Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili dosud nevídané detaily v centru naší Galaxie

Astronomové objevili dosud nevídané detaily v centru naší Galaxie

Panorama centrální oblasti Mléčné dráhy pořízené kosmickou observatoří Chandra X-ray Observatory a dalšími teleskopy
Autor: NASA/CXC/UMass/Q. D. Wang/NRF/SARAO/MeerKAT

Na základě použití kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a radioteleskopu MeerKAT v jižní Africe astronomové z University of Massachusetts, Amherst, detailně zmapovali centrální region naší Galaxie – Mléčné dráhy. Rentgenové a rádiové záření zobrazilo bouřlivé kosmické „počasí“ v centru naší Galaxie.

Na připojeném úvodním obrázku ukazuje zveřejněné panorama centrální oblast Mléčné dráhy. Je založen na dřívějších průzkumech uskutečněných kosmickou observatoří Chandra X-ray Observatory (NASA) a dalšími dalekohledy a rozšiřuje vysokoenergetický pohled observatoře Chandra dále nad a pod galaktickou rovinu, než při dřívějších zobrazovacích kampaních. Rentgenové záření detekované družicí Chandra je znázorněno oranžovou, zelenou a fialovou barvou, znázorňující rozdílné energie v oboru záření X. Data z radioteleskopu MeerKAT jsou znázorněna šedou barvou.

Galaxie se podobá ekosystému,“ říká profesor Daniel Wang, astronom na Department of Astronomy at the University of Massachusetts, Amherst. „Víme, že centra galaxií hrají nesmírnou roli v jejich vývoji.“

A přece cokoliv se stalo v centru naší Galaxie, je obtížné studovat, nehledě na jeho relativní blízkost vůči Zemi, protože oblast je zahalena hustou „mlhou“ tvořenou plynem a prachem. Výsledkem práce týmu astronomů je vytvoření doposud nejzřetelnějšího obrázku dvojice chocholů emitujících rentgenové záření, které se vynořují z oblasti poblíž supermasivní černé díry, nacházející se v centru naší Galaxie.

Snímek pořízený na rádiových vlnách radioteleskopem MeerKAT zobrazený šedou barvou je podkladem pro rentgenové záření znázorněné v barvách oranžové (horké), zelené (žhavější) a fialové (nejžhavější); na rozdíl od úvodního obrázku je panorama centrální oblasti Mléčné dráhy doplněné o  popisky Autor: NASA/CXC/UMass/Q. D. Wang/NRF/SARAO/MeerKAT
Snímek pořízený na rádiových vlnách radioteleskopem MeerKAT zobrazený šedou barvou je podkladem pro rentgenové záření znázorněné v barvách oranžové (horké), zelené (žhavější) a fialové (nejžhavější); na rozdíl od úvodního obrázku je panorama centrální oblasti Mléčné dráhy doplněné o popisky
Autor: NASA/CXC/UMass/Q. D. Wang/NRF/SARAO/MeerKAT
Dokonce ještě úchvatnější je objev rentgenového vlákna pojmenovaného G0.17-0.41, které se nachází poblíž jižního chocholu. „Toto vlákno vedlo k odhalení nového fenoménu. Je to důkaz pokračujícího magnetického pole a jevu jeho opětovného propojení (rekonexe),“ říká Daniel Wang. „Vlákno pravděpodobně představuje pouze špičku ledovce jevu s názvem magnetické rekonexe.“

V oblasti centra Galaxie hraje významnou roli proces magnetické rekonexe, při kterém dochází k překřížení a „vyzkratování“ magnetických siločar, čímž dojde k uvolnění velkého množství energie. „To je intenzivní proces a je známo, že bude zodpovědný za takové dobře známé jevy, jako jsou sluneční erupce, které vytvářejí kosmické počasí dostatečně výkonné narušit rozvodné a komunikační systémy zde na Zemi. Vytvářejí rovněž působivé polární záře,“ říká Daniel Wang.

Astronomové se nyní domnívají, že magnetické rekonexe se rovněž vyskytují v mezihvězdném prostoru a mají tendenci odehrávat se na vnější hranici expandujících chocholů urychlovaných centrem naší Galaxie.

Jaké je celkové množství energie proudící v centru naší Galaxie? Jak je vytvářena a transportována? A jak to ovlivňuje galaktický ekosystém?“ ptá se profesor Wang. „To jsou fundamentální otázky, jejichž odpovědi pomohou odhalit historii Mléčné dráhy.“

Výsledky pozorování vědeckého týmu byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Centrální oblast Mléčné dráhy, Chandra X-ray Observatory, Naše Galaxie Mléčná dráha


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »