Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V úterý 25. října nastane částečné zatmění Slunce

V úterý 25. října nastane částečné zatmění Slunce

Částečné zatmění Slunce 25. října pozorovatelné z našeho území. Tabulka ukazuje časy a velikosti zatmění pro krajská města České republiky.
Autor: Jan Veselý a Václav Pavlík, Planetum

Kolem poledne v úterý 25. října 2022 se nad územím České republiky odehraje částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje necelou polovinu průměru slunečního disku. Celý úkaz potrvá více jak dvě hodiny a pozorovat jej bude možné přes bezpečný filtr pouhýma očima. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování úkazu.

Zatmění Slunce vzniká v momentě, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. V případě, že Měsíc zakryje celé Slunce, hovoříme o úplném zatmění Slunce a při jeho pozorování jsme svědky doslova dech beroucího představení. Speciální případ nastává tehdy, je-li Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze kolem Země od naší planety dál, je na obloze úhlově menší a Slunce tedy nezakryje po celé ploše – pak pozorujeme tzv. prstencové zatmění Slunce. V obou případech je zatmění pozorovatelné pouze v úzkém pásu na Zemi, kde se velkou rychlostí pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo tento pás je pak zatmění pozorovatelné jako částečné a zákryt Slunce je tím větší, čím blíže se pozorovatel nachází k pásu úplného či prstencového zatmění.

Měsíc se 25. října ve 12:48 SELČ (tedy aktuálně platného času) ocitá v novu. Protože tentokrát stín Měsíce, který sluneční zatmění způsobuje, Zemi mine, bude toto zatmění pouze částečné. To bude viditelné z části Evropy, severovýchodní Afriky a Asie. U nás toto zatmění uvidíme kolem poledne s maximální fází přibližně 0,43 - Měsíc se tedy zakousne do Slunce skoro do poloviny, ale procento zakrytého povrchu Slunce bude výrazně menší. Zatmění se u nás odehraje asi 25 stupňů vysoko nad jihovýchodem až jihem.

Na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky (u města Kouřim na Kolínsku) se Měsíc dotkne slunečního kotouče v 11:13 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane ve 12:17 a zatmění skončí ve 13:23. Bude tedy trvat 2 hodiny a 10 minut. Měsíc se zanoří do 42 % průměru slunečního disku (max. fáze zatmění) a bude zakryto 30 % viditelného povrchu Slunce.

Průběh úkazu na území České republiky

Liší se v minutách a také v procentech zakrytého slunečního průměru (časy jsou v SELČ, teda aktuálně používaném čase):

Karlovy Vary – začátek 11:11, střed 12:14, konec 13:19, délka 2 h 7 min, max. fáze 40 %
České Budějovice – začátek 11:14, střed 12:17, konec 13:22, délka 2 h 9 min, max. fáze 40 %
Liberec – začátek 11:12, střed 12:17, konec 13:23, délka 2 h 11 min, max. fáze 43 %
Praha – začátek 11:12:35, střed 12:16:41, konec 13:22:04, délka 2 h 10 min, max. fáze 42 %
Ostrava – začátek 11:14:34, střed 12:21:43, konec 13:29:44, délka 2 h 15 min, max. fáze 46 %
Brno – začátek 11:14:30, střed 12:20:09, konec 13:26:52, délka 2 h 12 min, max. fáze 43 %

Při pozorování slunečního zatmění je třeba dbát na bezpečnost. Nezakrytá část Slunce bude stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku. Doporučujeme použít speciální brýle pro pozorování zatmění, které jsou k dostání na hvězdárnách, folii Baader AstroSolar k zakoupení například u firmy SUPRA (www.supra-dalekohledy.cz/clanky/pozorovani-slunce/), případně svářečský filtr stupně 13 a vyššího. Více o bezpečném pozorování Slunce očima i dalekohledem na https://www.astro.cz/na-obloze/slunce/bezpecnost-pri-pozorovani-slunce.html.  

Pro plný zážitek z pozorování doporučujeme navštívit některou z hvězdáren. České hvězdárny i různé astronomické spolky po celé republice budou pořádat mimořádná pozorování úkazu. Otevřeno pro školy a veřejnost bude mít i ondřejovská hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR. Přehled najdete na https://www.astro.cz/na-obloze/slunce/zatmeni-slunce/zatmeni-slunce-v-letech-2021-2030/castecne-zatmeni-slunce-25-rijna-2022.html#akcecr.

Poslední u nás pozorovatelné částečné zatmění Slunce proběhlo 10. června 2021 – šlo o menší částečné zatmění, při němž Měsíc ukrojil přibližně 17 procent průměru slunečního kotouče. Nejbližší další zatmění Slunce z našeho území uvidíme 29. března 2025 a bude opět částečné.

Mnohem vzácnější je úplné zatmění Slunce. Nejbližší u nás proběhne 7. října 2135. Naposledy bylo v Evropě možné pozorovat úplné zatmění v roce 1999, kdy pás totality protnul prakticky celý náš kontinent (v ČR bylo vidět ale pořád jen jako částečné). Poměrně jedinečné období nastane ve Španělsku v letech 2026–2028. V srpnu 2026 tam nastane úplné zatmění Slunce ve večerních hodinách, 2. srpna 2027 později ráno na jihu země a 26. ledna 2028 nastane prstencové zatmění, které při západu Slunce spatří opět obyvatelé Španělska. První dvě budou viditelná v ČR jako částečná. Pozoruhodné bude zatmění 12. srpna 2026, které u nás nízko nad západním obzorem dosáhne velikosti téměř 90 %.


Pavel Suchan
Česká astronomická společnost a Astronomický ústav Akademie věd ČR
suchan@astro.cz, 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (PDF)
[2] Tiskové prohlášení (DOC)
[3] Vše o tomto zatmění, rozcestník, akce hvězdáren pro veřejnost, průběh zatmění
[4] Zatmění Slunce v letech 2021–2030 u nás a ve světě



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Tiskové prohlášení, Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »