Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronómovia objavili desiatky nových kvazarov a galaxií

Astronómovia objavili desiatky nových kvazarov a galaxií

Kvazar s extrémním červeným posuvem (z=7,5) označený jako ULAS J1120+0641 v představě malíře
Autor: ESO

Tím astronómov pod vedením Yoshikiho Matsuoka z National Astronomical Observatory v Japonsku (NAOJ) objavil veľké množstvo doposiaľ nepozorovaných galaxií a kvazarov s veľkým červeným posunom. Čerstvo nájdené objekty môžu byť veľmi dôležité pre naše pochopenie ranej etapy vývoja vesmíru. Zistenia boli publikované v apríli tohto roku na stránkach arXiv.org.

Veľký červený posun kvazarov a galaxií (posun vyšší ako 5,0) je nápomocný pri štúdiu raného vesmíru v mnohých ohľadoch. Ponúka totiž dôležité zistenia o vývoji medzigalaktického priestoru, evolúcii kvazarov, rýchlemu rastu supermasívnych čiernych dier, ako aj o vývoji galaxií v  meradlách kozmického času. Vo všeobecnosti možno povedať, že tieto objekty umožňujú vedcom študovať vesmír v časoch. kedy vyzeral celkom odlišne ako dnes.

Matsuokov tím predstavil výsledky projektu Subaru High-z Exploration of Low-Luminosity Quasars (SHELLQs), ktorý využíva viacfarebné fotometrické údaje získané vďaka prehliadke oblohy Hyper Suprime-Cam (HSC) Subaru Strategic Program (SSP) survey. HSC je širokopásmová kamera umiestnená na 8,2 metrovom teleskope Subaru, ktorý sa nachádza na vrchole Maunakea na Havaji a je prevádzkovaný observatóriom NAOJ. Vedci vybrali takmer 50 fotometrických kandidátov zo zdrojového katalógu HSC-SSP a potom ich pozorovali spektrografom na Subaru Telescope a Gran Telescopio Canarias (GTC). Pozorovania viedli k detekcii 24 nových kvazarov a ôsmych nových galaxií s červeným posunom medzi 5,7 a 6,8.

Spektrá ôsmych objavených kvazarov Autor: Matsuoka et al
Spektrá ôsmych objavených kvazarov
Autor: Matsuoka et al

Podľa tejto štúdie majú novo objavené kvazary nižšiu svietivosť ako väčšina z predtým známych kvazistelárnych objektov s vysokým červeným posunom. Na rozdiel od novo nájdených galaxií, ktoré majú extrémne vysokú svietivosť v porovnaní s inými galaxami, ktoré majú podobný červený posun.

Kvazar s najvyšším červeným posunom (6.8) získal označenie J1429 - 0104, zatiaľ čo kvazar s najnižším červeným posunom (5.92) bol pomenovaný J0903 + 0211. A čo sa týka galaxií, tak galaxia s najvyšším červeným posunom (6,03) dostala označenie J1628 + 4312 a galaxia s najnižším posunom (5,77) J2237 - 0006 na najnižšej. J2237 - 0006 je taktiež najjasnejšia novo nájdená galaxia.

Medzitým vedci prezradili, že projekt SHELLQs pokračuje a objavujú sa ďalšie nové galaxie a kvazary. Zároveň poznamenali, že plánujú urobiť pozorovania týchto kvazarov a galaxií pri rôznych vlnových dĺžkach od rádiových vĺn po röntgenové. Niektoré z týchto objektov sa už pozorovali ďalekohľadom Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) v Chile.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Kvasar, Galaxie


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »