s ostatními v galerii na serveru České astronomické společnosti. O své fotografie se rovněž nezapomeňte podělit v soutěži Česká astrofotografie měsíce nebo se zapojte do fotografické soutěže „Pohlednice z mého vesmíru“, kde můžete vyhrát hodnotné ceny. Uzávěrka této soutěže je 3. února 2019.

Další zatmění Měsíce pozorovatelné z České republiky nastane již letos, v noci z úterý na středu 16./17. července 2019, a bude velmi výrazné částečné.  Měsíc se při něm ocitne v zemském stínu ze 65 procent svého průměru a během úkazu budou oblohu zdobit i planety Jupiter se Saturnem poblíž centra Mléčné dráhy, která při tak velkém potmavnutí Měsíce na obloze daleko od měst již vynikne. Na úplné měsíční zatmění viditelné z našeho území si však budeme muset počkat více jak 6 a půl roku. Nastane až 7. září 2025.

Video Dobré vědět (o zatmění Měsíce 21. ledna 2019) - https://www.youtube.com/watch?v=Fy1ptjhRJ-o

Doporučujeme a další odkazy:

[1]  Kniha Tajemná zatmění s předmluvou Jiřího Grygara (2018, Albatros)
http://www.albatrosmedia.cz/tituly/47614402/tajemna-zatmeni/

[2]  Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/

[3]  Stránka o zatměních na Astro.cz
http://www.astro.cz/na-obloze/zatmeni.html

[4]  Galerie čtenářů na Astro.cz
http://www.astro.cz/fotogalerie/ctenarske-fotogalerie/nejnovejsi-fotografie-ctenaru.html

[5]  Fotografická soutěž „Pohlednice z mého vesmíru“ pro širokou veřejnost
http://www.astro.cz/clanky/multimedia/radi-fotite-zapojte-se-do-souteze-pohlednice-z-meho-vesmiru.html

[6]  YouTube kanál popularizačního seriálu Dobré vědět vznikajícího pod patronátem Slezské univerzity
https://www.youtube.com/results?search_query=Dobr%C3%A9+v%C4%9Bd%C4%9Bt

 

Petr Horálek
Fotograf a popularizátor astronomie
horalek.peter@gmail.com
GSM: +420 732 826 853

 

Tiskové prohlášení ke stažení v PDF a DOC.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Měsíce 19. 1. 2019, Úplné zatmění Měsíce


42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a letoun

Měíc a letoun

Další informace »