Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Bouřlivé srdce Velkého Magellanova oblaku

Bouřlivé srdce Velkého Magellanova oblaku

Srdce Velkého Magellanova oblaku
Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech/STScI

Vytvořená scéna připomíná rozeklané ohnivé vrcholy, oblaka bublajícího magmatu a intenzivně žhavé záblesky jasného světla. Ačkoliv to může vypadat jako běsnící ohně či srdce sopky, ve skutečnosti se jedná o chladné kosmické uskupení plynů, prachu a hvězd.

Objekt na publikovaném obrázku, který pořídily kosmické observatoře Herschel Space Observatory (ESA) a Spitzer Space Telescope (NASA), je nepravidelná galaxie s názvem Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud – LMC), jeden z nejbližších souputníků naší Galaxie.

Tmavé, oranžově tónované skvrny napříč celou galaxií, jsou chocholy temného prachu. Objevují se zde rovněž tmavě červeně a zeleně označené oblasti obzvláště studeného prachu, s bílými a modrými odstíny mimořádně horkých regionů divoké tvorby hvězd. Tato světlá hnízda plynu jsou zahřívána velkým množstvím vznikajících hvězd, které tak otvírají horká „okna“ do jejich okolního prostředí.

Velký Magellanův oblak je rovněž domovem obřího kosmického pavouka – mlhoviny Tarantule. Tento horký oblak plynu a prachu je snadno pozorovatelný jako nejjasnější oblast připojeného snímku, nacházející se ve směru k levému spodnímu okraji. Mlhovina Tarantule je velmi dobře prozkoumána například pomocí Hubblova kosmického teleskopu HST (NASA/ESA), který v uplynulém roce vytvořil ohromující infračervenou mozaiku ukazující nebeský útvar ve velkém detailu.

Je to jedna z oblastí, jejímž prostřednictvím astronomové studují galaxii LMC; je dostatečně blízko, takže v ní můžeme rozlišit jednotlivé mlhoviny – včetně mlhoviny Tarantule – a studovat, jak hvězdy vznikají, vyvíjejí se a umírají v jiných galaxiích. Velké Magellanovo mračno je „obydleno“ směsicí starých a mladých hvězd, většina z nich je uspořádána podél centrální galaktické příčky, která směřuje z levého spodního do pravého horního rohu obrázku.

Herschelova kosmická observatoř a kosmický dalekohled Spitzer studují vesmír na infračervených vlnových délkách. Ve viditelném světle vypadá Velký Magellanův oblak LMC naprosto odlišně – a mnohem klidněji – spíše se podobá rozptýlené bledé záři hvězd s příležitostnými oblaky růžové a purpurové barvy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Velký Magellanův oblak


47. vesmírný týden 2019

47. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer za soumraku je vidět Venuše a Jupiter, blížící se do konjunkce, a Saturn. Ráno je vidět Mars a vyhoupne se i Merkur. Ultima Thule, kterou navštívila sonda New Horizons, se nyní oficiálně nazývá Arrkoth. Série zajímavých výstupů z ISS, která právě začala, má za úkol opravit astrofyzikální přístroj AMS-02. Sonda Hayabusa 2 se vrací k Zemi. Historicky už počtvrté letěl a přistál první stupeň rakety Falcon 9. Proběhly dva čínské starty v jednom dni. Před 130 lety se narodil Edwin Hubble. Mise Apollo 12 probíhala před padesáti roky. Před 25 lety startovala sonda COBE zkoumající reliktní záření.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc před první čtvrtí

Další informace »