58. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet
Obrázek 1: Společná fotografie účastníků 58. praktika SPHE na hvězdárně ve Valašském Meziříčí Autor: Martin Mašek
Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevili na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.
A začalo týdenní peklo. Nikdo moc netušil, že počasí bude natolik přívětivé a přinese nám celkem pět jasných nocí po sobě. Dva mladí účastníci toto zběsilé tempo nevydrželi a v pondělí se s námi rozloučili. Nicméně zbytek vytrval a byl odměněn za svoji vytrvalost pěknými výsledky. Ale o tom později.
Obrázek 2: Na společné prohlídce areálu hvězdárny Autor: Martin MašekAby praktikanti věděli, co mají pozorovat, o to se postarali Marek Skarka a Miloslav Zejda, kteří přednesli své přednášky na témata, co jsou proměnné hvězdy, exoplanety a zákrytové dvojhvězdy. Dalšími motivačními přednáškami byly prezentace o eruptivních hvězdách a dvojhvězdách. Martin Mašek pak zasvětil přítomné do zpracování dat pomocí programů Muniwin a SIPS. Samostatnou kapitolou bylo doladění jak technické, tak softwarové stránky sekčního dalekohledu. Na tom měli největší podíl Petr Mrňák a Radek Dřevěný a díky nim bylo možné tento dalekohled používat po celou dobu praktika. Ve výsledku jsme využívali tři dalekohledy v kopulích, sekční dalekohled, jednu přenosnou hvězdárenskou montáž a využili také jednu hvězdárenskou montáž na pozorování Slunce. K tomu připočtěme ještě tři vlastní sestavy dalekohledů praktikantů a máme tu poměrně slušnou pozorovací skupinu.
Obrázek 3: Marek Skarka během přednášky o roli proměnných hvězd v astronomii Autor: Martin MašekCo se týče kondice pozorovatelů, bylo to docela v pohodě. Jak jsem předpokládal a někteří to posléze potvrdili, první noc byla v pohodě, druhá ještě taktéž, krize se dostavila během třetí noci. Potom se již biorytmus převrátil a zbylé dvě noci už zase byly snesitelnější. Vzhledem k tomu, že většinou končilo pozorování až za svítání, tedy kolem půl šesté, byl k tomu uzpůsoben celodenní program. Zpravidla jsme se viděli znova před obědem, kdy proběhl krátký brífing s hodnocením předchozí noci a pak následovalo zpracovávání dat. Tam nováčkům pomáhali zkušenější, pokud někde tápali při zpracování dat. Z kulturních akcí nakonec zbyla pouze návštěva bowlingového centra, neměl jsem to srdce nebohé pozorovatele hnát při tak náročném programu na celodenní výlet.
Obrázek 4: Petr Mrňák a Radek Dřevěný při práci na sekčním dalekohledu Autor: Martin MašekA jaké jsou výsledky? Při večerním rozdělování úkolů jsme se většinou zaměřoval i na zanedbané, dlouhodobě nepozorované dvojhvězdy s většími amplitudami změn jasnosti, aby světelné křivky minim byly pro nováčky názorné a potěšitelné na pohled. Což přineslo své ovoce. V přednáškovém sále hvězdárny se mnohokráte ozvalo hlasité nadšení, když někdo při zpracování dat objevil novou proměnnou hvězdu, posléze potvrzenou, že je opravdu nová. To se stalo více než desetkrát. Ale asi největším objevem se jeví úspěch sekčního dalekohledu v noci z 20. na 21. srpna (jak příhodné datum :-) ), kdy v poli proměnné hvězdy KIC došlo ke zjasnění jedné hvězdy. Po zpracování dat vše nasvědčuje tomu, že se jedná o nově objevenou eruptivní hvězdu, nyní označenou jako CzeV1364 Cyg. O tento objev se zasloužili Petr Mrňák a Vojtěch Dienstbier. Podrobnější informace o tomto objevu přineseme v samostatném článku.
Na závěr mi dovolte poděkovat hvězdárně ve Valašském Meziříčí za poskytnutí zázemí pro pořádání této akce a všem organizátorům, kteří se podíleli na přípravě praktika a též všem přednášejícím. Doufám, že příští rok se opět s některými účastníky praktika setkáme na této či jiné akci Sekce pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet.
Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety.
Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.