Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili dosud nevídané detaily v centru naší Galaxie

Astronomové objevili dosud nevídané detaily v centru naší Galaxie

Panorama centrální oblasti Mléčné dráhy pořízené kosmickou observatoří Chandra X-ray Observatory a dalšími teleskopy
Autor: NASA/CXC/UMass/Q. D. Wang/NRF/SARAO/MeerKAT

Na základě použití kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a radioteleskopu MeerKAT v jižní Africe astronomové z University of Massachusetts, Amherst, detailně zmapovali centrální region naší Galaxie – Mléčné dráhy. Rentgenové a rádiové záření zobrazilo bouřlivé kosmické „počasí“ v centru naší Galaxie.

Na připojeném úvodním obrázku ukazuje zveřejněné panorama centrální oblast Mléčné dráhy. Je založen na dřívějších průzkumech uskutečněných kosmickou observatoří Chandra X-ray Observatory (NASA) a dalšími dalekohledy a rozšiřuje vysokoenergetický pohled observatoře Chandra dále nad a pod galaktickou rovinu, než při dřívějších zobrazovacích kampaních. Rentgenové záření detekované družicí Chandra je znázorněno oranžovou, zelenou a fialovou barvou, znázorňující rozdílné energie v oboru záření X. Data z radioteleskopu MeerKAT jsou znázorněna šedou barvou.

Galaxie se podobá ekosystému,“ říká profesor Daniel Wang, astronom na Department of Astronomy at the University of Massachusetts, Amherst. „Víme, že centra galaxií hrají nesmírnou roli v jejich vývoji.“

A přece cokoliv se stalo v centru naší Galaxie, je obtížné studovat, nehledě na jeho relativní blízkost vůči Zemi, protože oblast je zahalena hustou „mlhou“ tvořenou plynem a prachem. Výsledkem práce týmu astronomů je vytvoření doposud nejzřetelnějšího obrázku dvojice chocholů emitujících rentgenové záření, které se vynořují z oblasti poblíž supermasivní černé díry, nacházející se v centru naší Galaxie.

Snímek pořízený na rádiových vlnách radioteleskopem MeerKAT zobrazený šedou barvou je podkladem pro rentgenové záření znázorněné v barvách oranžové (horké), zelené (žhavější) a fialové (nejžhavější); na rozdíl od úvodního obrázku je panorama centrální oblasti Mléčné dráhy doplněné o  popisky Autor: NASA/CXC/UMass/Q. D. Wang/NRF/SARAO/MeerKAT
Snímek pořízený na rádiových vlnách radioteleskopem MeerKAT zobrazený šedou barvou je podkladem pro rentgenové záření znázorněné v barvách oranžové (horké), zelené (žhavější) a fialové (nejžhavější); na rozdíl od úvodního obrázku je panorama centrální oblasti Mléčné dráhy doplněné o popisky
Autor: NASA/CXC/UMass/Q. D. Wang/NRF/SARAO/MeerKAT
Dokonce ještě úchvatnější je objev rentgenového vlákna pojmenovaného G0.17-0.41, které se nachází poblíž jižního chocholu. „Toto vlákno vedlo k odhalení nového fenoménu. Je to důkaz pokračujícího magnetického pole a jevu jeho opětovného propojení (rekonexe),“ říká Daniel Wang. „Vlákno pravděpodobně představuje pouze špičku ledovce jevu s názvem magnetické rekonexe.“

V oblasti centra Galaxie hraje významnou roli proces magnetické rekonexe, při kterém dochází k překřížení a „vyzkratování“ magnetických siločar, čímž dojde k uvolnění velkého množství energie. „To je intenzivní proces a je známo, že bude zodpovědný za takové dobře známé jevy, jako jsou sluneční erupce, které vytvářejí kosmické počasí dostatečně výkonné narušit rozvodné a komunikační systémy zde na Zemi. Vytvářejí rovněž působivé polární záře,“ říká Daniel Wang.

Astronomové se nyní domnívají, že magnetické rekonexe se rovněž vyskytují v mezihvězdném prostoru a mají tendenci odehrávat se na vnější hranici expandujících chocholů urychlovaných centrem naší Galaxie.

Jaké je celkové množství energie proudící v centru naší Galaxie? Jak je vytvářena a transportována? A jak to ovlivňuje galaktický ekosystém?“ ptá se profesor Wang. „To jsou fundamentální otázky, jejichž odpovědi pomohou odhalit historii Mléčné dráhy.“

Výsledky pozorování vědeckého týmu byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Centrální oblast Mléčné dráhy, Chandra X-ray Observatory, Naše Galaxie Mléčná dráha


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »