Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Aparatura LIGO již potřetí detekovala gravitační vlny

Aparatura LIGO již potřetí detekovala gravitační vlny

Splynutí vzdálených černých děr uvolnilo gravitační vlny
Autor: LIGO/A. Simonnet

Pomocí zařízení LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) se uskutečnila již třetí detekce gravitačních vln – zčeření časoprostoru, což názorně dokazuje, že bylo definitivně otevřeno nové okno pro astronomická pozorování. Jak se stalo i v případě prvních dvou detekcí, gravitační vlny byly detekovány v důsledku splynutí dvou černých děr za vytvoření černé díry větší velikosti. Část hmoty se přitom přeměnila na gravitační vlny.

Nově pozorovaná černá díra vzniklá při splynutí má hmotnost přibližně 49× větší, než je hmotnost našeho Slunce. Tím zaplňuje mezeru v hmotnostech černých děr vzniklých při splynutích, která byla pozorována prostřednictvím gravitačních vln v předcházejících dvou případech aparaturou LIGO. Hmotnosti těchto černých děr byly odhadnuty na 62 (při první detekci) a 21 hmotností Slunce (při druhé detekci).

Pokročili jsme v potvrzení existence hvězdných černých děr, které jsou větší než 20 hmotností Slunce – což jsou objekty, které jsme před zprovozněním aparatury LIGO neznali,“ říká David Shoemaker (MIT), nově zvolený mluvčí pro LIGO Scientific Collaboration (LSC), což je seskupení, které sdružuje více než 1000 vědců z různých států světa, kteří se podílejí na výzkumu LIGO společně s evropskou základnou Virgo Collaboration. „Je pozoruhodné, že lidé mohou formulovat společnou myšlenku a prověřit ji při pozorování tak zvláštních a extrémních událostí, které se odehrály před několika miliardami roků ve vzdálenosti několika miliard světelných let od Země. Vědecká zařízení LIGO a Virgo budou pracovat společně na těchto úkolech.“

K nové detekci došlo v průběhu současné pozorovací kampaně LIGO, která začala 30. 11. 2016 a bude pokračovat i v létě letošního roku. LIGO funguje na základě mezinárodní spolupráce a její členové se nacházejí ve všech částech světa. Pozorování jsou prováděna pomocí dvou detektorů – jeden se nachází v Hanfordu (Washington), druhý najdeme v Livingstonu (Luisiana) – obě aparatury řídí Caltech (California Institute of Technology) a MIT (Massachusetts Institute of Technology), výzkum financuje National Science Foundation (NSF).

Tři zaznamenané případy detekce gravitačních vln Autor: LSC/OzGrav
Tři zaznamenané případy detekce gravitačních vln
Autor: LSC/OzGrav
Zařízení LIGO zaznamenalo poprvé příchod gravitačních vln v září 2015 v průběhu první pozorovací kampaně od uskutečněného velkého zlepšení v rámci programu nazvaného Advanced LIGO. Druhý případ zaznamenání gravitačních vln nastal v prosinci 2015. Třetí případ detekce označené GW170104 nastal 4. 1. 2017. Výsledky nového pozorování byly přijaty k publikování v časopise Physical Review Letters.

Ve všech třech případech každý z dvojice detektorů LIGO zaznamenal gravitační vlny nesmírně energetických splynutí dvou černých děr. Jedná se o kolize, při kterých se uvolní mnohem více energie, než je celková energie záření všech hvězd a galaxií ve vesmíru. Poslední detekce gravitačních vln se zdá být nejvzdálenější, ke splynutí černých děr došlo ve vzdálenosti okolo 3 miliard světelných roků. V prvním a druhém případě byly kolidující černé díry vzdáleny od Země 1,3 resp. 1,4 miliardy světelných roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] universetoday.com
[3] astro.cz
[4] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Gravitační vlny, Splynutí černých děr


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »