Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové vyvinuli novou metodu ke změření Hubbleovy konstanty

Astronomové vyvinuli novou metodu ke změření Hubbleovy konstanty

Umělecké ztvárnění splynutí dvou neutronových hvězd s výronem gravitačních vln
Autor: NSF/LIGO/Sonoma State University/A. Simonnet

Hubbleova konstanta určuje současnou rychlost rozpínání vesmíru a hraje stěžejní roli v kosmologii: může být využita ke stanovení velikosti a stáří vesmíru, stejně tak může posloužit jako dokonalý nástroj pro interpretaci pozorování vesmírných objektů a jevů. Mezinárodní tým astronomů použil kombinaci detekce gravitačních vln a rádiových pozorování úkazu GW170817, kdy došlo ke splynutí dvou neutronových hvězd pozorovaného v roce 2017, a to k určení mnohem přesnější hodnoty Hubbleovy konstanty.

Dvě hlavní metody používané k určení Hubbleovy konstanty využívají jednak charakteristiky pozadí kosmického mikrovlnného záření – Cosmic Microwave Background (CMB), tj. pozůstatku záření z období Velkého třesku a druhá metoda využívá exploze supernov typu Ia. Avšak tyto dvě metody dávají rozdílné výsledky: 67 a 74 kilometry za sekundu na megaparsek.

Splynutí neutronových hvězd nám dává novou možnost změření Hubbleovy konstanty, a doufejme, že pomůže vyřešit tento závažný problém,“ říká Kunal Mooley, astronom na National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a Caltech (California Institute of Technology). Tato nová metoda se podobá využití explozí supernov.

Supernovy typu Ia jsou považovány za objekty se stejnou absolutní jasností (tzv. standardní kosmické svíčky); množství vyzářené energie je při nich vždy zhruba stejné. V kombinaci s relativní pozorovanou jasností, jak je viditelná ze Země, lze vypočítat vzdálenost příslušné explodující supernovy.

Změřením tzv. Dopplerova posuvu světla mateřské galaxie supernovy určíme rychlost, jakou se galaxie vzdaluje od Země. Tato rychlost závisí na vzdálenosti a umožňuje určit Hubbleovu konstantu. Abychom získali přesný obraz, musí být uskutečněno velké množství takových měření na rozdílných vzdálenostech.

Když se dvě hmotné neutronové hvězdy srazí, dojde k explozi a k výronu gravitačních vln. Charakter signálu gravitačních vln řekne astronomům, o jak silnou explozi gravitačních vln se jednalo. Změření této intenzity gravitačních vln zaznamenaných na zemském povrchu může poskytnout údaj o vzdálenosti, v jaké ke srážce neutronových hvězd došlo.

To je naprosto nezávislý prostředek měření, o kterém doufáme, že nám pomůže objasnit, jaká je přesná hodnota Hubbleovy konstanty,“ říká Kunal Mooley.

Nicméně je zde určitý problém. Intenzita gravitačních vln se liší s jejich orientací vůči oběžné rovině neutronových hvězd. Gravitační vlny jsou silnější v kolmém směru vzhledem k oběžné rovině a slabší, pokud rovina proložená oběžnou dráhou neutronových hvězd směřuje směrem k Zemi.

Abychom mohli využít gravitační vlny k měření vzdálenosti, potřebujeme znát, jaká je jejich orientace vůči směru k Zemi,“ říká Adam Deller, astronom na Swinburne University of Technology.

V průběhu období několika měsíců astronomové využili radioteleskopy ke změření sklonu velmi rychlého výtrysku materiálu vyvrženého během události označené GW170817. „Využili jsme tato měření společně s detailní hydrodynamickou simulací za účelem určení úhlu, pod kterým je skloněna rovina oběžné dráhy hvězd vůči pohledu ze Země, což nám dovolilo použít gravitační vlny k určení vzdálenosti,“ říká Ehud Nakar z Tel Aviv University.

Zatím astronomové vypočítali, že hodnota Hubbleovy konstanty leží někde v intervalu 65,3 až 75,6 kilometrů za sekundu na megaparsek.

Toto jediné měření události, ke které došlo ve vzdálenosti 130 miliónů světelných roků od Země, ještě není dostatečné k rozřešení této nejistoty, avšak tato metoda nyní může být použita na další detekované případy splynutí neutronových hvězd s produkcí gravitačních vln,“ dodává Ehud Nakar. Větší počet pozorování povede ke zpřesnění hodnoty Hubbleovy konstanty.

Závěry této vědecké práce byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Úkaz GW170817, Srážka neutronových hvězd, Hubbleova konstanta


46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko s Merkúrom a stopou po lietadle 11. 11. 2019

Fotené v primárnom ohnisku refraktora Celestron Astromaster 90/1000 EQ so Sony Alpha 3000. Použitý filter Astrosolar (vizuálna verzia). Mierne upravený jas a kontrast v programe GIMP. Čas 14:44, ISO 400, exp. 1/205 sek.,

Další informace »