Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval tsunami v okolí vzdáleného kvasaru

HST pozoroval tsunami v okolí vzdáleného kvasaru

Umělecká představa aktivního kvasaru
Autor: NASA/ESA/J. Olmsted, STScI

Kvasary jsou mimořádně jasná jádra vzdálených aktivních galaxií. Patří mezi nejvzdálenější a nejsvítivější známé objekty. Jejich centrálním „motorem“ jsou supermasivní černé díry, které doslova hltají dopadající prach, plyn a hvězdy z okolí. Nyní astronomové na základě použití Hubbleova kosmického teleskopu HST objevili extrémně energetické vlny, které se šíří ze vzdálených kvasarů. Tyto proudy putují napříč mezihvězdným prostorem podobně jako vlny tsunami na Zemi a způsobují zkázu v celé galaxii, ve které jsou kvasary usídleny.

Kvasary vznikají tehdy, když černá díra doslova hltá hmotu a důsledkem toho je produkce intenzivního záření,“ říká profesor Nahum Arav z Virginia Tech in Blacksburg, Virginia. „Poháněná tlakem nesmírně horkého záření z černé díry otřásající se výbuchy, odtéká stlačovaná hmota pryč od centra galaxie, přičemž je urychlována na závratnou rychlost, jež činí několik procent rychlosti světla.“

Tyto proudy jsou rozhodující pro pochopení vzniku galaxií. Každý rok odnášejí hmotu v množství několika stovek hmotností Slunce. Množství energie, které tyto proudy přepravují, je až několik set krát vyšší, než svítivost celé Mléčné dráhy.

Kvasary jsou mimořádně vzdálené hvězdné objekty emitující výjimečně velké množství energie. Ve svém středu obsahují supermasivní černou díru pohlcující dopadající látku, v důsledku čehož může zářit 1000× jasněji než jejich mateřská galaxie obsahující stovky miliard hvězd.

Žádný jiný jev neodnáší větší množství energie. Během svého života v trvání 10 miliónů roků tyto proudy produkují miliónkrát více energie než tzv. záblesky záření gama,“ vysvětluje hlavní vědecký pracovník Nahum Arav z Virginia Tech.

Hvězdný vítr z kvasaru se šíří napříč galaktickým diskem a mohutnou silou žene pryč materiál, který by jinak mohl posloužit pro vznik nových hvězd. Záření odnáší plyn a prach na mnohem větší vzdálenosti, než si astronomové doposud mysleli a podle vědců tak vytváří událost galaktického rozsahu.

Jak tyto kosmické tsunami narážejí do mezihvězdného materiálu, jeho teplota stoupá až na miliardy stupňů, čímž materiál září především v oboru rentgenového záření, ale také v širokém rozsahu elektromagnetického spektra. Kdokoliv by byl svědkem tohoto úkazu, viděl by fantastickou show v podobě ohňostroje.

Nejdříve bychom uviděli záření v oboru rentgenových a gama paprsků a následně k nám pronikne viditelné a infračervené záření. Spatříme obrovskou světelnou show podobnou vánočnímu stromku napříč celou galaxií,“ říká profesor Nahum Arav.

Počítačové simulace vývoje galaxií napovídají, že takové výrony mohou vysvětlit některé důležité kosmologické záhady, jako například proč astronomové pozorují tolik velkých galaxií ve vesmíru a proč existuje souvislost mezi hmotou galaxie a hmotou její centrální černé díry. Tato studie ukázala, že takto mohutné proudy z kvasarů by měly být převládajícím jevem v raném vesmíru.

Bez ohledu na měření většiny doposud pozorovaných energetických kvasarů astronomové rovněž objevili ještě další proudění urychlované více než jiné. Toto proudění zvýšilo svoji rychlost z téměř 69 miliónů kilometrů za hodinu na zhruba 74 miliónů km/h v periodě tří roků. Astronomové se domnívají, že tato akcelerace bude pokračovat i nadále.

Objev byl publikován v sérii šesti článků v časopise Astrophysical Journal Supplements.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vlny tsunami, Kvasar


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »