Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Bublina o průměru 1000 světelných roků obklopuje Slunce

Bublina o průměru 1000 světelných roků obklopuje Slunce

Umělecké ztvárnění místní bubliny se zrozenými hvězdami, které se vyskytují na jejím povrchu
Autor: Leah Hustak, Space Telescope Science Institute

Astronomové z institutu Space Telescope Science Institute (STSI) a tým Catherine Zuckerové, odbornice na vizualizaci dat, ukázali, jak řetězec událostí začínající před 14 milióny lety sérií výbuchů mocných supernov vedl k vytvoření rozsáhlé místí bubliny (Local Bubble) zodpovědné za vznik všech mladých hvězd v okruhu 500 světelných roků kolem Slunce. Astronomové nyní pozorují kosmický prostor z blízkosti Slunce a registrují na řadě míst procesy vzniku hvězd, které probíhají právě na povrchu zmíněné bubliny.

Nyní máme určité důkazy, ale jaké jsou šance, že jsme právě přímo uprostřed takového útvaru?“ říká profesorka Alyssa Goodmanová, astronomka na Harvard University and the Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics. „Statisticky je velmi nepravděpodobné, že se Slunce bude nacházet v centru obří bubliny, pokud byly takové bubliny v naší Galaxii velmi vzácné. Mléčná dráha se podobá velmi děravému ementálu, který byl vytvořen výbuchy supernov, a nové hvězdy mohou v tomto materiálu vznikat v okolí děr vytvořených umírajícími hvězdami.“

Podle názoru vědeckého týmu se na povrchu této místní bubliny nachází všechny mladé hvězdy v okruhu 500 světelných roků a nejméně sedm oblastí tvorby hvězd (molekulárních oblaků).

Tato zvláštně tvarovaná bublina není statická, ale pomalu roste. „Pokračuje v postupném rozpínání rychlostí přibližně 6 kilometru za sekundu,“ dodává Catherine Zuckerová. „Vypočítali jsme, že asi 15 supernov vytvořilo v průběhu miliónů roků místní bublinu, jakou pozorujeme v současné době.“ Bublina se nadále zvětšuje a na jejím povrchu se vytváří mnoho nových hvězd. Důvodem je vysoká koncentrace plynů a prachu, který na okraj bubliny vypudily výbuchy hvězd. Z pláště bubliny se pak formují nové hvězdné systémy.

Expanzní rychlost místní bubliny a dřívější a současné trajektorie mladých hvězd vzniklých na jejím povrchu byly odvozeny na základě dat získaných evropskou astrometrickou družicí Gaia.

Toto je neuvěřitelný detektivní příběh založený jak na datech, tak i teoriích,“ říká Alyssa Goodmanová. „Můžeme dát dohromady historii hvězd vytvořených kolem nás na základě různých nezávislých vodítek: modelů supernov, hvězdných pohybů a dokonalých nových 3D map hmoty obklopující místní bublinu.“

Když vybuchly první supernovy, které vytvořily místní bublinu, naše Slunce bylo daleko od místa činu,“ říká profesor João Alves, astronom na univerzitě ve Vídni. „Avšak zhruba před 5 milióny lety vedla cesta, kterou putovalo Slunce Galaxií, právě do této bubliny a nyní Slunce sedí téměř přesně v jejím středu.“

Do budoucna plánuje vědecký tým zmapovat více mezihvězdných bublin, pořídit jejich 3D pohledy a zmapovat jejich polohy, tvary a velikosti. Zmapování bublin a jejich vzájemných vztahu  nakonec dovolí astronomům pochopit vliv, jaký mají umírající hvězdy jak na zrození nových jedinců, tak na strukturu a vývoj galaxií, jako je Mléčná dráha.

Kde se tyto bubliny dotýkají? Jak interagují jedna s druhou? Jak superbubliny v Mléčné dráze podporují vznik hvězd, jako je Slunce?“ ptá se Catherine Zuckerová.

Článek byl publikován v časopise Nature.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mladé hvězdy, Výbuchy supernov, Okolí slunce, Lokální bublina


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »