Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval tsunami v okolí vzdáleného kvasaru

HST pozoroval tsunami v okolí vzdáleného kvasaru

Umělecká představa aktivního kvasaru
Autor: NASA/ESA/J. Olmsted, STScI

Kvasary jsou mimořádně jasná jádra vzdálených aktivních galaxií. Patří mezi nejvzdálenější a nejsvítivější známé objekty. Jejich centrálním „motorem“ jsou supermasivní černé díry, které doslova hltají dopadající prach, plyn a hvězdy z okolí. Nyní astronomové na základě použití Hubbleova kosmického teleskopu HST objevili extrémně energetické vlny, které se šíří ze vzdálených kvasarů. Tyto proudy putují napříč mezihvězdným prostorem podobně jako vlny tsunami na Zemi a způsobují zkázu v celé galaxii, ve které jsou kvasary usídleny.

Kvasary vznikají tehdy, když černá díra doslova hltá hmotu a důsledkem toho je produkce intenzivního záření,“ říká profesor Nahum Arav z Virginia Tech in Blacksburg, Virginia. „Poháněná tlakem nesmírně horkého záření z černé díry otřásající se výbuchy, odtéká stlačovaná hmota pryč od centra galaxie, přičemž je urychlována na závratnou rychlost, jež činí několik procent rychlosti světla.“

Tyto proudy jsou rozhodující pro pochopení vzniku galaxií. Každý rok odnášejí hmotu v množství několika stovek hmotností Slunce. Množství energie, které tyto proudy přepravují, je až několik set krát vyšší, než svítivost celé Mléčné dráhy.

Kvasary jsou mimořádně vzdálené hvězdné objekty emitující výjimečně velké množství energie. Ve svém středu obsahují supermasivní černou díru pohlcující dopadající látku, v důsledku čehož může zářit 1000× jasněji než jejich mateřská galaxie obsahující stovky miliard hvězd.

Žádný jiný jev neodnáší větší množství energie. Během svého života v trvání 10 miliónů roků tyto proudy produkují miliónkrát více energie než tzv. záblesky záření gama,“ vysvětluje hlavní vědecký pracovník Nahum Arav z Virginia Tech.

Hvězdný vítr z kvasaru se šíří napříč galaktickým diskem a mohutnou silou žene pryč materiál, který by jinak mohl posloužit pro vznik nových hvězd. Záření odnáší plyn a prach na mnohem větší vzdálenosti, než si astronomové doposud mysleli a podle vědců tak vytváří událost galaktického rozsahu.

Jak tyto kosmické tsunami narážejí do mezihvězdného materiálu, jeho teplota stoupá až na miliardy stupňů, čímž materiál září především v oboru rentgenového záření, ale také v širokém rozsahu elektromagnetického spektra. Kdokoliv by byl svědkem tohoto úkazu, viděl by fantastickou show v podobě ohňostroje.

Nejdříve bychom uviděli záření v oboru rentgenových a gama paprsků a následně k nám pronikne viditelné a infračervené záření. Spatříme obrovskou světelnou show podobnou vánočnímu stromku napříč celou galaxií,“ říká profesor Nahum Arav.

Počítačové simulace vývoje galaxií napovídají, že takové výrony mohou vysvětlit některé důležité kosmologické záhady, jako například proč astronomové pozorují tolik velkých galaxií ve vesmíru a proč existuje souvislost mezi hmotou galaxie a hmotou její centrální černé díry. Tato studie ukázala, že takto mohutné proudy z kvasarů by měly být převládajícím jevem v raném vesmíru.

Bez ohledu na měření většiny doposud pozorovaných energetických kvasarů astronomové rovněž objevili ještě další proudění urychlované více než jiné. Toto proudění zvýšilo svoji rychlost z téměř 69 miliónů kilometrů za hodinu na zhruba 74 miliónů km/h v periodě tří roků. Astronomové se domnívají, že tato akcelerace bude pokračovat i nadále.

Objev byl publikován v sérii šesti článků v časopise Astrophysical Journal Supplements.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vlny tsunami, Kvasar


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »