Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vyhlížejte meteory z roje Lyrid

Vyhlížejte meteory z roje Lyrid

Jasná Lyrida nad stromy.
Autor: Space.com

Meteorický roj Lyridy nepatří mezi ty nejznámější, ale přesto si zasluhuje oprávněné místo na žebříčku 10 nejatraktivnějších rojů během roku. Díky poloze svého radiantu, který je v čase maxima v ranních hodinách téměř v nadhlavníku, patří mezi ty nejlépe pozorovatelné od nás, ze středních severních zeměpisných šířek, vůbec. Letošní maximum roje připadá na noc ze 22. na 23. dubna. V časných hodinách 23. dubna spatříme až 18 meteorů za hodinu. Některé by mohly být opravdu jasné.

Lyrida zachycená z kosmu na palubě ISS. Autor: NASA/ISS.
Lyrida zachycená z kosmu na palubě ISS.
Autor: NASA/ISS.
Lyridy jsou prvním výraznějším rojem v jarních měsících, kterého si lze při pozorování noční oblohy povšimnout. Obvyklá zenitová frekvence roje se pohybuje okolo 12 pomalých meteorů narážejících do zemské atmosféry rychlostí 49 km/s. A navíc příjemnou skutečností je, že občas jsou meteory tohoto roje velmi jasné. Průměrný jas meteorů roje je ale kolem +2 mag, což je jasnost hvězd ve Velkém voze.

Prach z daleké komety

Mateřskou kometou roje je objekt s označením C/1861 G1 (Thatcher) s oběžnou dobou 415 let. Ta se nyní nachází daleko od vnitřní oblasti Sluneční soustavy. Naposledy se ke Slunci přiblížila v roce 1861, znovu se jí dočkají naši potomci až v roce 2276. Proud částic této komety značně ovlivňuje svou gravitací planeta Saturn, takže v některých letech můžeme být překvapivě svědky i krátkých meteorických „spršek“ s vysokou krátkodobou hodinovou frekvencí meteorů. Naposledy bylo něco podobného zaznamenáno roku 1982, kdy astronomové napočítali frekvenci kolem 90 meteorů za hodinu. Běžnější je však zenitová frekvence okolo 10-18 meteorů za hodinu.

Kdy a kde pozorovat?

Radiant Lyrid nad Mléčnou dráhou. Autor: Petr Horálek
Radiant Lyrid nad Mléčnou dráhou.
Autor: Petr Horálek
Pozorovat roj lze během několika nocí kolem maxima. Jeho aktivita začíná v polovině dubna a končí kolem 27. dubna. Maximum připadá na noci kolem 22. a 23. dubna. Nejvhodnější je roj pozorovat ve druhé polovině noci a ráno před svítáním, kdy je radiant nejvýše nad obzorem. Na pozorování si vyberte místo dál od měst s dobrým výhledem do oblohy nad hlavou. Pozorovat můžete vleže pouhým ležením na zemi, například v teplém spacáku. Žádný dalekohled není třeba, meteory jsou viditelné očima a vylétají náhodně po celé obloze (pochopitelně ze směru souhvězdí Lyry, odkud vlivem perspektivy začínají svou dráhu).

Podmínky pro letošní Lyridy jsou poměrně příznivé. Maximum je předpovězeno na noc ze středy 22. na čtvrtek 23. dubna 2015 krátce po půlnoci. Navíc Měsíc, který je mezi novem a první čtvrtí, bude poměrně brzy mizet pod obzorem a ve druhé polovině noci tak nebude sledování roje rušit. To je pak naopak čas, kdy se radiant bude dostávat nejvýš nad obzor, respektive až téměř k zenitu. Bude-li dobré počasí najděte si čas a určitě se podívejte.

Vyfoťte si meteory

Meteory si můžete rovněž zkusit vyfotografovat. Stačí k tomu fotoaparát na stativu s možností dlouhé expozice a pokud možno se širokoúhlým objektivem. Na fotoaparátu si nastavíte dlouhou expozici (řádově několik desítek sekund) a zmáčknete spoušť. Meteory vylétají náhodně po celé obloze, takže musíte pokud opakovat tak dlouho, dokud se vám nepoštěstí a nějaké meteor právě v době expozice neproletí zorným polem vašeho aparátu. Více informací v našem návodu na fotografování oblohy. Pokud se vám podaří nějaký meteor z Lyrid zachytit a budete se chtít o svůj snímek podělit, nezapomeňte nám jej zaslat do galerie. V případě většího množství snímků vytvoříme speciální článek o pozorování úkazu čtenáři Astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O kometě 1861/G1 (Thatcher) na Wikipedii
[2] IMO.net - informace o meteorických rojích
[3] Rady Astro.cz - Jak fotografovat (nejen) meteory

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Lyridy


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »