Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ve středu vyhlížejte začouzený Měsíc

Ve středu vyhlížejte začouzený Měsíc

Simulační snímek zatmění. Autor: Petr Horálek.
Simulační snímek zatmění.
Autor: Petr Horálek.
Ve středu 28. listopadu se vyplatí koukat na východ úplňku. Pokud vám bude zrovna počasí přát a budete mít velmi dobrý a ničím nerušený výhled k severovýchodnímu obzoru, vycházející měsíční úplněk bude poznamenán ještě jakousi třešničkou na dortu. Za opravdu dobrých podmínek se jeho levá horní polovina bude zdát mírně potmavlá, jakoby začouzená sazemi. Budete-li tohoto jevu svědkem, pak vězte, že vina není ve vašich očích. V průběhu východu úplňku bude zároveň pomalu končit očima viditelná fáze polostínového zatmění Měsíce.

K polostínovému měsíčnímu zatmění dochází ve chvíli, kdy se Měsíc na své dráze dostane velmi blízko zemskému stínu, ale nevstoupí do něj. Při pohledu z Měsíce bychom byli svědky neobvyklé podívané – částečného zatmění Slunce Zemí. Právě proto, že Slunce ještě na Měsíc z části svítí, není polostínové zatmění tak výrazné, jako když se Měsíc ponoří do úplného zemského stínu. Obyčejně je polostínové zatmění očima nepozorovatelné a odhalí jej až fotografie. Ve výjimečných případech – když se Měsíc nachází velmi blízko okraje zemského stínu, je jeden jeho okraj o něco tmavší a zdá se, jako by byl začouzený kouřem.

Polostínové zatmění Měsíce 28. listopadu uvidíme za ideálních podmínek jen okrajově. Maximální fáze úkazu, která bude očima poměrně bezobtížně pozorovatelná, nastane v 15:34 středoevropského času. Měsíc ovšem v České republice na 50° severní šířky a 15° východní délky vychází okolo 16:05, tedy více jak půl hodiny poté. Fyzicky ještě setrvá v zemském polostínu hodinu a tři čtvrtě, neboť polostínová fáze končí až v 17:51. Očima pozorovatelné potemnění bude ovšem viditelné jen asi do 16:25. V té době rovněž nad obzor začne vycházet planeta Jupiter ležící jen asi 4,3° nalevo dolu od okraje úplňku. Malou zajímavostí taky bude fakt, že ve 20:36 - tedy asi 5 hodin po úplňku - bude Měsíc od Země nejdál (406 362 km). Lidé si tak budou moci ověřit, že mýtus "velkého Měsíce" je pouhou iluzí způsobenou vjemem Měsíce při obzoru, kdy mozek nuceně porovnává vzdálené předměty s jinak o dost vzdálenějším Měsícem (viz úvodní obrázek).

Za ideálních podmínek, kterými se rozumí jasné, průzračné počasí a výhled k naprosto odkrytému severovýchodnímu obzoru (například v horách na vrcholu nejvyššího kopce), bude úkaz pozorovatelný asi 20 minut. Během nich se bude zdát, jakoby stoupající úplněk nebyl potmavlý jen ve spodní polovině vlivem atmosférického zeslabení, ale rovněž na levém horním okraji. V těchto okamžicích se proto vyplatí mít s sebou i fotoaparát a vycházející úplněk vyfotit. Protože bude ještě světlo, neměl by s tím mít problém ani jednodušší kompaktní fotoaparát s patřičným zoomem. Nejkrásnější snímky samozřejmě vzniknou v detailním záběru pořízeném přes nějaký teleobjektiv. Jestli se vám úkaz podaří vyfotit, rozhodně nám snímek zašlete. Sejde-li se více úspěšných pozorování, vytvoříme fotogalerii.

Pokud nakonec počasí nepopřeje, nezoufejte. Už za půl roku, 25. dubna 2013, budeme svědky o dost výraznějšího zatmění, navíc pozorovatelného z našich končin v celém průběhu ve večerních hodinách. Měsíc se dokonce na několik minut dotkne okraje plného stínu; při maximální fázi úkazu budeme svědky 1% částečného zatmění Měsíce. Nedaleko bude rovněž planeta Saturn.

 

Animace průběhu celého zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

 

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu celého zatmění (autor: Larry Koehn). V České republice uvidíme za ideálních podmínek druhou polovinu úkazu. Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský čas je třeba přičíst 1 hodinu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.
 

Související a dále doporučujeme:
[1] Další animace na ShadowAndSubstance.com (anglicky, Larry Koehn)
[2] Zatmění Měsíce až do roku 2060 (nejen) z České republiky (Petr Horálek)
[3] Čtenářská galerie posledního zatmění Měsíce v ČR (Petr Horálek)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Měsíc, Zatmění měsíce


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »