Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval tsunami v okolí vzdáleného kvasaru

HST pozoroval tsunami v okolí vzdáleného kvasaru

Umělecká představa aktivního kvasaru
Autor: NASA/ESA/J. Olmsted, STScI

Kvasary jsou mimořádně jasná jádra vzdálených aktivních galaxií. Patří mezi nejvzdálenější a nejsvítivější známé objekty. Jejich centrálním „motorem“ jsou supermasivní černé díry, které doslova hltají dopadající prach, plyn a hvězdy z okolí. Nyní astronomové na základě použití Hubbleova kosmického teleskopu HST objevili extrémně energetické vlny, které se šíří ze vzdálených kvasarů. Tyto proudy putují napříč mezihvězdným prostorem podobně jako vlny tsunami na Zemi a způsobují zkázu v celé galaxii, ve které jsou kvasary usídleny.

Kvasary vznikají tehdy, když černá díra doslova hltá hmotu a důsledkem toho je produkce intenzivního záření,“ říká profesor Nahum Arav z Virginia Tech in Blacksburg, Virginia. „Poháněná tlakem nesmírně horkého záření z černé díry otřásající se výbuchy, odtéká stlačovaná hmota pryč od centra galaxie, přičemž je urychlována na závratnou rychlost, jež činí několik procent rychlosti světla.“

Tyto proudy jsou rozhodující pro pochopení vzniku galaxií. Každý rok odnášejí hmotu v množství několika stovek hmotností Slunce. Množství energie, které tyto proudy přepravují, je až několik set krát vyšší, než svítivost celé Mléčné dráhy.

Kvasary jsou mimořádně vzdálené hvězdné objekty emitující výjimečně velké množství energie. Ve svém středu obsahují supermasivní černou díru pohlcující dopadající látku, v důsledku čehož může zářit 1000× jasněji než jejich mateřská galaxie obsahující stovky miliard hvězd.

Žádný jiný jev neodnáší větší množství energie. Během svého života v trvání 10 miliónů roků tyto proudy produkují miliónkrát více energie než tzv. záblesky záření gama,“ vysvětluje hlavní vědecký pracovník Nahum Arav z Virginia Tech.

Hvězdný vítr z kvasaru se šíří napříč galaktickým diskem a mohutnou silou žene pryč materiál, který by jinak mohl posloužit pro vznik nových hvězd. Záření odnáší plyn a prach na mnohem větší vzdálenosti, než si astronomové doposud mysleli a podle vědců tak vytváří událost galaktického rozsahu.

Jak tyto kosmické tsunami narážejí do mezihvězdného materiálu, jeho teplota stoupá až na miliardy stupňů, čímž materiál září především v oboru rentgenového záření, ale také v širokém rozsahu elektromagnetického spektra. Kdokoliv by byl svědkem tohoto úkazu, viděl by fantastickou show v podobě ohňostroje.

Nejdříve bychom uviděli záření v oboru rentgenových a gama paprsků a následně k nám pronikne viditelné a infračervené záření. Spatříme obrovskou světelnou show podobnou vánočnímu stromku napříč celou galaxií,“ říká profesor Nahum Arav.

Počítačové simulace vývoje galaxií napovídají, že takové výrony mohou vysvětlit některé důležité kosmologické záhady, jako například proč astronomové pozorují tolik velkých galaxií ve vesmíru a proč existuje souvislost mezi hmotou galaxie a hmotou její centrální černé díry. Tato studie ukázala, že takto mohutné proudy z kvasarů by měly být převládajícím jevem v raném vesmíru.

Bez ohledu na měření většiny doposud pozorovaných energetických kvasarů astronomové rovněž objevili ještě další proudění urychlované více než jiné. Toto proudění zvýšilo svoji rychlost z téměř 69 miliónů kilometrů za hodinu na zhruba 74 miliónů km/h v periodě tří roků. Astronomové se domnívají, že tato akcelerace bude pokračovat i nadále.

Objev byl publikován v sérii šesti článků v časopise Astrophysical Journal Supplements.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vlny tsunami, Kvasar


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »