Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Za prstýnkem Slunce na sedmý světadíl

Za prstýnkem Slunce na sedmý světadíl

Začátek prstenového zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru.
Autor: Stanislav Daniš

Rozhodnutí padlo v listopadu 2015. „Příští rok vyrazím za prstencovým zatměním Slunce,“ říkal jsem si rozhodně a šlo o to prstencové 1. září 2016. Pás annularity přecházel centrální Afrikou, Madagaskarem a jižním okrajem ostrova Réunion. Já zvolil exotický Madagaskar, lidově známý jako „sedmý světadíl“.

Místo  pozorování je na obrázku výše vyznačeno značkou a doplněno údaji o průběhu zatmění. Autor: Fred Espenak/NASA.
Místo pozorování je na obrázku výše vyznačeno značkou a doplněno údaji o průběhu zatmění.
Autor: Fred Espenak/NASA.
Místo pozorování jsem zvolil dle stránek Jaye Andersona Madagaskar, a to s ohledem na vyšší pravděpodobnost jasného počasí. Centrální linie annularity (pásu viditelnosti prstencovéhoo zatmění) procházela národním parkem Ankarafanstika, takže v případě neúspěchu při pozorování se nabízely další zajímavé objekty k pozorování: skvosty místní přírody, jako lemuři, gekoni, chameleoni atd...

V národních parcích na Madagaskaru je povinností mít místního průvodce, který vás provede po nějakém z nabízených okruhů, leč nejspíše by nebyl ochoten zůstat na jednom místě s jedním člověkem po celou dobu úkazu. Předpokládal jsem, že v okolí administrativních budov parku (je tam kemp i restaurace) bude malý plácek, odkud by se dalo zatmění pozorovat. Tak do parku přijíždím s denním předstihem, abych si  prohlédl zdejší flóru a faunu, a na místě pak již zůstávám do kýženého úkazu.

Leguán madagaskarský připraven pozorovat zatmění Slunce 1. září 2016. Autor: Stanislav Daniš.
Leguán madagaskarský připraven pozorovat zatmění Slunce 1. září 2016.
Autor: Stanislav Daniš.
První zářijové ráno - tedy v den zatmění - je jasné. Na stromech nedaleko chatky, kde nocuji, si dávají snídani sifaky. Nechávám se jimi inspirovat a po snídani už jdu na malý plácek za návštěvnické centrum připravit techniku. Cestuje se mnou malá montáž Vixen Photoguider, zrcadlový teleobjektiv MTO 1000 s extenderem Canon 1.4x II a Canon 5D Mk II. Při ohniskové vzdálenosti 1400 mm bude mít obraz Slunce na čipu průměr asi 13 mm. Na objektivu je filtr z fotografické sluneční fólie Baader Solar Astro Safety film, ND 3.8. Poloha stanoviště je S 16o 18' 44.7'' E 46o48'59.1'' a odpovídá přibližně poloze na mapce výše. Nesmírně se těším.

Fototechniku doplňuje ještě  meteostanice vlastní kontrukce na bázi Arduina. Měří teplotu, tlak (čidlo BMP 180) a úroveň osvětlení (TSL2591) a informace ukládá i s časovým údajem na paměťovou kartu. Zajímá mě totiž, nakolik i prstencové (tedy ne totální) zakrytí slunečního disku ovlivní teplotu vzduchu.

K prvnímu kontaktu dochází v 10:52 místního času. Měsíc pomalu ukrajuje víc a víc ze slunečního kotouče a... objevují se mraky. Nejdříve sporadicky, ale pak bohužel, aby byl dodržen zákon schválnosti, se mění oblačnost v souvislou. Ta se přihání asi 13 minut před druhým kontaktem, tedy před začátkem prstencvoého zatmění, a setrvává skoro 50 minut. Naštěstí tu a tam Slunce prozáří skrze mraky a lze fotografovat bez filtru. Ještě před maximální fází pozoruji částečné zatmění přes slamák – velké množství skulinek vytváří řadu dírkových komor.

Spoustu slunečních srpečků promítnutých přes slamák na zem při zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru. Autor: Stanislav Daniš.
Spoustu slunečních srpečků promítnutých přes slamák na zem při zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru.
Autor: Stanislav Daniš.

Prstencové zatmění je tu! Není to ale snadné snímat; s použitým teleobjektivem není fotoaparát schopen korektně měřit expozici a tak ji odhaduji  pomocí živého náhledu. Mám na to vždy jen pár vteřin, než je Slunce opět zakryto mraky. Přesto se mi ale nakonec daří pár pěkných záběrů získat. Na jednom z nich (v úvodu) je patrná i sluneční chromosféra! Spolu se mnou pozoruje zatmění i skupinka místních obyvatel (pro něž jsem vyrobil brýle pro pozorování) i malý leguán madagaskarský. Tak daleko jsem veřejné pozorování ještě nedělal. Zážitek tedy k nezaplacení!

Maximum prstenového zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru. Autor: Stanislav Daniš.
Maximum prstenového zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru.
Autor: Stanislav Daniš.

Pozorování prstencového zatmění 1. září 2016 na Madagaskaru. Malá krabička před montáží s bílým válečkem (pouzdro od kinofilmu) je meteostanice. Láhev vody je použita jako dodatečné protizávaží. Autor: Stanislav Daniš.
Pozorování prstencového zatmění 1. září 2016 na Madagaskaru. Malá krabička před montáží s bílým válečkem (pouzdro od kinofilmu) je meteostanice. Láhev vody je použita jako dodatečné protizávaží.
Autor: Stanislav Daniš.

Snímky nímky dokládají pokles intenzity slunečního světla při prstencovém zatmění Slunce 1. září 2016. Byly pořízeny na začátku úkazu a v čase maxima se stejnými expozičními hodnotami (ISO 100, f11, t=1/125s). V expozičních hodnotách vychází rozdíl asi 6 EV, tj. v době maximální fáze zatmění bylo asi 64 krát méně světla. Autor: Stanislav Daniš.
Snímky nímky dokládají pokles intenzity slunečního světla při prstencovém zatmění Slunce 1. září 2016. Byly pořízeny na začátku úkazu a v čase maxima se stejnými expozičními hodnotami (ISO 100, f11, t=1/125s). V expozičních hodnotách vychází rozdíl asi 6 EV, tj. v době maximální fáze zatmění bylo asi 64 krát méně světla.
Autor: Stanislav Daniš.

V grafu jsou zaneseny údaje z meteostanice snímající teplotu při prstencovém zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru. Teplota i úroveň osvětlení kolísají vlivem přecházející oblačnosti i stínů od okolo procházejících návštěvníků. Minimum osvětlení nastalo ve 12:42 místního času, teplota ještě pár minut klesala. Čidlo teploty leželo na zemi, proto jsou hodnoty vysoké oproti teplotě vzduchu a vykazují setrvačnost. Autor: Stanislav Daniš.
V grafu jsou zaneseny údaje z meteostanice snímající teplotu při prstencovém zatmění Slunce 1. září 2016 na Madagaskaru. Teplota i úroveň osvětlení kolísají vlivem přecházející oblačnosti i stínů od okolo procházejících návštěvníků. Minimum osvětlení nastalo ve 12:42 místního času, teplota ještě pár minut klesala. Čidlo teploty leželo na zemi, proto jsou hodnoty vysoké oproti teplotě vzduchu a vykazují setrvačnost.
Autor: Stanislav Daniš.

Zatmění, „zlatý hřeb“ expedice/dovolené na sedmý světadíl, skončilo. Sice jej trochu zhatila oblačnost,ale  i tak bylo pozorování ubývajícího slunečního kotouče zajímavé. Avšak Madagaskar nabízí ještě jednu astronomickou komoditu, která je stále vzácnější. A tou je TMA. Hned první noc jsem s pusou otevřenou obdivoval souhvězdí Střelce skoro v nadhlavníku a nápadné obláčky Magellanových oblaků. Je velká škoda, že  nelze po vzoru kocourkovských takovou tmou naplnit pytle  a odvézt si ji  s sebou domů...

Snímek Mléčné dráhy směrem ke Střelci vznikl složením 10 dvou-minutových expozic na upravený Canon 5D Mk II a Samyang 24 mm, clona 2,8, ISO 800 na severu Madagaskaru (Antsiranana, dříve Diego Suarez) a odečtením temných snímků. Autor: Stanislav Daniš.
Snímek Mléčné dráhy směrem ke Střelci vznikl složením 10 dvou-minutových expozic na upravený Canon 5D Mk II a Samyang 24 mm, clona 2,8, ISO 800 na severu Madagaskaru (Antsiranana, dříve Diego Suarez) a odečtením temných snímků.
Autor: Stanislav Daniš.

Z cesty za letošním zatměním Slunce jsem se nedávno vrátil, a už se chystám za dalším. Tentokrát za tím světem očekávaným ve Spojených státech Amerických v srpnu přístího roku. Třeba se v pásu totality setkáme...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Prstencové zatmění Slunce v Africe
[2] Zatmění Slunce a Měsíce na stránkách Astro.cz
[3] Fotografie prstencového zatmění 2016 od Stanislava Daniše



O autorovi

Stanislav Daniš

Stanislav Daniš

Narodil se v roce 1970 v Karlových Varech, kde od základní školy navštěvoval lidovou Hvězdárnu Františka Krejčího. Zde propadl kouzlu popularizace vědy, zejména fyziky a astronomie. V Roudnici nad Labem, kde nyní bydlí, pořádá pravidelné přednášky, veřejná pozorování i Noci vědců. Amatérsky se věnuje astrofotografii, buduje hvězdárnu a cestuje nejen za astronomickými úkazy. V současné době pracuje na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde zkoumá strukturu látek rentgenovými paprsky.

Štítky: Prstencové zatmění Slunce, Zatmění Slunce 2016, Expedice, Zatmění Slunce, Madagascar


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »