Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černá díra střední velikosti objevena na periferii čočkovité galaxie

Černá díra střední velikosti objevena na periferii čočkovité galaxie

Na uměleckém zpracování je ztvárněna hvězda, kterou postupně trhá na kousky černá díra střední velikosti
Autor: Hubble/NASA/ESA/M. Kornmesser

Jasný zdroj rentgenového záření v hmotné hvězdokupě na periferii objektu 6dFGS gJ215022.2-055059, což je čočkovitá galaxie nacházející se ve vzdálenosti zhruba 806 milionů světelných roků od Země, je černou dírou střední velikosti. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Astrophysical Journal Letters.

Astronomové dávno vědí, že černé díry dosahující zhruba 10 až 100 hmotností Slunce vznikají jako pozůstatky zaniklých hmotných hvězd. A supermasivní černé díry, jejichž hmotnosti přesahují více než 100 000 hmotností Slunce, se zase nacházejí v centrech většiny větších galaxií.

Avšak napříč vesmírem je podle názoru astronomů roztroušeno mnoho zjevných černých děr velmi záhadného typu. V rozmezí hmotností od 100 do 100 000 hmotností Slunce se nacházejí černé díry střední velikosti, což jsou velmi obtížně polapitelné objekty, a tak je rozhodující pečlivě je posoudit a vyloučit alternativní vysvětlení každého kandidáta. „To je to, co nám Hubbleův vesmírný teleskop HST umožnil udělat u našeho kandidáta,“ říká hlavní autor Dacheng Lin, astronom na University of New Hampshire.

V roce 2006 rentgenová družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a družice ESA pojmenovaná XMM-Newton detekovaly silné rentgenové záření, avšak nebylo jasné, jestli pochází zevnitř Mléčné dráhy nebo zvnějšku naší Galaxie.

Bílo-fialovou barvou je znázorněna poloha rentgenového zdroje na periferii čočkovité galaxie uprostřed snímku Autor: X-ray – NASA/CXC/UNH/D. Lin et al; optical – NASA/ESA/STScI
Bílo-fialovou barvou je znázorněna poloha rentgenového zdroje na periferii čočkovité galaxie uprostřed snímku
Autor: X-ray – NASA/CXC/UNH/D. Lin et al; optical – NASA/ESA/STScI
Astronomové to přisuzovali hvězdě roztrhané po tom, co se přiblížila příliš blízko ke gravitačně silnému kompaktnímu objektu, jako je černá díra. Kupodivu rentgenový zdroj pojmenovaný 3XMM J215022.4-055108 se nenacházel v centru galaxie, kde velmi hmotné černé díry obvykle sídlí. To zvýšilo naději, že „pachatelem“ je skutečně černá díra střední velikosti, což vyloučilo alternativní vysvětlení: neutronovou hvězdu v Mléčné dráze, chladnoucí po předcházejícím zahřátí na velmi vysokou teplotu.

Hubbleův kosmický teleskop HST byl nasměrován na zdroj rentgenového záření za účelem určení jeho přesné polohy. Detailní snímek s vysokým rozlišením potvrdil, že rentgenové záření nevychází z izolovaného zdroje v Mléčné dráze, ale místo toho ze vzdálené a husté hvězdokupy na periferii objektu 6dFGS gJ215022.2-055059 – přesně z oblasti astronomy předpokládané k nalezení důkazu přítomností černé díry střední velikosti.

Hvězdokupa, která je domovem rentgenového zdroje 3XMM J215022.4-055108, může být obnažené jádro málo hmotné trpasličí galaxie, která byla v důsledku gravitačních a slapových sil roztrhaná v důsledku blízké interakce s galaxií, která je její současnou větší sousedkou.

Dacheng Lin se svými spolupracovníky rovněž prostudoval archivní data družice XMM-Newton a pátral mezi stovkami tisíců zdrojů za účelem objevení jasných důkazů pro tohoto jediného kandidáta. Dříve nalezený zdroj rentgenového záření z roztrhané hvězdy umožnil astronomům odhadnout hmotnost černé díry – je přibližně 50 000× větší, než činí hmotnost Slunce.

Studování původu a vývoje černých děr střední velikosti nakonec poskytne odpověď na to, jak supermasivní černé díry, které nacházíme v centrech velkých galaxií, přicházejí na svět,“ říká spoluautorka studie Natalie Webb, astronomka z Université de Toulouse.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: 3XMM J215022.4-055108, HST, Černá díra střední velikosti


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »