Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vyhlížejte Merkur, najdete Mars

Vyhlížejte Merkur, najdete Mars

Merkur nad Ještědem 19. března 2011. Autor: Martin Gembec.
Merkur nad Ještědem 19. března 2011.
Autor: Martin Gembec.
V následujících dnech se planeta Merkur dostává do tzv. největší východní elongace se Sluncem. V praxi to znamená, že se jinak nedostižná planeta úhlově vzdálí od oslnivého sluníčka natolik, že ve večerních hodinách po západu Slunce se Merkur na pár desítek minut prozradí nízko nad západním obzorem jako ojedinělá výraznější „hvězdička“. Maximálního úhlového oddálení od naší hvězdy docílí Merkur v sobotu 16. února. Díky vhodnému sklonu jeho dráhy vůči středoevropskému horizontu půjde o nejlepší pozorovací podmínky planety v letošním roce vůbec. Jako bonus si navíc můžete zkusit najít už tento pátek velmi blízko Merkuru slaboučkou rudou planetu Mars.

Pokusit se o spatření Merkuru není obvykle žádný med. Planeta se pohybuje na obloze úhlově nedaleko Slunce a neodstoupí od něj dál jak přibližně 28°. Okolo července a prosince je navíc jeho dráha vůči středoevropskému obzoru nakloněna tak nepříznivě, že když nejste vybaveni patřičným dalekohledem a možností pozorovat na denní obloze, na Merkur zkrátka můžete zapomenout. Naopak – je-li situace taková, že se Merkur od Slunce odsune k východu a je vidět večer kolem března, nebo opačně ráno okolo září, dá se v krátkém asi dvoutýdenním období najít na několik desítek minut pouhýma očima nízko nad obzorem. A to je i případ současné elongace.

Merkur a Mars nad západem za soumraku v sobotu 9. února 2013. Autor: Stellarium.
Merkur a Mars nad západem za soumraku v sobotu 9. února 2013.
Autor: Stellarium.
Merkur se octne úhlově nejdále od Slunce 16. února 2013 večer. Bude ležet asi 18° východně od Slunce a pozorovatelný bude ještě téměř dvě hodiny po západu Slunce. Viditelný je už nyní a příhodné podmínky pro pozorování potrvají až do 24. února. V průběhu tohoto období se za každého dalšího soumraku nejprve bude „prodírat“ soumrakem jasnou oblohou, ale rovněž při svém jasu okolo -1. magnitudy půjde o malým dalekohledem i očima vyhledatelný (v místech nízko nad západním obzorem jediný) objekt.

Pokud budete vyhlížet, Slunce v tomto období zapadá okolo 17:20 SEČ (7. února v 17:05, 24. února v 17:34). Najděte si vhodné stanoviště s výhledem na západ. Na obzoru nesmí rušit stromy či nedaleké domy. Ideální je proto výhled z nějakého kopce. Když počkáte asi 45 minut po západu Slunce, tedy okolo 18. hodiny, Merkur už bude nad obzorem pohodlně k nalezení. Samozřejmě nesmí rušit ani oblačnost. Pohled malým dalekohledem odhalí v tetelící se atmosféře rozvlněný bod, který se ke konci období (okolo 20. února) promění ve výsostný srpeček podobný Měsíci krátce po novu. Ke spatření srpku ale doporučujeme pozorovat větším dalekohledem nebo navštívit nejbližší hvězdárnu.

Zodiakální světlo z jara 2012 na Mauna Kea v Havaji. Autor: Miloslav Druckmüller, Shadia Habbal.
Zodiakální světlo z jara 2012 na Mauna Kea v Havaji.
Autor: Miloslav Druckmüller, Shadia Habbal.
A co že je s tím Marsem? Nebo to byl jen takový výkřik v úvodu? Kdepak. Planeta Mars je rovněž v tomto období jen nízko nad západním obzorem za soumraku. Bohužel oproti Merkuru je dosti slabší a hůře pozorovatelná. Nicméně právě Merkur nám ji pomůže objevit, protože v pátek 8. února se ve večerních hodinách s Marsem setká při dosti těsném rendezvous. Merkur, který bude vlevo nahoře, mine slabší Mars v úhlové vzdálenosti asi čtvrtiny úhlového stupně (polovina úhlového průměru Měsíce v úplňku). To krásně nahrává k pohledu malým přístrojem, do něhož se v jeden okamžik náhle vejdou hned dvě planety Sluneční soustavy, navíc obě začínající písmenkem „M“. A to se vyplatí, že? Pozorovat obě planety můžeme i v sobotu 9. února, kdy se Merkur vyhoupne jen o půl úhlového stupně od Marsu směrem nahoru. A jako třetí bonus pro fajnšmekry – pokud budete vyhlížet z míst s tmavou oblohou (Jizerské hory, mimoměstské oblasti v jižních Čechách, Vysočina, Beskydy či Orlické hory), spatříte obě planety zapadat v kuželu zvířetníkového světla. Šťastný lov!

Převzato: Hvězdárna v Úpici


Poznámka redakce: V pondělí 11. února večer se k oběma planetám přidá ještě Měsíc ve fázi úzkého srpku. Od dvojice planet bude napravo. Nenechte si ujít tento fotogenický nebeský trojúhelník (tří těles počínajících na "M")! Fotografie neobvyklé konjunkce nám rozhodně pošlete do redakce, při větším počtu snímků vytvoříme fotogalerii.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zodiakální světlo, Mars, Merkur


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »