Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zhasne W. A. Mozart hvězdu?

Zhasne W. A. Mozart hvězdu?

Planetka (471) Papagena - model z fotometrie

Může být nějaká souvislost mezi slavným mužem nevelké postavy, od jehož úmrtí uplyne v letošním roce již 235 let a zhasnutím hvězdy? Odpověď zní: "Ano, může!" Pojďme se na to podívat!

V pátek večer 20. února 2026 mezi 17:35:40 a 17:35:52 UT protne dle předpovědi naše území pás stínu 127 km velké planetky (471) Papagena. Ta z našeho pohledu zakryje relativně jasnou hvězdu TYC 1238-00487-1 (10,3 mag.) v souhvězdí Býka. Úkaz se odehraje vysoko nad JJZ obzorem (azimut 204, výška 56 stupňů) a měl by být v dosahu i menších dalekohledů, kde hvězda na maximálně 5,4 sekundy zmizí. Ve větších přístrojích pouze pohasne - předpokládaný pokles jasnosti je 1,4 magnitudy.

Jedinou malou kaňkou úkazu je nízká hloubka Slunce pod obzorem (-11 stupňů) během probíhajícího nautického soumraku. Ale vzhledem k jasnosti hvězdy by to ani tak neměl být problém.

Pás sítnu planetky (471) Papagena
Pás sítnu planetky (471) Papagena
A odkud má cenu se dívat? Pás předpokládaného zákrytu široký 137 km se téměř vejde mezi čtyři naše největší města – na jedné straně Plzeň a Prahu a na druhé Brno a Ostravu. Zelená čára v mapě představuje centrální linii, modré čáry okraje předpovězeného pásu a červené chybu 1-sigma (malá vzdálenost modré a červené = předpověď je velmi přesná).

Jak hvězdu vyhledat? Uživatelé naváděných montáží nebudou mít problém. Ostatním může pomoci otevřená hvězdokupa Plejády (Messier 45), od které sjedete dalekohledem o 5 stupňů dolů směrem k obzoru. Zde najdete „jasnou bledě modrozelenou hvězdu“, což není nic jiného než planeta Uran. Poté pokračujte o dalších 40 úhlových minut „vpravo dolů“, kde se zakrývaná hvězda nachází.

A jak to celé souvisí se známým rakouským skladatelem? Planetka (471) Papagena, kterou objevil 7. června 1901 německý astronom Max Wolf, je pojmenována po postavě jedné z oper „malého génia“ Wolfganga Amadea Mozarta. Až si vzpomenete (nebo potupně vyhledáte…), která to je, tak především nezapomeňte vzít dalekohled a namířit ho ve správný čas na správnou hvězdu a s napětím čekat, jestli zhasne, nebo ne!

Zbývá otázka majora Bohumila Šebka: A komu (čemu) tím prospějete, co? Uvidíte něco, co jste ještě pravděpodobně na obloze neviděli a můžete také přispět ke zpřesnění tvaru a dráhy planetky. Jen musíte co nejpřesněji zaznamenat časy zhasnutí a rozsvícení hvězdy, ideálně na setiny sekundy!

I neúspěšný pokus o spatření zákrytu také může třeba nasměrovat vaše další astronomické kroky k nevelké skupině lidí, kteří u svých dalekohledů nečekají na to, až se ve vesmíru něco rozsvítí, ale zhasne. Přidejte se!

Nakonec jeden obrázek vygenerovaný z programu Occult, který je lepší než tisíc slov. Najdete v něm vše potřebné!

Předpověď z programu Occult
Předpověď z programu Occult

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zákrytová a astrometrická sekce ČAS



O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryt hvězdy planetkou


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »