Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové upřesnili, kdy dojde ke srážce Mléčné dráhy s galaxií v Andromedě

Astronomové upřesnili, kdy dojde ke srážce Mléčné dráhy s galaxií v Andromedě

Astrometrická družice Gaia Evropské kosmické agentury
Autor: ESA

Astrometrická družice Gaia Evropské kosmické agentury ESA pohlédla za hranice naší Galaxie a prozkoumala dvě blízké galaxie M31 a M33, aby odhalila pohyb hvězd uvnitř těchto dvou hvězdných ostrovů, a také aby zjistila, kdy nastane kolize galaxie M31 s Mléčnou dráhou – výsledky jsou překvapivé.

Naše Galaxie patří k velkému uskupení galaxií, které známe jako Místní skupinu galaxií. Kromě Mléčné dráhy tam patří dvě velké galaxie v souhvězdích Andromedy a Trojúhelníku – známé též jako M31 a M33. Tato trojice galaxií představuje většinu hmotnosti Místní skupiny.

Astronomové mají již dlouhou dobu podezření, že galaxie v Andromedě se jednoho dne srazí s naší Galaxií a kompletně přebuduje naše kosmické okolí. Nicméně prostorové rozložení pohybů členů Místní skupiny galaxií zůstávalo nejasné a vytvářelo nejistý obraz budoucnosti Mléčné dráhy.

Musíme studovat prostorové rozložení pohybů galaxií, abychom odhalili, jak se zvětšovaly a vyvíjely, a jak vytvářely a ovlivňovaly své struktury a způsob fungování,“ říká hlavní autor studie Roeland van der Marel, Space Telescope Science Institute in Baltimore, USA. „Byli jsme schopni to učinit na základě druhé sady velmi kvalitních dat pořízených družicí Gaia.“

Gaia v současné době vytváří nejpřesnější 3D mapu rozložení hvězd v okolním vesmíru a získaná data jsou postupně uvolňována. Údaje z druhého balíku, který byl publikován v dubnu 2018, byly použity i k tomuto výzkumu.

Dřívější studie Místní skupiny galaxií kombinovaly pozorování z kosmických observatoří včetně Hubbleova kosmického dalekohledu a pozemního radioteleskopu Very Long Baseline Array (VLBA) ke zjištění, jak se mění dráhy galaxií v čase. Dvě spirální galaxie tvaru disku jsou vzdáleny 2,5 a 3 milióny světelných roků od Země. Jsou však dostatečně blízko jedna vůči druhé, takže se mohou navzájem ovlivňovat.

Zatímco Hubbleův teleskop získal vůbec nejostřejší snímky galaxií v Andromedě a v Trojúhelníku, družice Gaia měřila s nevídanou přesností individuální polohy a pohyby velkého množství hvězd, které je tvoří.

Prostřednictvím družice Gaia jsme pozorovali tisíce jednotlivých hvězd v obou galaxiích a studovali, jak se tyto hvězdy pohybují uvnitř svých galaktických domovů,“ dodává spoluautor článku Mark Fardal, rovněž ze Space Telescope Science Institute. „Přestože Gaia má za cíl především studovat Mléčnou dráhu, je dostatečně výkonná i ke studiu zejména hmotných a jasných hvězd uvnitř blízkých regionů tvorby nových hvězd – dokonce i v galaxiích mimo Mléčnou dráhu.“

Hvězdné pohyby změřené družicí Gaia odhalily nejen to, jak se každá z dvojice galaxií pohybuje vesmírem, ale rovněž jejich otáčení kolem rotační osy. Zhruba před sto lety, kdy astronomové poprvé zkoušeli porozumět podstatě galaxií, tato měření rotace byla velmi vyhledávaná, avšak nemohla být úspěšně realizována pomocí dalekohledů, které byly v tehdejší době dostupné.

To trvalo do té doby, než byly nakonec vyvinuty observatoře jako Gaia,“ říká Roeland van der Marel. „Nejprve jsme změřili, jak se M31 a M33 otáčejí jako tělesa. Uplynulo 100 let a družice Gaia nakonec změřila přesně nepatrnou rychlost rotace nejbližší sousední galaxie M31. To nám pomůže lépe porozumět podstatě galaxií.“

Kombinací existujících pozorování s novými daty získanými družicí Gaia astronomové určili, jak se galaxie v Andromedě a v Trojúhelníku pohybují napříč oblohou a vypočítali oběžné dráhy pro každou z nich zpětně v čase i do budoucna na několik miliard roků.

Budoucí pohyb Mléčné dráhy, M31 a M33: o – současná poloha galaxií; > – za 2,5 miliardy roků; × – za 4,5 miliardy roků Autor: Orbits: E. Patel, G. Besla (University of Arizona), R. van der Marel (STScI); Images: ESA (Milky Way
Budoucí pohyb Mléčné dráhy, M31 a M33: o – současná poloha galaxií; > – za 2,5 miliardy roků; × – za 4,5 miliardy roků
Autor: Orbits: E. Patel, G. Besla (University of Arizona), R. van der Marel (STScI); Images: ESA (Milky Way
Zjištěné rychlosti nám ukázaly, že M33 nemůže být na dlouhodobé oběžné dráze kolem galaxie M31,“ říká spoluautor článku Ekta Patel z University of Arizona, USA. „Naše modely jednoznačně napovídají, že galaxie M33 je na cestě k prvnímu přiblížení ke galaxii M31.“

Zatímco Mléčná dráha a galaxie v Andromedě jsou předurčeny ke kolizi a splynutí, načasování a ničivý účinek vzájemného působení bude rovněž pravděpodobně odlišný, než se předpokládalo. Galaxie se nesrazí čelně, ale dojde spíše k bočnímu setkání. Může k tomu dojít ne za 3,9 miliardy roků, ale až za 4,5 miliardy – tedy o 600 miliónů roků později, než jsme předpokládali. „Tento objev je zásadní pro naše chápání vývoje galaxií a jejich interakcí,“ říká Timo Prusti, vědecký pracovník ESA v projektu Gaia.

U M31 a M33 vidíme neobvyklé charakteristiky, jako například deformované proudy plynů a hvězd. Jestliže se galaxie nesetkaly dříve, nemohlo to být způsobeno silami v průběhu přiblížení. Možná se tyto proudy vytvořily prostřednictvím vzájemného ovlivňování s jinými galaxiemi nebo v důsledku dynamiky plynů v samotných galaxiích.

Gaia byla zkonstruována především za účelem mapování hvězd v naší Galaxii – avšak tato nová studie ukázala, že družice překonala očekávání a může poskytnout unikátní pohledy na strukturu a dynamiku galaxií za hranicí našeho hvězdného ostrova. Další pozorování nepatrných pohybů těchto galaxií napříč oblohou prostřednictvím družice Gaia povedou ještě k většímu zpřesnění našich znalostí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Srážka galaxií, Galaxie M33, Galaxie M31, Galaxie Mléčná dráha


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »