Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vyhlížejte Merkur, najdete Mars

Vyhlížejte Merkur, najdete Mars

Merkur nad Ještědem 19. března 2011. Autor: Martin Gembec.
Merkur nad Ještědem 19. března 2011.
Autor: Martin Gembec.
V následujících dnech se planeta Merkur dostává do tzv. největší východní elongace se Sluncem. V praxi to znamená, že se jinak nedostižná planeta úhlově vzdálí od oslnivého sluníčka natolik, že ve večerních hodinách po západu Slunce se Merkur na pár desítek minut prozradí nízko nad západním obzorem jako ojedinělá výraznější „hvězdička“. Maximálního úhlového oddálení od naší hvězdy docílí Merkur v sobotu 16. února. Díky vhodnému sklonu jeho dráhy vůči středoevropskému horizontu půjde o nejlepší pozorovací podmínky planety v letošním roce vůbec. Jako bonus si navíc můžete zkusit najít už tento pátek velmi blízko Merkuru slaboučkou rudou planetu Mars.

Pokusit se o spatření Merkuru není obvykle žádný med. Planeta se pohybuje na obloze úhlově nedaleko Slunce a neodstoupí od něj dál jak přibližně 28°. Okolo července a prosince je navíc jeho dráha vůči středoevropskému obzoru nakloněna tak nepříznivě, že když nejste vybaveni patřičným dalekohledem a možností pozorovat na denní obloze, na Merkur zkrátka můžete zapomenout. Naopak – je-li situace taková, že se Merkur od Slunce odsune k východu a je vidět večer kolem března, nebo opačně ráno okolo září, dá se v krátkém asi dvoutýdenním období najít na několik desítek minut pouhýma očima nízko nad obzorem. A to je i případ současné elongace.

Merkur a Mars nad západem za soumraku v sobotu 9. února 2013. Autor: Stellarium.
Merkur a Mars nad západem za soumraku v sobotu 9. února 2013.
Autor: Stellarium.
Merkur se octne úhlově nejdále od Slunce 16. února 2013 večer. Bude ležet asi 18° východně od Slunce a pozorovatelný bude ještě téměř dvě hodiny po západu Slunce. Viditelný je už nyní a příhodné podmínky pro pozorování potrvají až do 24. února. V průběhu tohoto období se za každého dalšího soumraku nejprve bude „prodírat“ soumrakem jasnou oblohou, ale rovněž při svém jasu okolo -1. magnitudy půjde o malým dalekohledem i očima vyhledatelný (v místech nízko nad západním obzorem jediný) objekt.

Pokud budete vyhlížet, Slunce v tomto období zapadá okolo 17:20 SEČ (7. února v 17:05, 24. února v 17:34). Najděte si vhodné stanoviště s výhledem na západ. Na obzoru nesmí rušit stromy či nedaleké domy. Ideální je proto výhled z nějakého kopce. Když počkáte asi 45 minut po západu Slunce, tedy okolo 18. hodiny, Merkur už bude nad obzorem pohodlně k nalezení. Samozřejmě nesmí rušit ani oblačnost. Pohled malým dalekohledem odhalí v tetelící se atmosféře rozvlněný bod, který se ke konci období (okolo 20. února) promění ve výsostný srpeček podobný Měsíci krátce po novu. Ke spatření srpku ale doporučujeme pozorovat větším dalekohledem nebo navštívit nejbližší hvězdárnu.

Zodiakální světlo z jara 2012 na Mauna Kea v Havaji. Autor: Miloslav Druckmüller, Shadia Habbal.
Zodiakální světlo z jara 2012 na Mauna Kea v Havaji.
Autor: Miloslav Druckmüller, Shadia Habbal.
A co že je s tím Marsem? Nebo to byl jen takový výkřik v úvodu? Kdepak. Planeta Mars je rovněž v tomto období jen nízko nad západním obzorem za soumraku. Bohužel oproti Merkuru je dosti slabší a hůře pozorovatelná. Nicméně právě Merkur nám ji pomůže objevit, protože v pátek 8. února se ve večerních hodinách s Marsem setká při dosti těsném rendezvous. Merkur, který bude vlevo nahoře, mine slabší Mars v úhlové vzdálenosti asi čtvrtiny úhlového stupně (polovina úhlového průměru Měsíce v úplňku). To krásně nahrává k pohledu malým přístrojem, do něhož se v jeden okamžik náhle vejdou hned dvě planety Sluneční soustavy, navíc obě začínající písmenkem „M“. A to se vyplatí, že? Pozorovat obě planety můžeme i v sobotu 9. února, kdy se Merkur vyhoupne jen o půl úhlového stupně od Marsu směrem nahoru. A jako třetí bonus pro fajnšmekry – pokud budete vyhlížet z míst s tmavou oblohou (Jizerské hory, mimoměstské oblasti v jižních Čechách, Vysočina, Beskydy či Orlické hory), spatříte obě planety zapadat v kuželu zvířetníkového světla. Šťastný lov!

Převzato: Hvězdárna v Úpici


Poznámka redakce: V pondělí 11. února večer se k oběma planetám přidá ještě Měsíc ve fázi úzkého srpku. Od dvojice planet bude napravo. Nenechte si ujít tento fotogenický nebeský trojúhelník (tří těles počínajících na "M")! Fotografie neobvyklé konjunkce nám rozhodně pošlete do redakce, při větším počtu snímků vytvoříme fotogalerii.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zodiakální světlo, Mars, Merkur


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »