Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili dosud nevídané detaily v centru naší Galaxie

Astronomové objevili dosud nevídané detaily v centru naší Galaxie

Panorama centrální oblasti Mléčné dráhy pořízené kosmickou observatoří Chandra X-ray Observatory a dalšími teleskopy
Autor: NASA/CXC/UMass/Q. D. Wang/NRF/SARAO/MeerKAT

Na základě použití kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a radioteleskopu MeerKAT v jižní Africe astronomové z University of Massachusetts, Amherst, detailně zmapovali centrální region naší Galaxie – Mléčné dráhy. Rentgenové a rádiové záření zobrazilo bouřlivé kosmické „počasí“ v centru naší Galaxie.

Na připojeném úvodním obrázku ukazuje zveřejněné panorama centrální oblast Mléčné dráhy. Je založen na dřívějších průzkumech uskutečněných kosmickou observatoří Chandra X-ray Observatory (NASA) a dalšími dalekohledy a rozšiřuje vysokoenergetický pohled observatoře Chandra dále nad a pod galaktickou rovinu, než při dřívějších zobrazovacích kampaních. Rentgenové záření detekované družicí Chandra je znázorněno oranžovou, zelenou a fialovou barvou, znázorňující rozdílné energie v oboru záření X. Data z radioteleskopu MeerKAT jsou znázorněna šedou barvou.

Galaxie se podobá ekosystému,“ říká profesor Daniel Wang, astronom na Department of Astronomy at the University of Massachusetts, Amherst. „Víme, že centra galaxií hrají nesmírnou roli v jejich vývoji.“

A přece cokoliv se stalo v centru naší Galaxie, je obtížné studovat, nehledě na jeho relativní blízkost vůči Zemi, protože oblast je zahalena hustou „mlhou“ tvořenou plynem a prachem. Výsledkem práce týmu astronomů je vytvoření doposud nejzřetelnějšího obrázku dvojice chocholů emitujících rentgenové záření, které se vynořují z oblasti poblíž supermasivní černé díry, nacházející se v centru naší Galaxie.

Snímek pořízený na rádiových vlnách radioteleskopem MeerKAT zobrazený šedou barvou je podkladem pro rentgenové záření znázorněné v barvách oranžové (horké), zelené (žhavější) a fialové (nejžhavější); na rozdíl od úvodního obrázku je panorama centrální oblasti Mléčné dráhy doplněné o  popisky Autor: NASA/CXC/UMass/Q. D. Wang/NRF/SARAO/MeerKAT
Snímek pořízený na rádiových vlnách radioteleskopem MeerKAT zobrazený šedou barvou je podkladem pro rentgenové záření znázorněné v barvách oranžové (horké), zelené (žhavější) a fialové (nejžhavější); na rozdíl od úvodního obrázku je panorama centrální oblasti Mléčné dráhy doplněné o popisky
Autor: NASA/CXC/UMass/Q. D. Wang/NRF/SARAO/MeerKAT
Dokonce ještě úchvatnější je objev rentgenového vlákna pojmenovaného G0.17-0.41, které se nachází poblíž jižního chocholu. „Toto vlákno vedlo k odhalení nového fenoménu. Je to důkaz pokračujícího magnetického pole a jevu jeho opětovného propojení (rekonexe),“ říká Daniel Wang. „Vlákno pravděpodobně představuje pouze špičku ledovce jevu s názvem magnetické rekonexe.“

V oblasti centra Galaxie hraje významnou roli proces magnetické rekonexe, při kterém dochází k překřížení a „vyzkratování“ magnetických siločar, čímž dojde k uvolnění velkého množství energie. „To je intenzivní proces a je známo, že bude zodpovědný za takové dobře známé jevy, jako jsou sluneční erupce, které vytvářejí kosmické počasí dostatečně výkonné narušit rozvodné a komunikační systémy zde na Zemi. Vytvářejí rovněž působivé polární záře,“ říká Daniel Wang.

Astronomové se nyní domnívají, že magnetické rekonexe se rovněž vyskytují v mezihvězdném prostoru a mají tendenci odehrávat se na vnější hranici expandujících chocholů urychlovaných centrem naší Galaxie.

Jaké je celkové množství energie proudící v centru naší Galaxie? Jak je vytvářena a transportována? A jak to ovlivňuje galaktický ekosystém?“ ptá se profesor Wang. „To jsou fundamentální otázky, jejichž odpovědi pomohou odhalit historii Mléčné dráhy.“

Výsledky pozorování vědeckého týmu byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Centrální oblast Mléčné dráhy, Chandra X-ray Observatory, Naše Galaxie Mléčná dráha


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »