Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  58. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

58. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Obrázek 1: Společná fotografie účastníků 58. praktika SPHE na hvězdárně ve Valašském Meziříčí
Autor: Martin Mašek

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevili na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.  

A začalo týdenní peklo. Nikdo moc netušil, že počasí bude natolik přívětivé a přinese nám celkem pět jasných nocí po sobě. Dva mladí účastníci toto zběsilé tempo nevydrželi a v pondělí se s námi rozloučili. Nicméně zbytek vytrval a byl odměněn za svoji vytrvalost pěknými výsledky. Ale o tom později. 

Obrázek 2: Na společné prohlídce areálu hvězdárny Autor: Martin Mašek
Obrázek 2: Na společné prohlídce areálu hvězdárny
Autor: Martin Mašek
Aby praktikanti věděli, co mají pozorovat, o to se postarali Marek Skarka a Miloslav Zejda, kteří přednesli své přednášky na témata, co jsou proměnné hvězdy, exoplanety a zákrytové dvojhvězdy. Dalšími motivačními přednáškami byly prezentace o eruptivních hvězdách a dvojhvězdách. Martin Mašek pak zasvětil přítomné do zpracování dat pomocí programů Muniwin a SIPS. Samostatnou kapitolou bylo doladění jak technické, tak softwarové stránky sekčního dalekohledu. Na tom měli největší podíl Petr Mrňák a Radek Dřevěný a díky nim bylo možné tento dalekohled používat po celou dobu praktika. Ve výsledku jsme využívali tři dalekohledy v kopulích, sekční dalekohled, jednu přenosnou hvězdárenskou montáž a využili také jednu hvězdárenskou montáž na pozorování Slunce. K tomu připočtěme ještě tři vlastní sestavy dalekohledů praktikantů a máme tu poměrně slušnou pozorovací skupinu.

Obrázek 3: Marek Skarka během přednášky o roli proměnných hvězd v astronomii Autor: Martin Mašek
Obrázek 3: Marek Skarka během přednášky o roli proměnných hvězd v astronomii
Autor: Martin Mašek
Co se týče kondice pozorovatelů, bylo to docela v pohodě. Jak jsem předpokládal a někteří to posléze potvrdili, první noc byla v pohodě, druhá ještě taktéž, krize se dostavila během třetí noci. Potom se již biorytmus převrátil a zbylé dvě noci už zase byly snesitelnější. Vzhledem k tomu, že většinou končilo pozorování až za svítání, tedy kolem půl šesté, byl k tomu uzpůsoben celodenní program. Zpravidla jsme se viděli znova před obědem, kdy proběhl krátký brífing s hodnocením předchozí noci a pak následovalo zpracovávání dat. Tam nováčkům pomáhali zkušenější, pokud někde tápali při zpracování dat. Z kulturních akcí nakonec zbyla pouze návštěva bowlingového centra, neměl jsem to srdce nebohé pozorovatele hnát při tak náročném programu na celodenní výlet.

Obrázek 4: Petr Mrňák a Radek Dřevěný při práci na sekčním dalekohledu Autor: Martin Mašek
Obrázek 4: Petr Mrňák a Radek Dřevěný při práci na sekčním dalekohledu
Autor: Martin Mašek
A jaké jsou výsledky? Při večerním rozdělování úkolů jsme se většinou zaměřoval i na zanedbané, dlouhodobě nepozorované dvojhvězdy s většími amplitudami změn jasnosti, aby světelné křivky minim byly pro nováčky názorné a potěšitelné na pohled. Což přineslo své ovoce. V přednáškovém sále hvězdárny se mnohokráte ozvalo hlasité nadšení, když někdo při zpracování dat objevil novou proměnnou hvězdu, posléze potvrzenou, že je opravdu nová. To se stalo více než desetkrát. Ale asi největším objevem se jeví úspěch sekčního dalekohledu v noci z 20. na 21. srpna (jak příhodné datum :-) ), kdy v poli proměnné hvězdy KIC došlo ke zjasnění jedné hvězdy. Po zpracování dat vše nasvědčuje tomu, že se jedná o nově objevenou eruptivní hvězdu, nyní označenou jako CzeV1364 Cyg. O tento objev se zasloužili Petr Mrňák a Vojtěch Dienstbier. Podrobnější informace o tomto objevu přineseme v samostatném článku.

Na závěr mi dovolte poděkovat hvězdárně ve Valašském Meziříčí za poskytnutí zázemí pro pořádání této akce a všem organizátorům, kteří se podíleli na přípravě praktika a též všem přednášejícím. Doufám, že příští rok se opět s některými účastníky praktika setkáme na této či jiné akci Sekce pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet.

Fotografie z praktika si můžete prohlédnou ve fotogalerii Sekce proměnných hvězd a exoplanet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Nová proměnná hvězda, Proměnná hvězda, SPHE, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Ladislav Šmelcer, Martin Mašek, Praktikum


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »