Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ALMA objevila nejranější případ splynutí dávných galaxií

ALMA objevila nejranější případ splynutí dávných galaxií

Kompozitní snímek objektu B14-65666 ukazuje rozložení prachu (červeně), kyslíku (zeleně) a uhlíku (modře)
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), NASA/ESA Hubble Space Telescope, Hashimoto et al.

Výzkumníci využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pozorovali nejranější kombinovaný signál kyslíku, uhlíku a prachu z galaxií, pocházející z doby před 13 miliardami roků. Na základě porovnání s jinými signály astronomové určili, že pozorovaná galaxie je ve skutečnosti dvojicí objektů ve fázi splynutí, což z nich dělá nejranější příklad doposud pozorované srážky galaxií.

Takuya Hashimoto z Waseda University, Japonsko a jeho vědecký tým použil radioteleskop ALMA k pozorování objektu B14-65666, který je od Země vzdálen 13 miliard světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Sextantu. Vzhledem ke konečné rychlosti šíření světla signál, který astronomové v současnosti zachytili, putoval vesmírem 13 miliard roků, než byl vědci studován. Jinak řečeno, získané informace nás informují o tom, jak galaxie vypadaly před 13 miliardami roků, zhruba jednu miliardu let po Velkém třesku.

ALMA uskutečnila nejranější pozorování rádiové emise kyslíku, uhlíku a prachu v objektu B14-65666. Detekce vícenásobných signálů umožnila astronomům „vydolovat“ doplňující informace. Analýza dat ukázala, že emise jsou rozděleny do dvou skvrn. Dřívější pozorování pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST odhalila v objektu B14-65666 dvě hvězdokupy. Nyní na základě signálu představujícího trojitou emisi detekovanou pomocí radioteleskopu ALMA byli astronomové schopni prokázat, že dvě skvrny tvoří jeden systém, avšak s odlišnou rychlostí; z toho vyplývá, že tyto skvrny jsou splývající galaxie. Jedná se o nejčasnější případ pozorované srážky galaxií.

Umělecká představa srážky galaxií B14-65666 ve vzdálenosti 13 miliard světelných roků Autor: NAOJ
Umělecká představa srážky galaxií B14-65666 ve vzdálenosti 13 miliard světelných roků
Autor: NAOJ
Výzkumný tým odhaduje, že celková hmotnost objektu B14-65666 je méně než 10 % hmotnosti naší Galaxie, což znamená, že se nachází v rané fázi vývoje. Nehledě na mládí útvaru se zde rodí nové hvězdy 100× rychleji než v Mléčné dráze. Podobně velká rychlost vzniku hvězd je dalším znakem splynutí galaxií, protože v kolidujících galaxiích dochází ke stlačování plynu, což přirozeně vede k překotné tvorbě hvězd.

Na základě množství dat z radioteleskopu ALMA a kosmického teleskopu HST v kombinaci s jejich pokročilou analýzou jsme mohli postoupit o kousek dál a prokázat, že objekt B14-65666 je dvojicí srážejících se galaxií z rané etapy vývoje vesmíru,“ vysvětluje Takuya Hashimoto. „Detekce rádiových vln tří složek v tak vzdáleném objektu prokazuje vysokou způsobilost radioteleskopu ALMA zkoumat vzdálené oblasti vesmíru.“

Přítomnost galaxií podobných Mléčné dráze potvrzuje nespočet často dramatických splynutí v minulosti. Občas i mnohem hmotnější galaxie pohltily menší hvězdné ostrovy. Ve vzácných případech se galaxie podobných velikostí spojí a vytvoří novou velkou galaxii. Vzájemná splynutí jsou neodmyslitelná pro vývoj galaxií a přitahují mnoho astronomů posedlých jejich zkoumáním.

Naším příštím krokem bude pátrání po přítomnosti dusíku, dalšího důležitého chemického prvku, a stejně tak po přítomnosti molekuly oxidu uhelnatého,“ říká Akio Inoue, profesor na Waseda University. „Doufáme, že nakonec na základě těchto pozorování porozumíme koloběhu a akumulaci chemických prvků a hmoty v kontextu vzniku a vývoje galaxií.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] almaobservatory.org
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Splynutí vzdálených galaxií, Radioteleskop ALMA


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »