Vánoční obloha roku 2008

Je středa 24. prosince 2008. Krátce po západu Slunce můžeme nízko nad obzorem spatřit pomalu nepozorovatelnou planetu Jupiter. Najdeme ji v 16:30 jen 10° nad jihozápadním obzorem. Pro fajnšmekry tu je pak možnost zkusit si vyhledat planetu Merkur. Oproti Jupiteru leží jen 4° nad obzorem vpravo dole od krále planet.

Opravdovou "lahůdkou" na obloze je ale jednoznačně planeta Venuše. Jejího jasného stříbřitého svitu si lze všimnout snadno. Jakmile se setmí, je Venuše nejjasnější "hvězdou" na obloze. Kolem 17. hodiny leží asi 20° nad obzorem v souhvězdí Kozoroha. Už v malém dalekohledu se pak prozradí svým nápaditým tvarem připomínajícím fázi Měsíce krátce po první čtvrti. Jasnou planetu budeme moci obdivovat na večerním nebi až do poloviny března příštího roku.

Měsíc je ve fázi novu 27. prosince. Krátce před novem pak putuje v nízkých ekliptikárních souhvězdích, takže v podstatě vůbec neruší. Takové podmínky přímo vybízejí ke sledování noční oblohy, která je obecně v zimě jednou z nejkrásnějších. Dominantou je bezpochyby souhvězdí Orion, které vyobrazuje bájného lovce. Jeho lovecké schopnosti však byly tak mimořádné, že podle řecké báje se bohové zalekli, aby Orion nevymítil vše živé, a tak na něj raději seslali Štíra. Ten Oriona zahubil. I na obloze se tato báje věrně opakuje, neboť souhvězdí Štíra, které leží na letním nebi v Mléčné dráze, najdeme vždy na opačné straně oblohy. Když Orion zapadá, je mrtev a nebi vládne Štír. Nad Štírem však velké souhvězdí Hadonoše vyobrazuje bájného lékaře, který Štíra zažene (souhvězdí zapadá) a lovce Oriona vzkřísí.

Orion na obloze vypadá jako motýl. Tři zhruba stejně jasné hvězdy (Alminak, Alnilam a Mintaka) tvoří téměř rovnou přímku, která zobrazuje Orionův opasek. Dvě jasné hvězdy nad pásem jsou Orionova ramena. Hvězda vlevo nahoře je rudý obr zvaný Betelgeuze. Orionovy nohy pak tvoří Rigel (vpravo dole) a Saiph (vlevo dole). Krásné souhvězdí ve své jižní polovině skrývá skutečný skvost nebe - mlhovinu M42 (též Velká mlhovina v orionu), která je pozorovatelná i pouhýma očima. V malém dalekohledu se pak za dobrých podmínek odkryjí jemné struktury, které dávají mlhovině tvar připomínající letícího ptáka z dětských obrázků.

Orionův pás nás pak směrem vlevo dolů navede na další skvost vánočního nebe - "psí hvězdu" Sírius. Je to mladá hvězda v souhvězdí Velkého psa s povrchovou teplotou okolo 25 000 K, která leží ve vzdálenosti pouhých 8.6 světelných let. To ji dělá nejjasnější hvězdou noční oblohy. Nápadný Sírius při své malé výšce nad obzorem občas předvádí malé divadlo v podobě "diamantového" třpytu, kdy v krátkém okamžiků mění rychle svou barvu a bliká. Je to způsobeno teplotními výkyvy v atmosféře, kudy Síriovo světlo prochází do oka pozorovatele. Tyto výkyvy nám v krátkých časových intervalech posílají do oka různé barvy Síriova spektra, neboť každá vlnová délka (každá barva) se láme pod jiným úhlem a při změnách teploty v daném místě zemské atmosféry se pak mírně mění i úhel, pod kterým se daná barva spektra láme. A proto ne vždy nám do oka spadne souvislý svazek Síriova světla, ale pouze některé barvy z jeho spektra.

Druhá polovina noci (tedy ráno 25. prosince) je bohatá na další druh objektů - otevřené hvězdokupy. Po půlnoci jich najdeme hned několik. Samozřejmě nejkrásnější jsou 100 miliónů let staré Plejády a 5x starší Hyády, obojí ze souhvězdí Býka. Spatříme je pouhýma očima vysoko nad jihozápadním obzorem. Již malý triedr ale odhalí další kupy. Mezi nejkrásnější z nich patří M35 v Blížencích, M44 v Raku a téměř v nadhlavníku trojice otevřených hvězdokup ve Vozkovi.

Vánoční noc se pomalu chýlí ke konci a na východě začíná jemně svítat. Je možné, že jste během noci spatřili i nějaký meteor. Tyto záblesky právě v tuto chvíli (kolem 23. prosince) nejčastěji způsobují smítka prachu z komety 8P Tuttle. Nezazáří jich moc, ale přesto se prozradí místem, odkud nejčastěji vylétají - poblíž severního pólu v Malém medvědu. V latině má toto souhvězdí název Ursa Minor, takže se nemůžeme divit, že se tento nevýrazný vánoční meteorický roj jmenuje Ursidy.

Vysoko nad jihovýchodním obzorem nalezneme souhvězdí Lva. Je to pravděpodobně nejpodobnější souhvězdí svému názvu. Šestice nápadných hvězd na jinak chudém hvězdném pozadí vycházející jarní oblohy vytváří dojem hřívy a hrudi lva. Trojice dalších hvězd pak jeho zadní končetiny a ocas. Samotný Lev není až tak zajímavý, pokud nestudujeme některé jeho hvězdy, či nepozorujeme velkým přístrojem v jeho spodní části několik slabších galaxií. Co z něj dělá další naší zastávku po vánoční noční obloze, je planeta Saturn, která leží na jeho jihovýchodní hranici se souhvězdím Panny. Tento lidem známý "král prstenců" se honosí svou nápadnou soustavou prstenců už v malém dalekohledu. Nicméně ne vždy. Saturnova osa rotace je oproti rovině, ze které jej sledujeme, skloněna o necelých 27°. Planeta Slunce oběhne jednou za přibližně 30 let. Za tuto dobu se prstence vůči nám sklopí laicky řečeno "nahoru a dolu a zase zpátky". V praxi to znamená, že dvakrát za dobu oběhu Saturnu kolem Slunce nastane situace, kdy se na prstence díváme pod nulovým úhlem. Protože jsou ale prstence tvořeny z částic a kamenů o velikosti maximálně několika desítek metrů, je zřejmé, že v takovém okamžiku prstence Saturnu z našeho výhledu zcela zmizí, neboť jsou pro pozemské pozorování příliš tenké, a z planety se stane jen "nudný" kotouček. A právě tato chvíle se blíží, nastane v září roku 2009. Už nyní tak můžeme pozorovat, jak je planeta jakoby "krájena" úzkým prstencem přes střed jejího kotoučku. Vskutku je to velmi zvláštní pohled, který si nejlépe vychutnáme v jarních měsících příštího roku.

Pro ty nejotylejší a nejčilejší pak přijde k ránu "třešnička na dortu". Jak známo, k Vánocům neodmyslitelně patří kometa. I o těchto Vánocích tu jedna jasnější bude. Momentálně je bohužel ještě dost nevýrazná a v době vánočních svátků patrně žádná závratná změna nenastane, ale pokud se trend vývoje jasnosti komety udrží, můžeme se těšit na pouhýma očima pozorovatelnou vlasatici. Jde o očekávanou kometu C/2007 N3 Lulin, pojmenovanou podle stejnojmenné observatoře v Thajsku. Kometa se o Vánocích pohybuje kolem 6. hodiny ranní nízko nad obzorem ve vycházejícím souhvězdí Štíra. Její hvězdná velikost je asi 6.5 magnitudy a vzrůstá. Proto je nyní dobře sledovatelná už malými přístroji. Maximální hvězdné velikosti pak dosáhne 22. února 2009, kdy bude pozorovatelná celou noc v souhvězdí Panny. Tehdy patrně přesáhne 4. magnitudu a bude tedy na městy neosvětlené obloze viditelná pouhýma očima. Kometa nám též připraví jedno zajímavé divadlo v podobě zdánlivého průletu okolo planety Saturn 24. února 2009 večer. V době maximálního přiblížení bude obě tělesa dělit úhlová vzdálenost menší než 2°.

Pokud se vám náhodou nedaří kometu nyní najít, určitě zamiřte očima či malým přístrojem asi 8° vpravo od předpokládané polohy komety. Nevinně se tam v záři rozbřesku zvedá nad obzor měsíční srpek jen 2 a půl dne před novem. Máte-li čistý vzduch, můžete bez obtíží pozorovat i popelavý svit - sluneční světlo rozptýlené zemskou atmosférou, které ozařuje tu neosvětlenou část Měsíce.

Doufejme tedy, že vám tento článek přinesl dost inspirace na případné trávení vánoční pohody pod hvězdnou oblohou. Všem našim čtenářům přejeme za celou redakci astro.cz klidné prožití vánočních svátků a pokud možno nejen na astronomické úkazy co nejpestřejší rok 2009. Nezapomeňte, že od 1. ledna 2009 začíná Mezinárodní rok astronomie!

Zdroje a doporučené:
[1] Vyhledávací mapka pro kometu C/2007 N3 Lulin
[2] Ursidy 2008
[3] Meteorické roje na přelomu roku 2008 a 2009
[4] Mezinárodní rok astronomie v České republice
[5] Zahajujeme IYA 2009 online