Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili uprchlické galaxie

Astronomové objevili uprchlické galaxie

Schématické znázornění vzniku uprchlické galaxie
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team

Astronomové znají přibližně dvě desítky hvězdných uprchlíků vyvržených z galaxií, objevili také jednu kulovou hvězdokupu nadobro unikající z mateřské galaxie. Nyní spatřili 11 unikajících galaxií, které byly vymrštěny z jejich původních působišť na věčnou cestu prázdným mezigalaktickým prostorem.

„Tyto galaxie čeká osiřelá budoucnost v podobě vyhnanství z kupy galaxií, kdy si budou žít vlastním životem,“ říká astronom Igor Chilingarian (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). Igor Chilingarian je hlavním autorem článku publikovaného v časopise Science.

Jako uprchlický označujeme objekt, který se pohybuje rychleji než únikovou rychlostí, což znamená, že opustí svůj dosavadní domov a již nikdy se nevrátí zpět. V případě unikajících hvězd je jejich rychlost větší než 500 km/s. Vyvržená galaxie se řítí mnohem rychleji: pohybuje se vesmírem rychlostí zhruba 3 000 km/s.

Igor Chilingarian a jeho spolupracovník Ivan Zolotukhin (L'Institut de Recherche en Astrophysique et Planetologie) si původně vytkli za cíl identifikovat nové členy třídy galaxií označovaných jako kompaktní elipsoidy. Tato velmi malá hvězdná uskupení jsou větší než kulové hvězdokupy, avšak menší než typické galaxie: jejich průměr činí pouze několik stovek světelných roků. Pro porovnání: naše Galaxie má průměr asi 100 000 světelných roků. Kompaktní elipsoidy mají rovněž 1000krát menší hmotnost než galaxie srovnatelné s Mléčnou dráhou.

Před touto studií bylo známo pouze 30 kompaktních eliptických galaxií mající svá „bydliště“ v galaktických kupách. K vypátrání nových exemplářů Chilingarian a Zolotukhin roztřídili veřejně dostupná data z přehlídky vesmíru Sloan Digital Sky Survey a z astronomické družice GALEX. Jejich výzkum vedl k identifikování téměř 200 doposud neznámých kompaktních elipsoidů. Z tohoto počtu bylo 11 naprosto izolovaných a byly nalezeny daleko od pozorovaných velkých galaxií nebo galaktických kup.

„První kompaktní elipsoid byl objeven v jedné kupě galaxií, jelikož byla prvním objektem, který jsme prozkoumali. Rozšířili jsme naše výzkumy a objevili neočekávané,“ říká Zolotukhin.

Objev těchto osamělých kompaktních elipsoidů nebyl očekáván, protože se teoretikové domnívali, že mají původ v galaxiích, kterým byla „svlečena“ většina hvězd v důsledku interakcí s mnohem většími galaxiemi. Proto byly kompaktní galaxie hledány v blízkosti velkých galaxií.

Nejen že byly objeveny osamocené kompaktní elipsoidy, ale bylo zjištěno, že se pohybují mnohem rychleji než jejich „sourozenci“ v kupě galaxií. „Ptali jsme se sami sebe, jak jinak by se dal tento problém vysvětlit? Odpověď spočívala v klasické interakci tří těles,“ konstatoval Chilingarian.

Hyperrychlé hvězdy mohou vzniknout v případě, kdy se binární hvězdný systém přiblíží do blízkosti černé díry v centru galaxie. Jedna hvězda je gravitací černé díry zachycena, zatímco druhá je vymrštěna pryč obrovskou rychlostí.

Schématické znázornění vzniku uprchlické galaxie Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team
Schématické znázornění vzniku uprchlické galaxie
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team
Stejně tak kompaktní elipsoid mohl být součástí dvojice galaxií, přičemž větší galaxie jej připravila o jeho vnější hvězdnou obálku. Následně se do galaktického tance zapletla třetí galaxie a kompaktní elipsoid byl vymrštěn pryč.

Objev představuje význačný úspěch virtuální observatoře, což je projekt shromažďování dat z velkých astronomických průzkumů, přičemž informace jsou snadno dostupné pro výzkumníky. Takzvaná „těžba“ dat může následně vést k objevům, které nikdo neočekával, když byla data shromažďována.

„Potvrdili jsme, že velké archivy můžeme použít k potenciálnímu odhalení něčeho zajímavého, a nám se to podařilo,“ dodává Igor Chilingarian.

Popis k trojdílnému obrázku: Schematické znázornění vzniku uprchlické galaxie. Na prvním panelu se spirální galaxie jako „vetřelec“ (červená šipka) přibližuje k centru kupy galaxií, zatímco kompaktní galaxie (cE) již krouží (modrá šipka) kolem hmotné centrální eliptické galaxie. Na druhém panelu se vetřelec přiblíží ke kompaktnímu elipsoidu, který dostane gravitační „kopanec“ od galaxie-vetřelce. Na třetím panelu kompaktní elipsoid uniká z kupy galaxií, zatímco vetřelec je pohlcen obří eliptickou galaxií v centru kupy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Unikající galaxie, Kupa galaxií


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »