Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ve středu vyhlížejte začouzený Měsíc

Ve středu vyhlížejte začouzený Měsíc

Simulační snímek zatmění. Autor: Petr Horálek.
Simulační snímek zatmění.
Autor: Petr Horálek.
Ve středu 28. listopadu se vyplatí koukat na východ úplňku. Pokud vám bude zrovna počasí přát a budete mít velmi dobrý a ničím nerušený výhled k severovýchodnímu obzoru, vycházející měsíční úplněk bude poznamenán ještě jakousi třešničkou na dortu. Za opravdu dobrých podmínek se jeho levá horní polovina bude zdát mírně potmavlá, jakoby začouzená sazemi. Budete-li tohoto jevu svědkem, pak vězte, že vina není ve vašich očích. V průběhu východu úplňku bude zároveň pomalu končit očima viditelná fáze polostínového zatmění Měsíce.

K polostínovému měsíčnímu zatmění dochází ve chvíli, kdy se Měsíc na své dráze dostane velmi blízko zemskému stínu, ale nevstoupí do něj. Při pohledu z Měsíce bychom byli svědky neobvyklé podívané – částečného zatmění Slunce Zemí. Právě proto, že Slunce ještě na Měsíc z části svítí, není polostínové zatmění tak výrazné, jako když se Měsíc ponoří do úplného zemského stínu. Obyčejně je polostínové zatmění očima nepozorovatelné a odhalí jej až fotografie. Ve výjimečných případech – když se Měsíc nachází velmi blízko okraje zemského stínu, je jeden jeho okraj o něco tmavší a zdá se, jako by byl začouzený kouřem.

Polostínové zatmění Měsíce 28. listopadu uvidíme za ideálních podmínek jen okrajově. Maximální fáze úkazu, která bude očima poměrně bezobtížně pozorovatelná, nastane v 15:34 středoevropského času. Měsíc ovšem v České republice na 50° severní šířky a 15° východní délky vychází okolo 16:05, tedy více jak půl hodiny poté. Fyzicky ještě setrvá v zemském polostínu hodinu a tři čtvrtě, neboť polostínová fáze končí až v 17:51. Očima pozorovatelné potemnění bude ovšem viditelné jen asi do 16:25. V té době rovněž nad obzor začne vycházet planeta Jupiter ležící jen asi 4,3° nalevo dolu od okraje úplňku. Malou zajímavostí taky bude fakt, že ve 20:36 - tedy asi 5 hodin po úplňku - bude Měsíc od Země nejdál (406 362 km). Lidé si tak budou moci ověřit, že mýtus "velkého Měsíce" je pouhou iluzí způsobenou vjemem Měsíce při obzoru, kdy mozek nuceně porovnává vzdálené předměty s jinak o dost vzdálenějším Měsícem (viz úvodní obrázek).

Za ideálních podmínek, kterými se rozumí jasné, průzračné počasí a výhled k naprosto odkrytému severovýchodnímu obzoru (například v horách na vrcholu nejvyššího kopce), bude úkaz pozorovatelný asi 20 minut. Během nich se bude zdát, jakoby stoupající úplněk nebyl potmavlý jen ve spodní polovině vlivem atmosférického zeslabení, ale rovněž na levém horním okraji. V těchto okamžicích se proto vyplatí mít s sebou i fotoaparát a vycházející úplněk vyfotit. Protože bude ještě světlo, neměl by s tím mít problém ani jednodušší kompaktní fotoaparát s patřičným zoomem. Nejkrásnější snímky samozřejmě vzniknou v detailním záběru pořízeném přes nějaký teleobjektiv. Jestli se vám úkaz podaří vyfotit, rozhodně nám snímek zašlete. Sejde-li se více úspěšných pozorování, vytvoříme fotogalerii.

Pokud nakonec počasí nepopřeje, nezoufejte. Už za půl roku, 25. dubna 2013, budeme svědky o dost výraznějšího zatmění, navíc pozorovatelného z našich končin v celém průběhu ve večerních hodinách. Měsíc se dokonce na několik minut dotkne okraje plného stínu; při maximální fázi úkazu budeme svědky 1% částečného zatmění Měsíce. Nedaleko bude rovněž planeta Saturn.

 

Animace průběhu celého zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

 

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu celého zatmění (autor: Larry Koehn). V České republice uvidíme za ideálních podmínek druhou polovinu úkazu. Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský čas je třeba přičíst 1 hodinu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.
 

Související a dále doporučujeme:
[1] Další animace na ShadowAndSubstance.com (anglicky, Larry Koehn)
[2] Zatmění Měsíce až do roku 2060 (nejen) z České republiky (Petr Horálek)
[3] Čtenářská galerie posledního zatmění Měsíce v ČR (Petr Horálek)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Měsíc, Zatmění měsíce


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »