58. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet
Obrázek 1: Společná fotografie účastníků 58. praktika SPHE na hvězdárně ve Valašském Meziříčí Autor: Martin Mašek
Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevili na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.
A začalo týdenní peklo. Nikdo moc netušil, že počasí bude natolik přívětivé a přinese nám celkem pět jasných nocí po sobě. Dva mladí účastníci toto zběsilé tempo nevydrželi a v pondělí se s námi rozloučili. Nicméně zbytek vytrval a byl odměněn za svoji vytrvalost pěknými výsledky. Ale o tom později.
Obrázek 2: Na společné prohlídce areálu hvězdárny Autor: Martin MašekAby praktikanti věděli, co mají pozorovat, o to se postarali Marek Skarka a Miloslav Zejda, kteří přednesli své přednášky na témata, co jsou proměnné hvězdy, exoplanety a zákrytové dvojhvězdy. Dalšími motivačními přednáškami byly prezentace o eruptivních hvězdách a dvojhvězdách. Martin Mašek pak zasvětil přítomné do zpracování dat pomocí programů Muniwin a SIPS. Samostatnou kapitolou bylo doladění jak technické, tak softwarové stránky sekčního dalekohledu. Na tom měli největší podíl Petr Mrňák a Radek Dřevěný a díky nim bylo možné tento dalekohled používat po celou dobu praktika. Ve výsledku jsme využívali tři dalekohledy v kopulích, sekční dalekohled, jednu přenosnou hvězdárenskou montáž a využili také jednu hvězdárenskou montáž na pozorování Slunce. K tomu připočtěme ještě tři vlastní sestavy dalekohledů praktikantů a máme tu poměrně slušnou pozorovací skupinu.
Obrázek 3: Marek Skarka během přednášky o roli proměnných hvězd v astronomii Autor: Martin MašekCo se týče kondice pozorovatelů, bylo to docela v pohodě. Jak jsem předpokládal a někteří to posléze potvrdili, první noc byla v pohodě, druhá ještě taktéž, krize se dostavila během třetí noci. Potom se již biorytmus převrátil a zbylé dvě noci už zase byly snesitelnější. Vzhledem k tomu, že většinou končilo pozorování až za svítání, tedy kolem půl šesté, byl k tomu uzpůsoben celodenní program. Zpravidla jsme se viděli znova před obědem, kdy proběhl krátký brífing s hodnocením předchozí noci a pak následovalo zpracovávání dat. Tam nováčkům pomáhali zkušenější, pokud někde tápali při zpracování dat. Z kulturních akcí nakonec zbyla pouze návštěva bowlingového centra, neměl jsem to srdce nebohé pozorovatele hnát při tak náročném programu na celodenní výlet.
Obrázek 4: Petr Mrňák a Radek Dřevěný při práci na sekčním dalekohledu Autor: Martin MašekA jaké jsou výsledky? Při večerním rozdělování úkolů jsme se většinou zaměřoval i na zanedbané, dlouhodobě nepozorované dvojhvězdy s většími amplitudami změn jasnosti, aby světelné křivky minim byly pro nováčky názorné a potěšitelné na pohled. Což přineslo své ovoce. V přednáškovém sále hvězdárny se mnohokráte ozvalo hlasité nadšení, když někdo při zpracování dat objevil novou proměnnou hvězdu, posléze potvrzenou, že je opravdu nová. To se stalo více než desetkrát. Ale asi největším objevem se jeví úspěch sekčního dalekohledu v noci z 20. na 21. srpna (jak příhodné datum :-) ), kdy v poli proměnné hvězdy KIC došlo ke zjasnění jedné hvězdy. Po zpracování dat vše nasvědčuje tomu, že se jedná o nově objevenou eruptivní hvězdu, nyní označenou jako CzeV1364 Cyg. O tento objev se zasloužili Petr Mrňák a Vojtěch Dienstbier. Podrobnější informace o tomto objevu přineseme v samostatném článku.
Na závěr mi dovolte poděkovat hvězdárně ve Valašském Meziříčí za poskytnutí zázemí pro pořádání této akce a všem organizátorům, kteří se podíleli na přípravě praktika a též všem přednášejícím. Doufám, že příští rok se opět s některými účastníky praktika setkáme na této či jiné akci Sekce pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet.
Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine.
Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
2.1. až 16.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4