Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Aparatura LIGO již potřetí detekovala gravitační vlny

Aparatura LIGO již potřetí detekovala gravitační vlny

Splynutí vzdálených černých děr uvolnilo gravitační vlny
Autor: LIGO/A. Simonnet

Pomocí zařízení LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) se uskutečnila již třetí detekce gravitačních vln – zčeření časoprostoru, což názorně dokazuje, že bylo definitivně otevřeno nové okno pro astronomická pozorování. Jak se stalo i v případě prvních dvou detekcí, gravitační vlny byly detekovány v důsledku splynutí dvou černých děr za vytvoření černé díry větší velikosti. Část hmoty se přitom přeměnila na gravitační vlny.

Nově pozorovaná černá díra vzniklá při splynutí má hmotnost přibližně 49× větší, než je hmotnost našeho Slunce. Tím zaplňuje mezeru v hmotnostech černých děr vzniklých při splynutích, která byla pozorována prostřednictvím gravitačních vln v předcházejících dvou případech aparaturou LIGO. Hmotnosti těchto černých děr byly odhadnuty na 62 (při první detekci) a 21 hmotností Slunce (při druhé detekci).

Pokročili jsme v potvrzení existence hvězdných černých děr, které jsou větší než 20 hmotností Slunce – což jsou objekty, které jsme před zprovozněním aparatury LIGO neznali,“ říká David Shoemaker (MIT), nově zvolený mluvčí pro LIGO Scientific Collaboration (LSC), což je seskupení, které sdružuje více než 1000 vědců z různých států světa, kteří se podílejí na výzkumu LIGO společně s evropskou základnou Virgo Collaboration. „Je pozoruhodné, že lidé mohou formulovat společnou myšlenku a prověřit ji při pozorování tak zvláštních a extrémních událostí, které se odehrály před několika miliardami roků ve vzdálenosti několika miliard světelných let od Země. Vědecká zařízení LIGO a Virgo budou pracovat společně na těchto úkolech.“

K nové detekci došlo v průběhu současné pozorovací kampaně LIGO, která začala 30. 11. 2016 a bude pokračovat i v létě letošního roku. LIGO funguje na základě mezinárodní spolupráce a její členové se nacházejí ve všech částech světa. Pozorování jsou prováděna pomocí dvou detektorů – jeden se nachází v Hanfordu (Washington), druhý najdeme v Livingstonu (Luisiana) – obě aparatury řídí Caltech (California Institute of Technology) a MIT (Massachusetts Institute of Technology), výzkum financuje National Science Foundation (NSF).

Tři zaznamenané případy detekce gravitačních vln Autor: LSC/OzGrav
Tři zaznamenané případy detekce gravitačních vln
Autor: LSC/OzGrav
Zařízení LIGO zaznamenalo poprvé příchod gravitačních vln v září 2015 v průběhu první pozorovací kampaně od uskutečněného velkého zlepšení v rámci programu nazvaného Advanced LIGO. Druhý případ zaznamenání gravitačních vln nastal v prosinci 2015. Třetí případ detekce označené GW170104 nastal 4. 1. 2017. Výsledky nového pozorování byly přijaty k publikování v časopise Physical Review Letters.

Ve všech třech případech každý z dvojice detektorů LIGO zaznamenal gravitační vlny nesmírně energetických splynutí dvou černých děr. Jedná se o kolize, při kterých se uvolní mnohem více energie, než je celková energie záření všech hvězd a galaxií ve vesmíru. Poslední detekce gravitačních vln se zdá být nejvzdálenější, ke splynutí černých děr došlo ve vzdálenosti okolo 3 miliard světelných roků. V prvním a druhém případě byly kolidující černé díry vzdáleny od Země 1,3 resp. 1,4 miliardy světelných roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] universetoday.com
[3] astro.cz
[4] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Gravitační vlny, Splynutí černých děr


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »